Mezinárodní vztahy: co se nám povedlo prosadit v roce 2024?

Svaz průmyslu a dopravy ČR aktivně podporuje české firmy v jejich mezinárodním působení a prosazuje jejich zájmy na globální scéně. Rok 2024 přinesl řadu úspěchů, které posílily postavení českého průmyslu v zahraničí. Díky našim iniciativám se český průmysl těší silnějšímu zastoupení v evropských i mezinárodních organizacích, což přispívá k růstu jeho konkurenceschopnosti.

Klíčové úspěchy roku 2024

• Ve spolupráci s ostatními sekcemi a všemi expertními týmy SP ČR jsme připravili dokument shrnující konkretizované Priority českého byznysu v EU pro roky 2024-29, včetně návrhů příslušných legislativních změn. Podařilo se nám také připravit společné priority s koalicí Europe Unlocked a prezentovat je vybraným europoslancům přímo v centru dění, na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
• Pomáháme českým firmám zapojit se do iniciativy Global Gateway, protože v tom (nejen) české firmy tápou.
• Snažíme se zajistit českým exportérům snadnější vstup do USA. Bojujeme za to, aby v příštím roce Česká republika vstoupila do programu Global Entry, který se osvědčil jako účinný nástroj pro urychlení celního odbavení pro předem schválené, bezrizikové cestující do USA.
• Po řadě jednání a publikovaném společném prohlášení zaměstnavatelských svazů, které jsme iniciovali, se nám podařilo získat příslib navýšení finančních prostředků alokovaných v rámci NRB na spolufinancování investičních projektů v rámci Ukraine Facility EU z 207 mil Kč na 1 mld Kč.
• Jako jediní ze střední a východní Evropy předsedáme jednomu z výborů BusinessEurope, a to pro vnitřní trh. Naše zástupkyně díky tomu řídí diskuze expertů na vnitřní trh z celé Evropy s vysoce postavenými zástupci evropských institucí a uplatňuje strategický vliv na směřování BusinessEurope v této oblasti.

Navýšení fondu Ukrajina na základě požadavků Svazu průmyslu

• V dubnu 2024 jsme prosadili parametrické změny Fondu Ukrajina v rámci EGAP tak, aby lépe reflektoval poptávku českých firem (úprava bodu pozitivní zkušenosti s dovozcem, navýšení pojistného limitu z 3 mil eur na 5 mil eur). V listopadu pak vláda vyslyšela požadavky podnikatelů na navýšení celkového objemu fondu na 639 milionů Kč z dosavadních 339 milionů a provedla další úpravu rizikových faktorů spojených s pojištěním rizik teritoria týkající se prodloužení maximální pojistné doby z 1 roku na 1,5 roku.

Podpora investic českých firem na Ukrajině z fondů EU

• Upozorňovali jsme na nutnost zajištění dostatečných finančních prostředků na spolufinancování projektů z programu Ukraine Facility - původně navrhované prostředky ze strany českého státu by nepokryly ani prvotní identifikované projekty. Proto jsme přivítali, když vláda i v tomto případě vyslyšela volání po konkurenceschopném zapojení českého byznysu na obnově Ukrajiny a prostředky navýšila. Předpokládaná alokace programu je 1 miliarda korun z národních zdrojů a díky evropské protizáruce by české firmy mohly dosáhnout až na 4 miliardy korun. Mezi prvotní identifikované projekty patří sektory jako energetika, železniční infrastruktura, stavebnictví, těžba nerostných surovin, atd.
• Co český byznys očekává od EU v souvislosti s obnovou Ukrajiny? Shrnuli jsme hlavní cíle.

Naše aktivity v Evropě

• Podařilo se nám přimět Komisi k návrhu odložení implementace nařízení o odlesňování (EUDR) o 12 měsíců a konkrétně Svazu se podařilo rozhýbat BusinessEurope k aktivnímu lobbingu vůči evropským institucím (nyní jednou z priorit).
• V červnu jsme v Praze zorganizovali setkání celkem 7 svazů v rámci tzv. Středoevropské iniciativy, shodli jsme se na prohlubování spolupráce v klíčových tématech. Společně jsme publikovali také Manifest pro EU na roky 2024-2029
• Před volbami do Evropského parlamentu jsme úspěšně zorganizovali setkání prezidenta Rafaje s lídry hlavních kandidátek a po volbách jsme v červnu jednali s nově zvolenými českými europoslanci na Svazu, a to spolu s dalšími zakladateli CEBRE.
• V průběhu roku jsme byli úspěšní také v Evropském hospodářském a sociálním výboru, kde jsme prostřednictvím naší zástupkyně hájili zájmy zaměstnavatelů, mj. v řadě diskuzí s vysoce postavenými politiky na půdě Evropské komise a Evropského parlamentu, například s výkonným místopředsedou Komise Šefčovičem, komisařkou pro vnitřní věci Johansson, bývalým českým komisařem Füllem, či zástupci předsednictví Belgie a Maďarska v Radě EU
• Zájmy byznysu jsme hájili také na jednáních prezidentů členských svazů BusinessEurope, v červnu v Maďarsku pod vedením prezidenta Rafaje a v listopadu ve Varšavě pod vedením viceprezidenta Špicara, v souvislosti s maďarským a polským předsednictvím.
• Iniciovali jsme koalice svazů ke spolupráci ve vybraných oblastech, příkladem koalici North East Flank v oblasti obrany a bezpečnosti (z iniciativy viceprezidenty Mileny Jabůrkové), se kterou jsme již vydali společné prohlášení, či výměnu zkušeností se svazy ze zemí se silným automobilovým průmyslem (z iniciativy prezidenta Jana Rafaje) – podařilo se domluvit setkání s šéfy šesti svazů.