Digitální obchod očima evropského byznysu

Poté, co minulý měsíc Evropský parlament odmítl návrh nového rámce pro ochranu osobních údajů mezi EU a USA a vyzval Evropskou komisi ke znovuotevření vyjednávání s americkou stranou, zveřejnila BusinessEurope souhrn svých doporučení pro další směřování digitálního obchodu. Dokument, který tento týden zveřejnila konfederace evropského podnikání – BusinessEurope, přináší přehled nejvýznamnějších překážek digitálního obchodu a zároveň srozumitelně mapuje legislativní prostředí, které v současné době mezinárodní digitální obchod reguluje. Zejména však vyjmenovává 15 klíčových principů, které by při vyjednávání o digitálním obchodu měla EU jménem svých občanů a firem prosazovat, a navrhuje realistické cesty, jak v tomto procesu v současnosti nejlépe postupovat.

Hlavní body doporučení pro oblast digitálního obchodu

• Volný přeshraniční tok dat spolu s přiměřenou ochranou osobních údajů, práv duševního vlastnictví a obchodních tajemství je naprosto klíčový pro konkurenceschopnost všech firem, bez ohledu na jejich velikost či oblast činnosti. Vzhledem k současné absenci multilaterálního rámce pro digitální obchod dochází k nárůstu legislativních rozdílů a následné fragmentaci mezinárodních digitálních trhů, což snižuje konkurenceschopnost firem, a to zejména malých a středních, které mají více potíží s přizpůsobením se mnoha rozdílným regulatorním rámcům.

• Modelový příklad pro jakoukoli další obchodní dohodu EU by měla podle názoru evropského byznysu představovat pravidla zahrnutá v digitální kapitole Dohody o obchodní spolupráci mezi EU a Velkou Británii, která je nejambicióznější digitální kapitolou, kterou EU dosud v rámci svých obchodních dohod dojednala.

• Výjimky z volného přeshraničního toku dat, zákazu nucené lokalizace, zákazu povinného zveřejňování či přenosu zdrojového kódu a algoritmů a z ochrany osobních údajů musí být vždy omezeny na nezbytné minimum a nesmí zakládat mezinárodní precedenty.

• Prioritou Evropské komise by mělo být dokončení vyjednávání o Společné iniciativě WTO o elektronickém obchodování (e-commerce) a dosažení trvalé platnosti 25 let starého moratoria WTO na cla v e-commerce, které bylo již nekolikrát prodlužováno a které ohrožují protekcionistické ambice zemí jako je Indie, Sri Lanka, Indonésie nebo JAR.

• Dvoustranné obchodní dohody EU uzavřené bez příslušných digitálních ustanovení musí být dodatečně posíleny vhodnými dohodami o digitálním obchodě. Doplňování dohod o volném obchodu v rámci společné obchodní politiky EU formou nezávazných digitálních partnerství, jak tomu bylo u Singapuru, Jižní Korey nebo Japonska, by mělo být napříště ambicióznější.

• Veškerá evropská legislativa týkající se digitalizace musí být založena na realistickém posouzení dopadů na obchod, investice a konkurenceschopnost evropských firem mimo EU a musí být přijímána za většího zapojení všech zainteresovaných subjektů.

• Snaha o legislativní sbližování musí být doplněna úsilím o zvýšení interoperability a usnadnění soukromých investic do digitální infrastruktury snižujících tzv. digitální propast (např. prostřednictvím Global Gateway).

Podle údajů Světové obchodní organizace se v roce 2022 mezi pěti největšími exportéry digitálně vyvážených služeb umístily USA (632 mld USD), Velká Británie (350 mld USD), Irsko (290 mld USD), Německo (227 mld USD) a Indie (227 mld USD). Evropa představuje z celosvětovém exportu více než polovinu všech digitálně poskytovaných služeb.