Azbest a jeho zdravotní rizika

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje se sídlem v Liberci, Okresní hospodářskou komorou Liberec a Krajskou nemocnicí Liberec uspořádal seminář „Azbest a jeho zdravotní rizika“, který byl cílený především pro stavební firmy a fyzické osoby podnikající ve stavebnictví (např. pokrývači, zedníci), ale i pro obce a města, které často bývají investory akcí k odstranění azbestu ze staveb.

Témata semináře byly „Problematika expozice azbestu v ČR“ – RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., SZÚ, vedoucí NRC pro vnitřní a venkovní ovzduší, „Rizika a ochrana zdraví při práci s materiálem obsahujícím azbest“ – Ing. Kateřina Forysová, Ph.D., ředitelka odboru hygieny práce KHS LK a „Odstraňování azbestových materiálů ze staveb“ – Petr Balvín, Removal, s.r.o.

Azbest se v životním prostředí vyskytuje zcela přirozeně. Azbestová vlákna se vyskytují v půdě, ve vzduchu i ve vodě. Nevypařují se a ani nejsou rozpustná ve vodě, jsou tvrdá, polétavá a snadno vdechnutelná. Azbest není vynálezem moderní doby, civilizace používá azbest již tisíce let. První zmínky o používání azbestu se objevují v antice. První použití při stavebních pracích je dokumentováno v období prvního století našeho letopočtu, kdy byl azbest ve stavebních materiálech použit díky své odolnosti proti ohni. Právě v této době si lidé začali uvědomovat zdravotní rizika při používání azbestu. „Řecký geograf Strabo popsal zdravotní obtíže otroků, kteří azbest těžili, zpracovávali a šili z něj oblečení. Pozoroval špatné zdraví otroků, především nemoci plic, zhoršené dýchání apod. Upozorňoval na to, že otroci z azbestových dolů jsou téměř neprodejní, jelikož umírají mladí. Již v této době se objevil návrh na používání osobních ochranných pracovních prostředků – respirátoru z měchýře, který by otroky částečně ochraňoval před vdechováním prachu,“ říká na úvod Ing. Jana Loosová, Ph.D., ředitelka KHS LK a pokračuje: „aktuálně máme limity pro pracovní prostředí, a vnitřní prostředí pobytových místností vybraných staveb např. pro školská, zdravotnická a sociální zařízení, ale nikoliv pro byty a pro komunální prostředí. Z hlediska vzniku zhoubného nádoru konkrétně maligního pleurálního mezoteliomu, který je nejfatálnějším onemocnění po expozici azbestu, není bezpečný žádný limit. Jsem ráda, že vznikl tento seminář, který toto významné téma otevírá. Navzdory zákazu používání azbestu v ČR od roku 2005 riziko zůstává a je jen na nás, zda jej dokážeme eliminovat na přijatelnou úroveň“.

Podle odhadu České asociace pro odstranění azbestu má Česká republika řádově miliony tun stavebních materiálů obsahujících azbest, jako součást staveb a zařízení. „Mezi současné příčiny expozice azbestu patří manipulace s výrobky obsahujícími azbest, jedná se mj. o stavební dělníky při rekonstrukcích a demolicích, elektrikáře – izolatéry, údržbáře, opraváře, instalatéry či hasiče. Neméně významná je mimopracovní expozice azbestu, kam patří různé vybavení domácnosti, jako jsou nehořlavé zástěny, podložky lokálních zdrojů tepla, pečících trub a jiné drobné užitné předměty,“ vysvětluje RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., SZÚ, vedoucí NRC pro vnitřní a venkovní ovzduší a pokračuje: „a nesmíme zapomenout na kontaminaci prostředí po neodborně provedených stavebních rekonstrukcích a samozřejmě soukromě prováděné rekonstrukce a opravy. V poslední době nabývá na významu těžba hornin a používání kameniva s obsahem azbestu ve stavebnictví“.

Práce s azbestem je zaměstnavatelem na základě hodnocení rizik zařazena podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie 2 nebo 3, kde:

 • Musí být používány osobní ochranné pracovní prostředky (§ 104 zák. č. 262/2006 Sb.) – pracovní oděv a obuv, ochrana dýchacích cest, ochranné brýle, pracovní rukavice. Současně musí být dodržovány bezpečnostní přestávky.
 • Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce probíhaly v kontrolovaném pásmu (§ 7 zák. 309/2006 Sb.) – kontrolované pásmo musí být fyzicky vyznačeno, musí být vedena evidence zaměstnanců, kteří do něj vstupují, datum jeho zřízení a zrušení, charakteristika práce, účel Strana 2 (celkem 3) vstupu a dobu pobytu v něm, počet odpracovaných směn, záznam o mimořádných situacích. V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit v KP, musí být pro něj vyhrazeny zvláštní prostory, vstupuje se pouze s osobními ochrannými pracovními prostředky, platí zákaz práce mladistvých a zaměstnankyň těhotných, kojících a do konce 9. měsíce po porodu.
• Musí být vytvořena hygienická smyčka (§ 54 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2007), tj. průchozí sprcha mezi čistou a špinavou šatnou.
• Proškolení zaměstnanců při práci s azbestem (§ 21 odst. 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).
• Pracovně lékařské prohlídky (zákon č. 373/2011 Sb., vyhláška č. 79/2013 Sb.) – vstupní, periodická, výstupní i následné (práce zařazené do kategorie 3). Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci – pneumokoniózy, chronické onemocnění dýchacích cest a pohrudnice, prodělaná tuberkulóza plic, závažné onemocnění oběhové soustavy (choroby srdce, ateroskleróza, ischemická choroba srdeční), závažné chronické nemoci kůže a spojivek.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s azbestem při odstraňování stavby § 21 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
• materiály s obsahem azbestu by měly být ze stavby určené k demolici odstraněny odborně jako první,
• používat technologické postupy, které minimalizují uvolňování azbestových vláken do ovzduší,
• odpad s obsahem azbestu musí být ukládán do neprodyšného obalu s označeného štítkem, že obsahuje azbest.
„Nebezpečí při práci s azbestem umocňuje skutečnost, že nejsou pociťovány žádné nepříjemné vjemy např. zápach, podráždění sliznic. Respirabilní azbestová vlákna nezpůsobují ani akutní zdravotní potíže. Zdravotní důsledky se projeví po expozici až s časovým odstupem 20-30 let,“ uvádí Forysová a dodává: „pokud práce s azbestem budou prováděny odborně, bude minimalizováno riziko poškození zdraví nejenom u těch, kteří práce provádějí, ale i u ostatních osob, které se v okolí stavby vyskytují. Také v letošním roce budeme provádět kontroly prací s azbestem, které Ministerstvo zdravotnictví ČR stanovilo jako jednu z celostátních priorit“. „Pro minimalizaci rizik spojených s azbestem je na celorepublikové úrovni zapotřebí provést zejména kontrolu nad zdroji azbestu, založenou na inventuře zabudovaných azbestových materiálů, dále sjednocení metodik a stanovení závazných postupů pro hodnocení naměřených hodnot, stanovit pravidla a požadavky pro potenciálně azbest obsahující minerální suroviny a z nich vyrobené produkty a výrobky, stanovit požadavky na certifikace sanačních firem a zajistit odpovídající úroveň dozoru nad činnostmi“, vyjmenovává Kotlík.

Jednalo se v pořadí již o třetí seminář, který pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR, Okresní hospodářská komora, Spolek pro rozvoj lidských zdrojů Liberec, Krajská nemocnice Liberec a odborným garantem je KHS Libereckého kraje se sídlem v Liberci. „Zaměstnavatelé si jsou plně vědomi potenciálního rizika ohrožení zdraví zaměstnanců na svých pracovištích a případnému výskytu azbestu věnují důslednou pozornost. V Česku je škodlivým vlivům azbestu, s výjimkou stavebnictví, vystaveno už jen minimum profesí, přesto pokud se s ním zaměstnanci mohou setkat, firmy plní povinnosti dané BOZP, přijímají veškerá bezpečnostní opatření a eliminují riziko možného ohrožení zdraví. Jsme rádi, že jsme mohli s KHS Libereckého kraje a dalšími partnery opět spolupracovat na přínosném semináři pro firmy," říká Naďa Vojtíšková, regionální manažerka Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Liberecký a Královéhradecký kraj.