Stanovisko k vyhodnocení plnění Maastrichtských kritérií

Ministerstvo financí ČR zveřejnilo v meziresortním připomínkovém řízení Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.

Z analýzy obsažené v tomto dokumentu vyplývá, že Česká republika v roce 2022 ani 2023 velmi pravděpodobně nesplní hodnoty žádného ze čtyř maastrichtských kritérií. Kritérium cenové stability ČR pravděpodobně nesplní z důvodů téměř nejvyšší inflace ze zemí EU a přetrvávajících inflačních tlaků. Kritérium stavu veřejných financí není fakticky plněno z důvodu vysokých schodků státního rozpočtu. Požadavek konvergence úrokových sazeb není taktéž plněn kvůli vysokému rozdílu úrokových sazeb v ČR a v eurozóně. V neposlední řadě není formálně plněno ani kritérium fluktuace měnového kurzu, protože se ČR příslušného mechanismu nezúčastní.

SP ČR nesouhlasí s doporučením MF a ČNB, aby vláda prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny a aby ani neusilovala o vstup ČR do mechanismu směnných kurzů. Politické stanovení jasného závazku a cílového data vstupu alespoň do tzv. mechanismu ERM II předcházejícímu vstupu do eurozóny nevidíme jako nevhodné. Naopak může deklarovat cíl a závazek pro opatření, která pomohou jednotlivé prvky potřebné pro vstup do eurozóny stabilizovat.

Domníváme se, že konvergence české ekonomiky vůči eurozóně dlouhodobě stoupá, o čemž svědčí např. velmi těsné ekonomické propojení, sladěnost hospodářských cyklů nebo dlouhodobý růst objemu eurových úvěrů ze strany firem. Souhlasíme však s celkovými riziky fiskální politiky státu, nejen ve vztahu k otázce zavedení eura. SP ČR v této souvislosti doporučuje zvýšení efektivnosti a úspor na straně výdajů veřejného sektoru a provedení systémových změn, které by umožnily snižovat náklady státu.