Kritika BusinessEurope k nové ochraně jednotného trhu SMEI

Evropská komise v září 2022 představila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzniku nástroje pro mimořádné situace na vnitřním trhu (SMEI), který má zajistit volný pohyb osob, zboží a služeb a usnadnit koordinaci, spolupráci, solidaritu a komunikaci mezi orgány EU, členskými státy a podnikateli v době krize. Rozhodnutí za krizové situace je potřeba přijímat rychle a provádět účinně, zároveň je také nutné se rychle přizpůsobovat novému vývoji. Nařízení poskytuje soubor řešení sestávající z opatření v oblasti režimu bdělosti a koordinace, která mají zajistit jednotnější a cílenější reakci členských států v případě krize ovlivňující vnitřní trh. Nařízení se dále vztahuje na monitorování dodavatelských řetězců, vytváření strategických rezerv, opatření k zajištění dostupnosti a dodávek zboží a služeb relevantních pro krizi a na cílené a koordinované rozdělování strategických rezerv v členských státech.

SMEI tedy stanovuje mechanismy pro rychlý a strukturovaný způsob komunikace mezi Komisí a členskými státy, koordinace a výměny informací v případech, kdy je vnitřní trh vystaven mimořádným situacím a v možnosti přijímat nezbytná opatření transparentním způsobem. Zároveň by měl zajistit, aby občané a podniky měli k dispozici odpovídající informace o platných opatřeních ve všech členských státech. Nařízení dále zavádí strukturované sledování narušení dodavatelského řetězce a přijetí možných opatření pro reakci ohledně prioritních objednávek či strategických rezerv.

Kritické stanovisko byznysu

BusinessEurope na základě důkladné analýzy návrhu a po konzultace s národními podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy vypracoval velmi podrobné stanovisko, které bylo adresováno PS Rady pro konkurenceschopnost a růst. Klíčové body stanoviska:
• Předpokladem pro přijetí SMEI je výrazně užší rozsah omezený na ochranu svobod jednotného trhu, zaměření na spolupráci s průmyslem tím, že mu bude přidělena významnější role namísto nových povinností, a zjednodušení rozhodování.
• Základní cílem SMEI by měla být ochrana svobod jednotného trhu v dobách krizí a kontrola opatření ke zmírnění krize tak, aby splňovala základní zásady nezbytnosti, proporcionality a nediskriminace; to by mohl byznys podpořit.
• SMEI dalece přesahuje výše uvedené cíl, proto byznys nepodporuje takto rozšířený rozsah. Výzvy adresované dodavatelským řetězců vyžadující si mnohem více cílené přístupy, jsou předmětem průmyslové politiky a nespadají do právního základu návrhu (články 21, 45 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie), proto příslušná ustanovení o oblasti působnosti a v rámci režimu bdělosti a nouzového režimu by měly být vymazány ve své současné podobě.
• Praktická aplikace SMEI a jeho dopad, vymahatelnost a souhra s dalšími právními předpisy EU, které se zabývají krizovými situacemi nebo problémy průmyslové, duševního vlastnictví, hospodářské soutěže a obchodní politiky, vyvolává otázky vyžadujícími dodatečné vysvětlení.
• Změna v rovnováze pravomocí mezi EU, členskými státy a průmyslem, jak je navržena v SMEI, je nepřiměřená a veřejné zásahy jsou nadměrné; podporujeme však další povinnosti členských států zajistit administrativní spolupráci a transparentnost v době krizí.
• Opatření reakce na mimořádné situace by měla být z velké části přeorientována z modelu, který přikazuje, na model spolupráce mezi Komisí, členskými státy a průmyslem.
• Měly by být zváženy dopady bdělosti a mimořádných opatření na vztahy s obchodními partnery a rovněž slučitelnost s pravidly WTO a provedeny příslušné změny.
• Zástupci průmyslu, jako klíčoví hráči v rámci SMEI, by měli být stálýmii plnohodnotným členy poradní skupiny, která by měla mít svou rozhodovací roli ve fázích nepředvídaných událostí, bdělosti a mimořádných událostí.

Celé prohlášení BE zde.