Zpráva o stavu Unie: Bezpečnost, ekonomická odolnost a řízená migrace

První Zpráva o stavu Unie ve druhém volebním mandátu Ursuly von der Leyen byla tento týden přednesena v situaci nejistoty týkající se globálních obchodních vztahů, rostoucího napětí ve světové geopolitice a pokračujícího vnitřního rozdělení EU ohledně migrace a dalších důležitých témat. 

Zpráva o stavu Unie přináší nejen pravidelné představení klíčových bodů agendy Komise pro nadcházející rok, ale nabízí také společný evropský narativ, který má posílit jednotu  a sounáležitost jednotlivých členských států i politických frakcí.

Otázky zachování bezpečnosti, ekonomické odolnosti, geopolitické relevance a zvládání migrace jsou pro Evropu vyhrocenější a naléhavější než kdy dříve. Jak to nedávno pregnantně vyjádřil vedoucí představitel nejsilnější frakce v Evropském parlamentu: obchodní dohoda s Trumpem odkryla hospodářskou zranitelnost EU, americké oficiální přijetí Putina na Aljašce zdůraznilo geopolitickou slabost EU a opakující se migrační vlny odhalují evropskou institucionální paralýzu.

Níže přinášíme několik rychlých postřehů k vybraným aspektům projevu:

OBRANA

Ve srovnání se zprávami o stavu Unie, které Ursula von der Leyen přednesla během mandátu své první Komise (2019-24), je zřetelné výrazné posílení tématu obrany a bezpečnosti. Svaz průmyslu a dopravy považuje tento akcent za logický a nezbytný - s ohledem na vývoj na Ukrajině, Blízkém východě i jinde. 

Návrh na zřízení East Flank Watch přichází ze strany Komise až během čtvrtého roku války na Ukrajině - více než rok po té, co byznysové organizace založily vlastní koalici pro posílení obrany, bezpečnosti a odolnosti Evropy. Svaz průmyslu a dopravy ji spoluzakládal a ta nyní - pod názvem North East Flank (NEF) - sdružuje nejvýznamnější byznysové svazy z Česka, Polska, Dánska, Finska, Norska, Švédska, Estonska a Litvy. SP ČR je tedy více než připraven se do unijních iniciativ dotýkajících se obranného průmyslu zapojit, a podpořit tak společnou evropskou připravenost, i spolupráci v rámci NATO. Otázkou pro Evropskou komisi 2026 nicméně zůstává, zda dokáže překročit rámec symbolických projevů a v oblasti bezpečnosti a obrany prokázat skutečnou akceschopnost. 

KONKURENCESCHOPNOST

Je známým faktem, že bezpečnost EU je založena na ekonomické síle Evropy. Proto se EU v období globální obchodní nestability musí soustředit na posílení konkurenceschopnosti a hladkého fungování svého vnitřního trhu, výrazně zjednodušit jeho regulatorní rámec, posílit spolupráci s perspektivními obchodními partnery i bezpečnost dodavatelských řetězců. Projev Ursuly von der Leyen o stavu Unie v tomto ohledu naznačuje, až na pár čestných výjimek, spíše „business as usual“. Množství nově navrhovaných legislativních aktů (občas s vyhlídkou značných kontroverzí mezi členskými státy a slabými šancemi na dosažení shody), ani nedostatečnou sebereflexi v oblasti evropské energetické politiky (jako jediného viníka nárůstu cen energií uvedla předsedkyně Komise závislost na fosilních palivech z Ruska) může Svaz průmyslu stěží považovat za výrazně povzbudivé signály. 

Představený plán činnosti pro příští rok obsahuje naštěstí i tzv. omnibusové balíčky, které mají přinést souhrn revizí několika legislativ najednou a které podle Ursuly von der Leyen ušetří evropským společnostem celkem 8 mld EUR ročně: 

„Méně byrokracie, méně překryvů, méně složitých pravidel,“ uvedla ve svém projevu. 

Svou letošní zprávu o stavu Unie předsedkyně Komise dokonce nazvala „Od slibů k pokroku“ - jaký konkrétní výsledek ale budou moci zaměstnavatelé a podniky, zasažení enormním ESG reportingem a dalšími proměnlivými administrativními povinnostmi a omezeními, v praxi skutečně očekávat, se teprve ukáže. 

Na druhou stranu jsme s potěšením zaregistrovali, že vůbec poprvé ve svém výročním projevu označila Ursula von der Leyen jadernou energii za součást OZE: 

„Musíme vyrábět více domácích obnovitelných zdrojů – s jadernou energií jako základním zdrojem.“ 

Ve své zprávě o stavu Unie v letech 2020 a 2021 se o jádru nezmiňovala vůbec, a v následujících dvou pak pouze v kontextu jaderných hrozeb, jaderné války či jaderné bezpečnosti. 

V oblasti posilování partnerství či realizace strategie Global Gateway je letošní zpráva o stavu Unie extrémně skromná. Totéž platí pro téma rozšiřování EU a politiku sousedství, které v letošním projevu nezazněly vůbec. Vzhledem k velikému potenciálnímu přínosu obchodních dohod, které Komise nedávno uzavřela a předala Radě, by ale podle nás stála za zvážení společná vysvětlující evropská kampaň na podporu jejich přijetí a ratifikace v členských státech. Jinak mohou být dlouhé dekády a nemalé veřejné zdroje věnované vyjednávání opět zmařené těsně před cílovou páskou. A ve hře je víc než jen konkurenceschopnost jednotlivých sektorů. Výstupy obchodních vyjednávání kladou zásadní otázky o schopnosti EU jednat jako globální hospodářská síla. 

MIGRACE

Další akcentovanou oblastí v projevu Ursuly von der Leyen byla migrace. Je to téma, které dlouhodobě prověřuje soudržnost Unie. I zde platí, že účinné řízení migrace a nařízení o návratech bude zásadní nejen pro bezpečnost hranic, ale i pro udržení důvěry veřejnosti ve schopnost Unie konat. Z pohledu Svazu průmyslu je důležité zabývat se vedle nelegální migrace také pozitivními přínosy a funkčním nastavením legální migrace kvalifikovaných pracovníků, kteří na evropském trhu práce dlouhodobě chybí.

Celý text zprávy o stavu Unie naleznete zde.

Níže přinášíme přehled priorit Komise pro 2026 představené v Letter of Intent, který byl (již tradičně) publikován pár dní před přednesením zprávy o stavu Unie: