Sněm Svazu průmyslu: Česko i Evropa musí firmám uvolnit ruce pro investice a inovace

Evropa už ví, proč ztrácí konkurenceschopnost. Teď musí ukázat, že dokáže skutečně jednat. Firmy potřebují méně regulace, dostupnější energie a lepší podmínky pro investice, výzkum a zavádění nových technologií. Stejný úkol má i Česko. Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v Brně proto zástupci českého a evropského byznysu debatovali o tom, co je potřeba změnit doma i na evropské úrovni.

„Po firmách chceme, aby rychleji inovovaly a obstály ve světové konkurenci. Současně jim ale stát i Evropská unie přidávají další regulatorní a administrativní povinnosti, drahé energie, otevřený trh, v Česku navíc dlouhodobě oslabuje financování výzkumu a vývoje. Byznys potřebuje konkrétní výsledky a prostředí, ve kterém má smysl vyvíjet nové technologie a vyrábět. Pokud chceme, aby Česko i Evropa zůstaly místem pro průmysl, investice a inovace, musíme tento trend otočit,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česko oslabuje investice do výzkumu

Intenzita státního financování výzkumu a vývoje dlouhodobě klesá, mezi roky 2020 a 2027 činil tento pokles 28 %. Pokud by se výdaje následně zmrazily na 45 miliardách korun, do roku 2029 by pokles dosáhl až 34 %. 
Část povinností se navíc přes dodavatelské řetězce přenáší i na menší firmy, které mají být z některých pravidel formálně vyňaty. Rozsah problému uznává i Evropská komise, která chce administrativní zátěž snížit o 25 % pro všechny firmy a o 35 % pro malé a střední podniky, s cílovou roční úsporou 37,5 miliardy eur do roku 2029. Průmysl čeká na konkrétní výsledky.

„Oceňujeme mnohé kroky vlády. Řešení cen energií nejen pro energeticky náročný průmysl, nový stavební zákon, zaměření na startupy, digitalizaci, AI. Teď ale potřebujeme přidat tempo. O úspěchu nerozhodne počet přijatých strategií a opatření, ale to, zda firmy skutečně pocítí jednodušší povolování, dostupnější energie, flexibilní trh práce a lepší podmínky pro investice, výzkum a inovace. Konkurenceschopnost se nakonec měří tím, jestli firmy v Česku chtějí investovat, vyvíjet a vyrábět,“ přidává Jan Rafaj.

Firmy stále čelí větší kumulaci evropských pravidel. V letech 2019–2024 vzniklo v EU přibližně 13 tisíc právních aktů. Nejde přitom jen o jejich počet: podniky současně řeší reporting, data z dodavatelských řetězců, emise, kyberbezpečnost, ekodesign i nové povinnosti spojené s AI a daty.

„Evropa nemůže jednou rukou pravidla zjednodušovat a druhou přidávat nové povinnosti. Firmy nepotřebují další balíčky opatření nazvané zjednodušování. Potřebují, aby jejich celková regulatorní zátěž skutečně klesala. Úspěch se nemá měřit počtem nových balíčků, ale tím, zda firmám skutečně ubývají povinnosti a náklady,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.

Sněm Svazu průmyslu: od energie přes lidi až po investice

První část Sněmu se soustředila na kroky, které může Česko udělat samo. Zástupci průmyslu proto vedli přímou debatu s členy vlády odpovědnými za klíčové oblasti konkurenceschopnosti – hospodářství, dopravu, trh práce, vzdělávání i životní prostředí.

Jedním z hlavních témat byly ceny energií a podmínky pro energeticky náročný průmysl. Svaz ocenil kroky, které snižují část nákladů firem, včetně převzetí poplatků za podporované zdroje energie státním rozpočtem či kompenzací nepřímých nákladů. Zároveň upozornil, že české firmy nesoutěží mezi sebou, ale s podniky v zemích, které svému průmyslu vytvářejí výrazně příznivější podmínky.

Významnou část debaty tvořili také lidé a vzdělávání. Průmysl potřebuje větší propojení škol s praxí, rozvoj polytechnického a duálního vzdělávání a systém, který dokáže reagovat na rychlou proměnu profesí. Se změnami technologií zároveň roste význam celoživotního vzdělávání, reskillingu a upskillingu zaměstnanců.

Debata se věnovala také dopravní infrastruktuře i dekarbonizaci průmyslu. Podle Svazu musí Česko dokázat spojit ochranu životního prostředí a snižování emisí s podmínkami, které umožní firmám investovat a průmyslu dál růst.

Evropa: od zjednodušování k deregulaci

Druhá část Sněmu posunula debatu na evropskou úroveň. Zástupci evropského byznysu a politiky diskutovali o tom, zda dosavadní snahy EU o zjednodušování regulace odpovídají rychlosti, s jakou Evropa ztrácí pozice v globálním prostředí.

Debata se dále zaměřila na kumulativní regulatorní zátěž, podmínky pro investice, fungování jednotného trhu i schopnost Evropy převádět výzkum a technologické know-how do průmyslového využití.

„Napříč naším kontinentem čelí firmy rostoucím ekonomickým tlakům ve stále nejistějším světě. Evropa se může znovu stát konkurenceschopnější, ale pouze pokud budeme připraveni přijímat odvážná a rozhodná opatření, která přinesou skutečné zlepšení podmínek pro firmy v praxi. Sám to dobře znám. Pocházím z Polska a na vlastní oči jsem viděl, jak mohou důsledné reformy proměnit ekonomiku a vytvořit nové příležitosti pro růst a investice. Dnes musí Evropa projevit stejnou míru ambicí – snížit regulatorní zátěž a složitost pravidel, snížit náklady na energie, posílit jednotný trh a pokračovat v ambiciózní obchodní politice,“ říká Maciej Witucki, prezident BusinessEurope, organizace, která zastupuje evropský průmysl na úrovni Evropské unie. Svaz průmyslu je jejím členem.

Výzkum nestačí. Technologie musíme dostat do průmyslu

Evropský rozměr Sněmu završila debata prezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje s delegovaným ministrem průmyslu Sébastienem Martinem. Zaměřila se na to, kde musí Evropa jednat nejrychleji a jak mohou velké průmyslové ekonomiky spolupracovat na vytvoření lepších podmínek pro investice a rozvoj nových technologií.

Šlo o širší otázku: zda Evropa dokáže své silné vědecké a výzkumné zázemí proměnit také ve firmy, průmyslové využití a globální technologické lídry.

Konkurenceschopnost se rozhoduje teď

Sněm Svazu průmyslu ukázal společný jmenovatel domácí i evropské debaty: právě nyní se rozhoduje o budoucím úspěchu průmyslu.

“Pro Česko to znamená především konkurenceschopné ceny energií, rychlejší investice a povolování, moderní vzdělávání a trh práce, podporu aplikovaného výzkumu a prostředí příznivé pro inovace,” připomněl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Pro Evropu pak skutečné snížení regulatorní zátěže, funkční jednotný trh, rychlejší zavádění technologií a podmínky, ve kterých mohou evropské firmy investovat, růst a dosahovat globálního měřítka.

Josef Průša: Osobnost průmyslu 2026

Součástí letošního Sněmu bylo také předání ocenění pro Osobnost průmyslu 2026, které Svaz průmyslu udělil zakladateli společnosti Prusa Research Josefu Průšovi za mimořádný přínos českému technologickému průmyslu.

„Josef Průša nevstoupil do hotového oboru. Pomohl ho vytvořit. Z projektu, který začínal prakticky od nuly, vybudoval během několika let jednu z nejrychleji rostoucích technologických firem a z Prusa Research globální značku 3D tisku. A nejlépe o jejím úspěchu vypovídá to, kde všude dnes technologie z Česka nachází uplatnění – součástky vytištěné na 3D tiskárnách Prusa Research létají do vesmíru, pomáhají v medicíně, průmyslové výrobě nebo na Ukrajině. Je nezbytným nástrojem pro většinu inovátorů, jak přenést svůj nápad do reálného světa,“ připomíná Jan Rafaj a doplňuje: „A to je přesně příběh, který chceme oceněním Osobnost průmyslu vyzdvihnout – schopnost proměnit vlastní nápad a know-how v technologii, která uspěje ve světě a posouvá celé obory dopředu,“ uzavírá Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Více informací: www.spcr.cz/snem