Výsledky Barometru BUSINESSEUROPE – atraktivita EU oproti jiným regionům upadá, kontinent čelí odlivu investic

Investiční atraktivita EU klesá. Přímé investice ze třetích zemí poklesly v roce 2021 o 66 % ve srovnání s rokem 2019. Naproti tomu v USA tyto investice o takřka stejnou hodnotu vzrostly. Navíc nyní nová iniciativa Spojených států tzv. IRA (Inflation Reduction Act nabízející masivní podporu průmyslové transformace amerických firem) může dále odlévat investiční aktivitu z EU, pokud EU nepodnikne konkrétní kroky ke zlepšení investičního prostředí.

BUSINESSEUROPE, konfederace evropských zaměstnavatelských organizací, zveřejnila svůj každoroční Barometr reforem, který sleduje globální konkurenceschopnost Evropy či vyhodnocuje strukturální reformy. Na vypracování barometru se aktivně podíleli i experti Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dokument je zaměřený na dopady války na Ukrajině a související narušení globálních obchodních řetězců, skokový růst cen energie a zvýšení cen materiálů a surovin. Dle Barometru byl pro sedmadvacítku minulý rok extrémně náročný, neboť se firmy musely vypořádat mimo jiné i se zvýšenými úrokovými sazbami zdražujícími úvěrovou aktivitu či se zpomalováním poptávky. Zejména energeticky náročné průmyslové sektory nyní bojují o dlouhodobé přežití na světových trzích.

V posledních měsících je naštěstí patrné určité zlepšení, např. se zmírňují celosvětové inflační tlaky a poklesla také velkoobchodní cena zemního plynu. Evropa však nemá příliš důvodů k optimismu. Zdejší ceny plynu jsou stále výrazně dražší oproti ostatním regionům. Futures na ceny této komodity na léto 2025 jsou na kontinentu 4x dražší oproti předkovidovému období, přičemž v USA jsou na necelém dvojnásobku. Podniky tedy čelí vyhlídce dlouhodobě vyšších cen energie. Evropa byla také nejvíce zasažena inflačními tlaky, ty byly na konci roku v eurozóně více než 2x vyšší oproti Japonsku a Číně a překonaly i Spojené státy.

Mezi hlavní limity evropské konkurenceschopnosti patří kromě již zmíněných cen energií také vysoká byrokratická zátěž, kterou téměř polovina respondentů považuje za výrazně vyšší oproti jiným vyspělým zemím. Řada z nich také vnímá, že se regulační „břemeno“ v poslední době zvýšilo, a to s dovětkem, že se kvalita legislativy naopak snížila. Další podstatnou překážkou je daňový systém - zejména zdanění práce, které je o 30 % vyšší než v USA a převyšuje i průměr OECD. Barometr v těchto ohledech doporučuje zejména odstranění nadměrné regulace v odvětvích jako energetika, životní prostředí či digitální technologie Jedná se např. o větší důraz na dopadové studie u nové legislativy nebo zrychlení povolovacích procesů. Dále barometr dlouhodobě poukazuje na nutnost snížit zdanění práce a kapitálu a zjednodušit daňovou administrativu. Klíčovým úkolem je i výrazné snížení cen energie, např. redukcí souvisejících poplatků a daní a zajištěním konkurenceschopných dodávek.

Dlouhodobou a opakovaně zdůrazňovanou výzvou pro EU jsou také inovace. Výdaje na VaV se na našem kontinentě pohybují poblíž 2,3 % HDP, což je pod úrovní Japonska a USA, kde je na VaV vyhrazeno okolo 3 % Evropa bohužel zaostává i v počtu nových patentů nebo v zavádění širokopásmového připojení pomocí optických připojení. Zde je nutné navýšit předmětné výdaje, zlepšit regulaci inovací a v neposlední řadě zapracovat na digitální infrastruktuře. V obecné míře pak stojí za zvážení, zda aktuální iniciativy na podporu zelených investic opravdu vždy napomáhají svému účelu a pomáhají firmám v jejich transformaci.

Podrobnější výsledky Barometru naleznete zde.