Minimální mzdy v EU v roce 2024: Roční přezkum

Tento výroční přezkum minimálních mezd z roku 2024 poskytuje souhrnnou představu o stanovení minimální mzdy v roce 2023 v EU27 a Norsku. Podrobně informuje o procesech a výsledcích stanovení sazeb minimální mzdy pro rok 2024 a dále. Zkoumá, do jaké míry byli lidé s minimální mzdou postiženi krizí životních nákladů, a ukazuje, jak jsou pracovníci s minimální mzdou rozděleni mezi domácnosti v rámci celé distribuce příjmů.

Klíčová zjištění

Minimální mzdy v reálném vyjádření se mezi lety 2021 a 2024 zvýšily téměř ve všech zemích EU. Vnitrostátní sazby minimální mzdy pro rok 2024 byly podstatně zvýšeny, což ve většině zemí vedlo ke zvýšení minimální mzdy v reálném vyjádření. Tento nárůst – v závislosti na míře použité k výpočtu inflace – zvrátil ztráty kupní síly, které pracovníci s minimální mzdou zaznamenali v letech 2021 až 2023 v mnoha zemích.

V zemích bez národní minimální mzdy bylo mezi lednem 2023 a lednem 2024 méně případů skutečného zvýšení kolektivně sjednaných minimálních mezd ve vzorku málo placených pracovních míst. To zdůrazňuje, že ne všechny ztráty kupní síly, které následovaly po nástupu pandemie COVID-19, byly nahrazeny.

V roce 2022 téměř čtvrtina (23 %) osob pobírajících minimální mzdu uvedla, že v průměru v členských státech EU mají potíže s příjmem – o 10 procentních bodů více než u ostatních pracovníků. Zjištění rovněž odhalují, že 10 % pracovníků s minimální mzdou v EU uvedlo potíže s udržováním dostatečného tepla ve svých domovech, ve srovnání s 6 % ostatních pracovníků.

Praxe spojování minimální mzdy s procentem průměrné nebo mediánové mzdy, jak je navržena ve směrnici o minimální mzdě, pokračuje, přičemž tuto praxi přijímá stále více zemí EU. To hrálo roli ve velkém nárůstu národních minimálních mezd pro rok 2024. Menší pozornost však byla věnována dalším kritériím, jako jsou úvahy o tom, zda jsou sazby adekvátní v absolutních hodnotách k zajištění slušné životní úrovně.

Míra inflace byla nejčastějším kritériem pro stanovení národních minimálních mzdových sazeb pro rok 2024 v EU. Mezi méně často zvažovaná kritéria patřil vývoj hrubého domácího produktu a nezaměstnanosti, úrovně zaměstnanosti nebo produktivity práce a/nebo vývoj.

Celou analýzu si můžete přečíst zde.

Vladimíra Drbalová, poradkyně pro mezinárodní a EU sociální záležitosti SP ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.