Průmysl v březnu vzrostl o 1,4 %, za celé první čtvrtletí o 0,7 %
Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 1,4 %. Na výsledku se podepsala především výroba elektřiny, kde byla nižší loňská srovnávací základna. Zpracovatelský průmysl jako celek spíše stagnoval s výsledkem 0,5 %.
Za celé první čtvrtletí průmysl vzrostl o 0,7 %, ke kladným číslům ale opět přispěl zejména výkyv ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, v menší míře pak výkon strojírenství či potravinářství. Naopak pokles vykázalo odvětví automotive, výroby počítačů či produkce chemických látek.
„Tuzemský průmysl na sklonku čtvrtletí předvedl v kontextu nepříznivé dynamiky posledních dvou let mírně pozitivní výsledky. Bohužel ale vycházíme i ze slabé loňské základny a je zde i efekt urychlení některých transakcí před spuštěním cel. Za kladná čísla jsme rádi, ale na oslavu to není. Zpracovatelský průmysl jako takový je zatím v pásmu stagnace a z pohledu hrubé přidané hodnoty v prvním čtvrtletí nepřispěl k růstu naší ekonomiky. Navíc po zbytek roku se pohybujeme v situaci s nejistým výhledem,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.
„Byť na konci prvního čtvrtletí vyšla v našich společných šetření s ČNB mírně pozitivnější očekávání firem k výhledu zakázek a investičních výdajů, tak poptávka v Evropě zůstává slabá a výhled zakázek v kontextu celních opatření velmi nejistý. Komplikace vzájemného obchodu budou tak dále mírnit již beztak slabý hospodářský růst v EU,“ doplňuje Čížek.
„Dílčí oživení tuzemského průmyslu je křehké i vzhledem k nejistému výhledu některých odvětví, např. u automotive. Ačkoliv byly za letošní první čtvrtletí zaznamenány slušné výsledky prodeje elektromobilů, celková výroba silničních automobilů v ČR meziročně znatelně poklesla, což bohužel koresponduje s pomalu narůstajícími údaji registrací nových vozidel na hlavních evropských trzích. Na tento trend doplácí zejména subdodavatelské firmy, jež se musí vypořádat s poklesem objednávek. Naopak určitou vzpruhou pro průmysl mohou být vyšší obranné výdaje ze strany mnohých evropských států. Možné pozitivní dopady se ale projeví až se zpožděním,“ uzavírá Bohuslav Čížek.