Digitalizace stavebního řízení

Pozn. 1: Informace v původním článku platné ke dni 21. 10. 2024.
Pozn. 2: Aktualizace po jednání vlády k 23. 10. 2024 na konci článku zde 
Pozn. 3: Aktualizace po jednání Sněmovny 6. 11. 2024 na konci článku zde 

 

Nové systémy digitalizace stavebního řízení mají překotný vývoj. Byly spuštěny teprve 1. července 2024, problémy s nimi stály za odvoláním místopředsedy vlády Ivana Bartoše a již 17. října bylo vládou rozhodnuto o přechodném legislativním období a o tom, že se začne od začátku a budou zahájeny nové soutěže na systémy digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Co se vlastně stalo a co to znamená pro stavebníky?

Co se vlastně stalo?

Vláda rozhodla o tzv. částečném legislativním bypassu, tedy vypnutí některých postupů a povinností předpokládaných zákonem kvůli nemožnosti jejich naplnění pomocí stávajících systémů DSŘ.
Právní jistota stavebníků by měla být na základě požadavků široké odborné veřejnosti včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) zajištěna tím, že přechodné období, bude určeno zpětně už od 1. 7. 2024 – od spuštění DSŘ. Tedy se bude vztahovat i na již započatá či dokončená řízení v nových systémech DSŘ. Neměly by tak ani být ohrožené případné fikce souhlasu jednotlivých závazných stanovisek či vyjádření úřadů.

Za SP ČR je zásadní, že bude i nadále, sic dočasně, umožněno elektronické podání žádosti a využívání elektronické verze dokumentace pomocí Portálu stavebníka. To je z pohledu stavebníka ten nejzásadnější prvek digitalizace stavebního řízení.

Tedy nenastane situace, že by se všichni museli povinně vrátit k papírové žádosti a papírové dokumentaci a s nimi obíhat stavební úřady a dotčené orgány. V případě např. větších či liniových staveb byl v minulosti problém už jen fyzicky doručit tak obsáhlou dokumentaci a zajistit její vytištění v požadovaném měřítku. Ani navýšená kapacita datových schránek by v některých případech nestačila.

Komunikace ze strany stavebníků musí být umožněna elektronicky a my jsme rádi, že nás vláda v tomto vyslyšela. Portál stavebníka by tak dle vyjádření vlády měl být stabilizován, případné chyby odstraněny a pak se rozhodne o případném dalším vývoji.
Informační systém stavebních řízení (ISSŘ), který používá stavební správa, bude v přechodném období propojen (resp. spisová služba) s původními lokálními systémy, ve kterých stavební úřady vedou řízení zahájená ještě před 30. 6. 2024.

Vláda také rozhodla, že současné systémy DSŘ budou sice dočasně zachovány, ale nebudou nad rámec nutností a úprav zmíněných výše dále rozvíjeny. A to přestože vysoutěžení nových systémů bude trvat déle než případné dopracování stávajících systémů. Důvodem pro vládu byla příliš velká rizika, že dopracování nebude možné/dostatečné a že řízení stávajícího projektu o desítkách smluv je příliš obtížné (pozn.: systémy DSŘ fungují částečně tzv. bodyshoppingem ((Time and Material)). Přechodné období by tak mělo skončit koncem roku 2027 s tím, že o den později by měly začít fungovat zcela nové systémy DSŘ. Jediným systémem, který by neměl být nahrazen (ale bude dočasně legislativně obejit do 30. června 2025), je systém pro digitalizaci územního plánování (národní geoportál územního plánování - NGÚP).

Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem. Doufáme, že zadání, soutěž a vývoj nových systémů začne bezodkladně, aby z něj občané, firmy a všichni stavebníci mohli profitovat co nejdříve. Zároveň doufáme, že se, pokud to bude možné, použije co nejvíce z funkčních částí stávajících systémů, aby utracené prostředky i odvedená práce nepropadly. Využití stávajících částí ale bude na novém zhotoviteli.

Ale pro soutěž a vývoj nových systémů DSŘ je nutné jasné zadání a řízení celého projektu ze strany ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tak, aby jednotlivá řízení v něm provedená obstála před zákonem při případných přezkumech a soudních řízeních. Zároveň musí být celý systém po praktické stránce co nejvíce komfortní pro žadatele, investory, stavební úřady i další uživatele a pomáhat zrychlit povolování staveb v ČR. Jasné a kompetentní řízení ze strany MMR dosud chybělo.

Je také nutné provést skutečnou digitalizaci a využít moderní postupy a zajistit provázanost dílčích systémů mezi sebou. Budou tak eliminovány požadavky na stavebníky z hlediska dokládání informací, které jsou v systémech již evidovány, ale zároveň zůstanou zabezpečené z pohledu excesivního poskytování dat a získávání citlivých informací.

Celková vládní analýza - Zpráva o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu – je dostupná zde (https://www.mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/ministri-dopravy-a-pro-mistni-rozvoj-navrhuji-rese).

Napojení síťařů

Stávající DSŘ a nový stavební zákon předpokládaly napojení vlastníků technické a dopravní infrastruktury (síťařů – např. elektřina, plyn, teplo, voda, telco i doprava) na Portál stavebníka, pokud tito síťaři nechtějí žádosti dostávat přes datové schránky. Vyjádření síťařů je zásadní pro stavebníky, aby si podáním žádosti přes Portál stavebníka mohli tímto vyjádřením zajistit soulad záměru s existujícími sítěmi či požádali o sdělení podmínek k napojení na tyto sítě. Dnes ovšem síťaři v některých případech používají vysoce pokročilé automatizované systémy pro vydávání stovek vyjádření denně.
SP ČR se povedlo v rámci připomínkových řízení dostat do legislativy klíčové údaje, které pomohou zachovat automatizovaná vyjádření stávajících systémů síťařů i v rámci Portálu stavebníka.
Zároveň jsme dlouhodobě upozorňovali na celkovou i časovou nepřipravenost systému na napojení a chybějící zásadní předpoklady (např. promítnutí povinného předávání údajů do praxe, využití mapových podkladů pro zákresy staveb apod.).
V případě nepřipravených systémů na straně MMR, bez kterých nejde upravit ani systémy na straně síťařů, by došlo k zahlcení datových schránek síťařů tisíci žádostí denně. Ty by zároveň nebylo možné strojově třídit a automaticky vyhodnocovat. V praxi by pak došlo ke kolapsu povolovacích procesů v ČR, jelikož bez vyjádření nelze v procesech dále pokračovat (nelze stavět bez znalosti sítí kolem a bez potvrzení možnosti napojení na základní sítě).
SP ČR již před rokem na nepřipravenost a možná rizika upozorňoval. Proto se nakonec SP ČR dohodl s tehdejším ministrem Bartošem na nespuštění vyjadřování od 1. 7. 2024.

Poté začal SP ČR koordinovat síťaře ve vztahu k dodavateli MMR, aby byly jasně zabezpečeny základní funkcionality vyjadřování v rámci DSŘ. Umožněny všechny možnosti vyjadřování dle zákonných možností, zaručena automatizace vyjadřování a vyžití pokročilých technologií.
Povedlo se například stanovit povinné údaje, které musí žadatel vlastníkům předávat, i procesní mapa vyjadřování. Těsně před rozhodnutím vlády o potřebě nových soutěží začali někteří síťaři testovat technické řešení napojení a výměny informací o údajích. Toto řešení samozřejmě nelze využít do budoucna, jelikož není jasné, jak bude nový Portál stavebníka vypadat.

Práce na procesu podávání žádosti a vydávání vyjádření, i dohoda nad povinností jednotlivých údajů ale lze využít i do budoucna.

Za SP ČR budeme žádat, abychom se účastnili diskusí nad novým systémem DSŘ jak z pohledu síťařů, tak z pohledu stavebníků. Tržní konzultace, příprava veřejné zakázky, její vypsání, případné obhájení u ÚOHS a soudu a faktické vytvoření jednotlivých systémů DSŘ, jejich propojení a řádné otestování všech součástí si vyžádá mnoho času. Právě proto je ale nutné začít co nejdříve, abychom se digitalizace povolovacích řízení dočkali ještě v tomto desetiletí.

Možné dopracování napojení síťařů na současný Portál stavebníka
Co se týče napojení síťařů na současný Portál stavebníka, v tuto chvíli není jasné, zda se bude v pracích na napojení nyní pokračovat. Vláda totiž rozhodla o tom, že současné systémy DSŘ budou sice dočasně zachovány, ale nebudou nad rámec nutností a klíčových úprav dále rozvíjeny. U Portálu stavebníka sice bylo deklarováno, že by měl být stabilizován, případné chyby odstraněny a teprve poté se po konzultacích s dotčenými subjekty rozhodne o případném dalším vývoji. Nicméně napojení je nyní vyřešeno legislativním bypassem (zachovávajícím automatizované vyjadřování přes weby síťařů) a přestože je pro stavebníky zásadní, neobejde se bez součinnosti síťařů. Síťaři by tak musely vydat nemalé finanční prostředky a odborné kapacity na úpravy svých vlastníc vyjadřovacích systémů a napojení na Portál stavebníka, přičemž by riskovaly, že toto napojení bude pouze dočasné (kvůli nové soutěži na Portál stavebníka). Z pohledu některých tak není jisté, že by se do napojení ještě ve stávajícím Portálu stavebníka zapojily. Napojení by tak muselo být dobrovolné. Pak je ale otázka, zda by bylo pro stavebníky dostatečné využitelné a funkční, pokud by přes Portál stavebníka získaly vyjádření jen některých vlastníků.

Teoreticky lze tedy uvažovat o napojení síťařů ještě v rámci stávajícího Portálu stavebníka, nicméně v tuto chvíli není jasné, zda k takové možnosti dojde a zda by byla využitelná.


 

Další podrobnosti

Systémy DSŘ

Přestože nový stavební zákon předpokládá existenci šesti informačních systémů, byly tyto informační systémy realizovány jako čtyři základní komponenty:

    • Portál stavební správy (tj. Portál stavebníka),
    • Spisová služba (která by měla zajišťovat funkce Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických dokumentací),
    • Informační systém stavebních řízení (který by měl také zajišťovat funkce Informačního systému identifikačního čísla stavby) a
    • Národní geoportál územního plánování (ten jediný bude zachován, jelikož byl vysoutěžen ještě podle výběrového řízení započatého v minulém volebním období).
ÚOHS finálně zrušil plnění smlouvy k ISSŘ na základě opakovaných pochybení MMR při vypsání zakázky. Toto rozhodnutí potvrdil následně i Krajský soud v Brně. Hlavním problémem byl rozpor se zákon o veřejných zakázkách tím, že zadavatel (MMR) „nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když v bodu 11.7 Implementační smlouvy uvedl, že „V rámci plnění této Smlouvy nesmí Poskytovatel užít ke splnění svých povinností a do Systémů jakkoliv zařadit či se Systémy jakkoliv spojit Standardní software bez předchozího písemného souhlasu Objednatele.“, aniž by z citované zadávací podmínky či vysvětlení zadávací dokumentace poskytnutých zadavatelem k citované zadávací podmínce bylo zřejmé, za jakých předem objektivně daných podmínek a zda vůbec bude souhlas zadavatele s použitím určitého konkrétního standardního software dodavateli udělen…“ (viz rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 62 Af 2/2024-144 - např. na webu MMR zde). Ze závěrů ÚOHS také dle vládní analýzy plynou zejména tato doporučení (která nebyla respektována):
  1. důkladná analýza potřeb (po stránce technické, ekonomické i právní),
  2. vyjasnění cílového stavu, kterého má být digitalizací dosaženo,
  3. vyhodnocení, zda aktuální neuspokojivý stav lze řešit pouze prostřednictvím technického zajištění procesů DSŘ, nebo zda je nutná nová koncepce architektury DSŘ,
  4. je-li podceněna přípravná fáze a nedostatečně definovány požadavky na systémy DSŘ, musí dojít k jejich předefinování.
Dle vládní analýzy DSŘ nejsou systémy ve 25 případech v souladu se zákonem či jsou v přímém rozporu. Nejvíce nedostatků jde za NGÚP, který byl vysoutěžen sice podle starého výběrového řízení, ale velmi pozdě. Ten je ale zároveň jediným systémem, který bude dále výrazněji rozvíjen a počítá se s ním i do budoucna.
Vybrané nedostatky systémů DSŘ dle vládní analýzy 

Portál stavebníka ještě nebyl zcela dokončen a byl prostor pro jeho zefektivnění. Z pohledu SP ČR by stálo za to pracovat s tímto dílčím současným systémem a rozvíjet ho dále. Přestože má některé neduhy a některé nadstavbové prvky chybí, je funkční a stavebníky využívaný, což dokládá i zmíněná vládní analýza. U ostatních systémů si netroufáme toto posoudit, jelikož nejsme přímí uživatelé (ISSŘ a NGÚP). Pokud je nám ale známo, byly tam problémy daleko vážnější a v řadě případů znemožňovaly stavebním úřadům a dotčeným orgánům efektivní práci a v některých případech ani nešlo řízení dokončit. Zásadní problémy v propojení jednotlivých systémů pak způsobovala spisová služba. Následující informace jsou uvedené ve Zprávě o stavu digitalizace stavebního řízení na str. 9-12.

Portál stavebníka/Portál stavební správy
  • Není zřejmý základní vztah mezi žádostmi, řízeními, záměry a stavbami (uspořádání entit). Systém v tomto směru pracuje s názvy entit jinak než NSZ, resp. jak s nimi dosud pracovala praxe.
  • Na Portálu stavební správy nejsou v případě formulářů žádostí řádně definována povinná pole, což komplikuje následné řízení nejen stavebníkům, ale i stavebním úřadům, které musí často vyzývat k doplňování podání a odstraňování vad.
  • Není komfortně vyřešen přístup pro práci s Portálem stavební správy pro právnické osoby. Zástupci právnické osoby tak nejsou schopni na jednom místě najít přehled všech žádostí, vedených řízení či řízení, jichž jsou účastníky.
  • Dokumentace se nenahrává v dostatečně strukturované formě. V případě větších staveb je tedy nepřehledná a práce s ní je značně nekomfortní. Při nahrávání nových verzí dokumentace není zřejmé, které části se změnily nebo doplnily oproti předešlé/původní verzi.
  • Práce se systémem je většinově hodnocena jako neergonomická.
  • Práci se systémy komplikuje jejich nestabilita, kdy dochází ke zpomalování či výpadkům.
  • Docházelo k živelným úpravám a změnám systému, se kterými nebyli uživatelé dostatečně seznamováni.
Informační systém stavebního řízení (ISSŘ)
  • Práce se systémem je většinově hodnocena jako neergonomická. Rozložení obrazovky je nepřívětivé – většina práce se odehrává v pravé třetině obrazovky (zbylá část zůstává v zásadě nevyužita).
  • Je složité se v systému orientovat – např. není zřejmé, v jaké části systému se uživatel nachází. Neintuitivní je i přepínání mezi jednotlivými záložkami vztahujícími se k jednomu záměru.
  • Workflow pro vedení řízení a práci s dokumenty není dostatečně provázáno s věcnou částí problematiky, resp. navázáno na typ řízení. Způsob nastavení workflow vyžaduje zbytečně velké množství klikání a otevírání nových oken. V některých případech jde workflow do zbytečných detailů a řeší irelevantní otázky (např. v případě žádosti o povolení záměru se vždy dotáže, zda jsou splněny podmínky pro zrychlené řízení, aniž by o zrychlené řízení žadatel vůbec žádal).
  • U větších úřadů absentuje možnost nahrání organizační struktury. V případě přidělování dokumentů referentům se tak vybírá z rolovacího seznamu všech zaměstnanců. Představené úřední osoby, které mají přístup ke všem řízením, vidí i řízení jiných útvarů úřadu, což významně ztěžuje orientaci v systému.
  • Dokumentace se nenahrává v dostatečně strukturované formě. V případě větších staveb je tedy nepřehledná a práce s ní je značně nekomfortní. Při nahrávání nových verzí dokumentace není zřejmé, které části se změnily nebo doplnily oproti předešlé/původní verzi.
  • Chybí řada automatizací a velké množství úkonů musí uživatel učinit jednotlivě ručně.
  • Šablony jednotlivých úkonů nejsou provázány s typem řízení ani orgánem, který dané úkony činí. Pokaždé se tak hledá správná šablona mezi několika stovkami ostatních, zjevně irelevantních pro příslušný orgán (šablony pro stavební úřady a dotčené orgány dohromady) či typ dokumentu podle fáze řízení (např. ve fázi vydání rozhodnutí systém nabízí šablony pro obecnou korespondenci či zahájení řízení).
  • Data obsažená v žádosti podané přes Portál stavební správy se nepropisují do řízení a musí být vyplněny znovu ručně úředníkem (např. typ řízení, některé údaje o podateli).
  • Vyhledávací pole fungují nejednotně různými způsoby (nejméně třemi). Někde stačí zadat část textu, jinde se musí používat vyhledávací znaky (%, ale jen před slovem), někde nelze nevyhledávat vůbec a je třeba procházet celý rozbalovací seznam (např. změna zpracovatele – prochází se všichni uživatelé v rozbalovacím seznamu, nelze vyhledávat, nejsou řazeni abecedně, ale podle toho, v jakém pořadí byli do seznamu přidáni).
  • Práci se systémy komplikuje jejich nestabilita, kdy dochází ke zpomalování či výpadkům.
  • Docházelo k živelným úpravám a změnám systému, se kterými nebyli uživatelé dostatečně seznamováni.

Národní geoportál územního plánování (NGÚP)
NGÚP není dosud z větší části dokončen (harmonogram ve smlouvě o implementačním projektu, vývoji a implementaci národního geoportálu územního plánování předpokládá jeho plnou funkčnost až od prosince 2024), proto dle vládní analýzy nelze jeho soulad s potřebami uživatelů blíže hodnotit nad rámec obecných konstatování o absenci business architektury a analýzy cílového řešení.

Za zmínku ale stojí rozbor věcí, ve kterých je dle vládní analýzy nesoulad či rozpor systémů DSŘ se zákonem, kde NGÚP má nejvíce rozporů se zákonem.

Nesoulady stávajících systémů DSŘ s novým stavebním zákonem
Část DSŘ, kde je nesoulad/rozpor s novým stavebním zákonem Konkrétní § Počet nesouladů/rozporů
Celkový počet nesouladů či rozporů DSŘ 
25
z toho: Obecně – všechny systémy níže uvedené či jiné nedostatky 267/5; 272/5; 275/1; 275/3  4(jde např. o doručování či nahlížení do spisu)
  Portál stavebníka 172/3; 180/2; 181/2; 268/1 4(z toho 2 týkající se neexistence napojení síťařů) 
  Národní geoportál územního plánování (NGÚP)  43/1; 64/1; 68/5; 88/1 a 90/3; 93/5 a 94/1 a 105/1-2 a 108/2-3 a 111/5; 113/6; 130/3;  269/2; 269/3-4; 269/5; 10
(jediný NGÚP zůstane zachován, vysoutěžen dle VZ z minulého volebního období)
  Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) -  0(v praxi největší problém, ale v zákoně bez konkrétních povinností)
  Informační systém identifikačního čísla stavby (součástí ISSŘ) -  0
  Evidence elektronických dokumentací (součástí Spisové služby) 172/4 (2x); 271/1; 271/2; 271/3  5(zatím nelze nahrát dokumentaci nad 5 GB a dokumentaci bez samotné žádosti)
  Evidence stavebních postupů (součástí Spisové služby) 181/3; 270/2  2
Zdroj: Vlastní zpracování. Zpráva o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu, str. 17-20, dostupné online: https://www.mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/ministri-dopravy-a-pro-mistni-rozvoj-navrhuji-rese

Zásadní problémy plynou také z původní analýzy MMR z 23. září 2024, která přitom sloužila k obhajobě DSŘ a byla v některých oblastech velmi zavádějící. Přesto ale samotná analýza vlastně přiznává někdy až překvapivé problémy.

Zapojení stavebních úřadů a dotčených orgánů do ISSŘ

K zapojení úřadů do nového systému DSŘ je potřeba poznamenat, že problémy se zapojením vychází z přenesené působnosti těchto úřadů, jejich přílišně rozdrobenosti a chybějícímu centrálnímu vedení. Toto měla řešit původní rekodifikace stavebního práva, kdy SÚ a DOSS měly přejít pod nezávislou soustavu stavebních úřadů. Bohužel ale nová vláda rozhodla o změně. Samotné systémy DSŘ a digitalizace tak za následující problémy nemohou a dají se částečně čekat i při nových systémech DSŘ.

Na str. 6 se např. uvádí, že v systému ISSŘ „je již téměř každý, kdo v něm být má“, což vlastně znamená, že některé subjekty tam k datu zveřejnění stále nebyly zapojené. Podmínkou práci se systémem ISSŘ (a tedy řešením přijatých žádostí vložených do Portálu stavebníka) je „přihlášení úředníků do tohoto systému a následné přiřazení rolí v rámci jednotlivých úřadů. Na toto jsme v květnu udělali školení pro lokální administrátory, minimálním požadavkem bylo nastavení rolí a přiřazení role pro příjem pošty“.
Původní analýza MMR pak konstatuje, že 98,98 % stavebních úřadů je již přihlášeno a chybí ještě 7. K tomu dodáváme, že jde nejspíše o ty nejmenší stavební úřady. Z pohledu SP ČR by se měl počet SÚ omezit a zrušeny by měly být právě ty nejmenší stavební úřady, které někdy ani nemají vlastní spisovou službu a za dva měsíce se nebyly schopny přihlásit do systému. Analýza ale už nedodává, kolik % SÚ se sice přihlásilo, ale nemělo jasné přiřazení rolí, tedy fakticky v nich práci nevykonávalo.
U dotčených orgánů analýza MMR raději pouze konstatuje, že „většina dotčených orgánů je v ISSŘ přihlášená a vykonává svou agendu“. Důvodem je, že celkový počet DOSS není státu přesně znám. Opět nejde o problém ISSŘ, natož pak celé DSŘ, ale roztříštěnost stavební agendy. U téměř pětin DOSS pak v září sice bylo zapojení do ISSŘ, ale stále nebyla určena osoba pro příjem dokumentů, tedy práce s nimi nemohla být prováděna.

Tento problém navíc umocňuje i nedostatečné školení úřadů a možnost testování DSŘ, zejména ISSŘ. Přestože funguje call centrum, těžko mohlo vyřešit problémy, se kterými zatím nepohnul ani dodavatel systému.

Přestože zde existuje přenesená působnost a praktické problémy, na které dlouhodobě poukazujeme (nedostatečná nezávislost, transparentnost a profesionalita celé struktury stavební správy, nepředvídatelnost, nekoordinovanost a různorodost rozhodování, omezené možnosti metodického vedení a sjednocování postupů ze strany MMR. Jedinou výjimkou je Dopravní a energetický stavební úřad, který tyto požadavky splňuje, má ale zase omezené kapacity a neřeší všechny klíčové stavby.), MMR v tomto podcenilo přípravu a komunikaci s jednotlivými stavebními úřady, dotčenými orgány, kraji i obcemi. Nejspíše opět kvůli nedostatku času.

 

Konkrétní chybějící funkcionality

Problémy ISSŘ dříve zmíněné vládní analýzou potvrzuje vlastně i původní analýza MMR. V rozvoji ISSŘ je totiž řada položek, která by tam pro celkovou funkčnost měla být od začátku. Například porovnávání verzí dokumentací či využití mapových služeb by mělo být základní funkcionalitou stejně jako ostatní níže uvedené položky.

Dříve plánované úpravy na Informačním systému stavebního řízení
říjen 2024
Porovnávání verzí dokumentací (podle strukturovaných informací z BPP balíčků)
říjen 2024
Pokročilé mapové služby v ISSŘ (územní plány, RÚIAN atd.)
říjen 2024 Integrace na Digitální technické mapy krajů
říjen/listopad 2024 Integrace na úřední desky a ekonomické systémy zapojených úřadů (již se připravuje pilot)
listopad 2024 Pevně nastavené procesy u jednotlivých řízení dle NSZ včetně sledování lhůt v řízení
listopad 2024 Základní manažerský modul pro měření výkonu úřadů (příprava na výkonnostní financování)
listopad 2024 Zajištění automatického předávání dat ze stavebních úřadů do KN a RÚIAN
listopad 2024 Integrace na Centrální registr vodoprávní evidence
prosinec 2024 Rozšíření podpory pro výkon dalších agend (starý stavební zákon atd.)
prosinec 2024 Zajištění předávání statistických dat za pomoci nového API ČSÚ

Zdroj: Původní analýza MMR: Digitalizace stavebního řízení – aktuální stav, str. 21 dostupné online: https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/digitalizace-stavebniho-rizeni-v-cislech-stav-na-k/pripojene-soubory/dsr_aktualni-stav_23-9-docx

Nedostatek času se ale projevil i na funkcionalitách Portálu stavebníka. Kromě napojení síťařů, které předpokládá stavební zákon (popsáno výše), chyběly v době analýzy další funkce. Některé jsou nadstavbové, ale např. správa a sdílení záměrů jsou funkcemi základními. Na ty se z pohledu SP ČR musí dostat ještě nyní, bez ohledu na to, zda bude systém později dále rozvíjen.

Dříve plánované úpravy na Portále stavební správy
říjen 2024 Tvorba BPP balíčků pro velké soubory staveb a liniové stavby – vystavení rozhraní pro tvorbu
říjen 2024 Možnost výběru staveb a parcel z mapového podkladu (doplnění již v současnosti nasazeného manuálního výběru nebo importu)
říjen 2024 Správa záměrů – možnost vytvářet, editovat a mazat koncepty záměru před jeho odesláním na SÚ/DO, v případě odeslání bude možnost upravovat již odeslaný záměr
říjen 2024 Sdílení záměrů mezi více osobami (zastupitelnost při vyřizování, kontrola podání stavebníkem atd.) – s cílem, aby projektant/architekt/stavitel mohl editovat stejný záměr jako samotný žadatel
listopad 2024 Podávání na více DO současně – v současnosti je možnost odeslání pouze na jednoho příjemce (SÚ/DOSS)
listopad 2024 Nahlížení do spisu – současné funkcionalita, která je shodná jako na Portálu dopravy, bude rozšířená o další metadata a stahování souborů
listopad 2024 Vytvoření jednotné evidence autorizovaných osob
listopad/prosinec 2024 Možnost podání na vlastníky TIDI (vlastníci TIDI se napojí na datové rozhraní portálu) – API je připravené, nyní se čeká na integraci a přímé napojení
prosinec 2024 Umožnění podávání z informačních systémů třetích stran přes datové rozhraní portálu – automatizace a zjednodušení pro velké stavebníky
prosinec 2024 Možnost podání v jiných agendách (OZE, EIA atd.) – doplnění dalších formulářů (např. ERÚ)
prosinec 2024 Možnost podání dalších nepovinných formulářů (pasportizace, zpětvzetí žádosti atd.) – dobrovolné přidání formulářů

Zdroj: Původní analýza MMR: Digitalizace stavebního řízení – aktuální stav, str. 20 dostupné online: https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/digitalizace-stavebniho-rizeni-v-cislech-stav-na-k/pripojene-soubory/dsr_aktualni-stav_23-9-docx

U evidence elektronických dokumentací (součást Spisové služby) je také například nutné umožnit vkládání projektové dokumentace samostatně bez podání žádosti a projektové dokumentace o velikosti větší než 5 GB, dále také ověřování této projektové dokumentace.

Námi zmíněné Portálu stavebníka a části Spisové služby (evidence elektronických komunikací) jsou nutné proto, že zůstanou v přechodném období plně zachovány.

V rámci Portálu stavebníka je také spíše teoretická možnost dopracování napojení síťařů -  k tomu více viz první samostatný box.

Další problémy

Velkým problémem je chybějící systém Centrální Registr zastupování ReZa. Bez něj totiž mohou např. v Portálu stavebníka nahlížet do svého spisu pouze konkrétní osoby, které žádost podaly. To je na první pohled v pořádku, ale na druhý jde o velmi praktický problém. Podávání žádostí totiž často funguje v zastoupení, ať už autorizovanými osobami, projektanty či jinými osobami. V tom případě pak samotný investor/vlastník nemovitosti nemá přímý přístup k nahrané dokumentaci, a naopak i dílčí práci se spisem musí i nadále provádět např. hlavní projektant. Jde tedy o velké zdržení pro obě strany. Zásadním problémem pak je, pokud se zodpovědná osoba změní či zemře.
Opět i tato funkcionalita je základní pro práci se systémy a doufáme, že bude po spuštění ReZa co nejdříve přidána.

Nová soutěž

Dle informací ČTK (např. web ČTK zde) by na vládní analýzu také měl navázat „forenzní audit“, který si nyní zadalo MMR a který by měl proběhnout do konce roku či do konce ledna 2025. Audit by měl zmapovat plnění smluv a práci na systémech „od zadání po jejich vývoj“ a zhodnotit roli jednotlivých dodavatelů i pracovníků MMR.

Za mandátu této vlády se musí podle ministra MMR Petra Kulhánka vytvořit procesní analýza na základě podnětů aktérů, kteří budou se systémem stavebního řízení pracovat. To bude odhadem trvat dva až tři měsíce. Na základě toho se poté musí vytvořit zadávací dokumentace pod dohledem externího administrátora. Ten by následně začal další zhruba tři měsíce dlouhý soutěžní dialog. V létě 2025 by mělo být připraveno zadání k vyhlášení soutěže a následně výběrové řízení. Současná vláda tak nejspíše nestihne podepsat smlouvu ke stavebnímu řízení.

O jednotlivých postupech chce MMRi nformovat všechny poslanecké kluby tak, aby celý proces byl akceptovatelný i pro příští vládu. Garance, že příští vláda na základě připravovaného postupu bude na digitalizaci dál pracovat, ale není.

Celý systém digitalizovaného stavebního řízení by měl následně vyvíjet jeden dodavatel a neměl by tedy být dodáván po částech. Nově dodané systémy by se v základních funkcích neměly podle ministra lišit od současných. Rozdíl však bude například v uživatelském rozhraní, které je u současného uspořádání neintuitivní. Bude podle něj potřeba doplnit řadu funkcí potřebných pro stavebníky a úředníky a vytvořit vazba mezi jednotlivými částmi.

Závěr
Stávající systémy DSŘ dopadly neslavně. Přestože budou kritické chyby opravovány a v nejnutnějších případech systémy dále rozvíjeny, do budoucna se s nimi nepočítá (kromě NGÚP). Musel by je totiž chtít využít dodavatel vzešlý z nové soutěže.

Za SP ČR budeme žádat, abychom se účastnili diskusí nad novým systémem DSŘ jak z pohledu síťařů, tak z pohledu stavebníků. Nutné je tak i u případných nových systémů zajistit funkční vyjadřování síťařů.
Obecně se nesmí opakovat situace, kdy nebudeme znát technické detaily, a propojení systému bude tvořeno s výrazným zpožděním.
Tržní konzultace, příprava veřejné zakázky, její vypsání, výběrové řízení, případné obhájení u ÚOHS a soudu a faktické vytvoření jednotlivých systémů DSŘ, jejich propojení a řádné otestování všech součástí si vyžádá mnoho času. Právě proto je ale nutné začít co nejdříve, abychom se digitalizace povolovacích řízení dočkali ještě v tomto desetiletí.

 

Aktualizace k 23. 10. 2024 - schválení vládou

Vláda doporučila svým souhlasným stanoviskem Sněmovně, aby schválila návrh na částečný bypass předložený jako samostatný zákon poslancem Martinem Kupkou.Cílem je v souladu s informacemi výše a kvůli komplexním problémům DSŘ zajistit přechodné období (do 31. prosince 2027 pro účely stavebního řízení a do 30. června 2025 pro účely územního plánování (ÚP)). V těchto obdobích bude činnost v některých informačních systémech veřejné správy ve věcech ÚP a stavebního řádu ze strany dotčených vykonavatelů veřejné moci dobrovolná; k dosažení cílů se zároveň navrhuje upravit pro přechodné období vyjmenované postupy tak, aby užití těchto informačních systémů nebylo nezbytné. V přechodném období nebude dotčena možnost užívání informačního systému Portál stavebníka a bude zachována povinnost stavebníka vložit dokumentaci (projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru) do informačního systému Evidence elektronických dokumentací.

Bypass (verze k 23. 10. 2024) ke stažení zde.

Zároveň z jednání ministrů MMR a MD s dotčenými stranami vzešlo, že systémy se nebudou rozvíjet nad nutnou mez. Portál stavebníka není v plné kondici, proto z tohoto stavu vzešly tři hlavní úkoly:1) technologický bypass (využití původního SW a napojení do ISSŘ)2) zajištění funkčnosti PS (v průběhu listopadu, max. prosinci by chyby PS měly být opraveny)

3) doplnění nejnutnějších funkcí (např. vložení dokumentace ještě před samotnou žádostí, vyšší kapacita úložiště. Teoreticky se bude zvažovat i registr zastupování ReZa).

V nejbližší době by pak měl být zaslán metodický pokyn na jednotlivé stavebné úřady s tím, že do doby účinnosti bypassu lze nové systémy (ISSŘ a další) používat jen dobrovolně. Existuje sice zákonná povinnost pro některé kroky, ale to by měl následně vyřešit bypass, a to zpětně k 1. 7. 2024. 

Bude se také diskutovat, zda bypass přijmout ve Sněmovně již v prvním čtení. V tom případě by došlo k ověření řádné funkčnosti Portálu stavebníka a Evidence elektronických dokumentací během listopadu ještě před tím, než by jej měl Senát na konci listopadu projednávat.

Za SP ČR jsme podporovali elektronickou evidenci a využívání Portálu stavebníka, abychom tři roky (do kdy mají být hotové nové systémy na základě nové soutěže) nemuseli opět řešit papírová podání a ověřovat jednotlivé verze dokumentace.

Na začátek článku

Aktualizace k 6. 11. 2024 - schválení Sněmovnou
Sněmovna schválila výše uvedený částečný bypass na 118. schůzi jako sněmovní tisk č. 832 (web PSP), a to již v první čtení podle § 90 odstavce 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (web PSP). Návrh podpořili zástupci všech stran až na Českou pirátskou stranu, jejíž zástupci se zdrželi.

Důvodem je dle předkladatele fakt, že „cílem návrhu zákona je zajištění právní jistoty v procesech územního plánování a stavebního řízení“ a že tohoto cíle je nezbytné dosáhnout co nejdříve.

Celý návrh částečného bypassu je dostupný zde (web PSP). Stenoprotokol z jednání pak zde (web PSP).

Zákon nyní poputuje do Senátu, který má 30 dní na projednání. Zde vláda deklaruje slovy ministra Kupky na jednání Sněmovny pojistku pro případnou nefunkčnost DSŘ:
před projednáním v Senátu, které by mělo nastat 11. 12., 10. 12. v 8.30 proběhne veřejná debata, veřejný seminář v hlavním sále Senátu, kde chceme ukázat to, co se podařilo týmu Karla Trpkoše dát do pořádku, dát dohromady tak, aby pro ukládání digitální podoby stavební dokumentace neexistovaly žádné překážky, a zároveň aby jakýkoliv dotčený orgán státní správy mohl bez překážek takto uloženou digitální podobu stavební dokumentace využívat, prohlížet si ji a postupovat tedy dál v tom nezbytném prvotním kroku digitalizace stavebního řízení. A v tomto směru věřím, že se podaří ten krok naplnit.
Počítáme i s nezbytnou dobou pro testování. Kroky, které děláme, zároveň probíhají i v diskusi s Digitální a informační agenturou tak, abychom po testování všichni měli jistotu, že ty kroky stavebníci i stavební úřady můžou činit a že jim v tomto směru už nebude stát způsobovat žádné další komplikace.Pokud by snad tato funkcionalita nebyla možná, dle již dřívějších slov ministra Kupky je vláda připravena se domluvit se Senátem a vrátit návrh s pozměňovacím návrhem na úplný bypass do Sněmovny, která by následně schválila senátní verzi a tedy umožnění postupů plně ke stavu před 1. 7. 2024.

Za SP ČR poznamenáváme, že již nyní lze dokumentaci přes Portál stavebníka do evidence vložit, nicméně zatím nelze získat odkaz, jelikož následné předávání dokumentace měl zajišťovat systém ISSŘ. Dle ministrů Kulhánka a Kupky ale tato funkce „úschovny“ bude doplněna.
SP ČR podporuje zachování povinné evidence elektronické dokumentace z řady důvodů, zejména kvůli existenci jediné dokumentace, komunikaci s úřady na dálku a zachování jednotného kontaktního místa pro stavebníky. 
Zachování tohoto postupu a zajištění jeho funkčnosti bylo deklarováno ze strany min. Kulhánka a Kupky a NM Trpkoše na jednání dotčených stran 22. října 2024 v Poslanecké sněmovně. Zároveň elektronickou evidenci podpořilo i Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů, tedy tajemníků zodpovědných také za stavebné úřady, jejich postupy, systémy a pracovníky.

V případě schválení Senátem a podpisu prezidenta nabude návrh účinnosti již dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.


Návrh samotný blíže (informace z odůvodnění návrhu):
Evidence stavebních postupů
(neaplikace § 173 o ukládání všech úkonů v evidenci stavebních postupů) Navrhované znění umožní úředníkům stavebních úřadů v přechodném období vyřizovat žádosti jak v ISSŘ, tak pracovat se systémy, se kterými pracovali do 30. 6. 2024. Veškeré písemnosti mezi stavebními úřady a dotčenými orgány budou doručovány prostřednictvím datových schránek.

Evidence elektronických dokumentací
Stavebník má i nadále povinnost v souladu s § 172 odst. 4 stavebního zákona vložit dokumentaci, kterou zpracovává projektant (autorizovaná osoba), do evidence elektronických dokumentací. Tato povinnost je zachována i po dobu přechodného období. Na druhou stranu stavebník není povinen podat přes portál stavebníka i svou žádost.
Zákon totiž opravňuje stavebníka, aby v žádosti uvedl pouze odkaz na vloženou dokumentaci, který získá v portálu stavebníka. Portál stavebníka tuto funkcionalitu prozatím neobsahuje, nicméně dle předkladatele lze s velkou pravděpodobností očekávat, že bude stavebníkům v okamžiku účinnosti tohoto zákona již k dispozici.

Informační systém identifikačního čísla stavby
Ruší se povinnost stavebního úřadu pracovat v přechodném období s informačním systémem jako nástrojem pro identifikaci staveb a záměrů vložených do systému spolu s příslušnou projektovou dokumentací. Pokud se stavební úřad nebo dotčený orgán rozhodnou pracovat v informačních systémech stavební správy, je možné, aby identifikační číslo stavby bylo záměru přiděleno.

Informační systém stavebního řízení (ISSŘ)
V přechodném období přestávají pro stavební úřady a dotčené orgány platit evidenční povinnosti stanovené stavebním zákonem (kromě evidence elektronických dokumentací). Po nabytí účinnosti navrženého ustanovení je na stavebním úřadu či dotčeném orgánu, zda pro písemnosti využijí v přechodném období ISSŘ, nebo zda využijí jiný systém vytvořený za účelem naplňování jejich agendy.

Národní geoportál územního plánování (NGÚP)
Všechny povinnosti, které musí být zajišťovány pomocí NGÚP, v přechodném období mohou být dodrženy postupy obdobnými těm, které platily před 1. 7. 2024.

Přechodné období
Přechodným obdobím se pro účely navrhovaného ustanovení rozumí období od účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2027 pro účely digitalizace stavebního řízení a období do 30. 6. 2025 pro účely územního plánování a NGÚP. Přechodné období slouží k zajištění právní jistoty jak pro řízení a postupy zahájené před tímto obdobím, tak pro řízení a postupy zahájené během přechodného období.

Právní jistota
Právní účinky úkonů, které nastaly od 1. 7. 2024 do dne nabytí účinnosti této novely, nejsou dotčeny. Tedy vše, co bylo učiněno v informačních systémech DSŘ přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely, zůstává v platnosti a účinnosti, pokud to bylo učiněno v souladu s právními předpisy nebo s nově vkládaným § 334b. Cílem je nastolení právní jistoty všech aktérů výstavby v procesech podle stavebního zákona zahájených od nabytí účinnosti stavebního zákona.

Platí také, že právní účinky všech úkonů zůstávají zachovány, pokud byly učiněny v souladu s právní úpravou, resp. účinky všech úkonů zůstávají zachovány, pokud byly naplněny zákonem stanovené předpoklady. Proto pokud např. byly naplněny předpoklady pro vznik fikce závazného stanoviska dotčeného orgánu (prokazatelné doručení žádosti stavebníka dotčenému orgánu nebo vyžádání dotčeného orgánu stavebním úřadem), po uplynutí zákonem stanovené doby nastala fikce vydání souhlasného stanoviska. Také pokud byla řádně doručena řádná žádost stavebnímu úřadu nebo dotčenému orgánu, pak měla za následek zahájení řízení a počátek plynutí příslušných a prodloužených lhůt (viz § 330 odst. 5 stavebního zákona).
Zde je ale za SP ČR třeba upozornit, že řádnou žádostí je ta, jejíž dokumentace byla vložena do Evidence elektronických dokumentací. Tedy ne ty žádosti, kde tak učiněno nebylo a dokumentace byla předložena např. jen v papírové podobě či jiným způsobem, než předpokládal zákon (a to ani v případech, kdy podání neumožnil systém DSŘ).

SP ČR žádal řešení také pro tato podání, ale pouze zpětně, nikoliv do budoucna, kde je naopak povinná evidence elektronické dokumentace nutností. Do částečného bypassu se ale nakonec tato úprava nedostala

Na začátek článku
Jan Šebesta
/
kategorie Z hospodářské politiky
zpět