Komise zveřejnila balíček Evropského semestru

Jarní balíček Evropské komise týkající se evropského semestru 2022 poskytuje členským státům podporu a pokyny v době, kdy uplynuly dva roky od prvních dopadů pandemie COVID-19 a kdy probíhá ruská invaze na Ukrajinu.

Hospodářská prognóza z jara 2022 předpokládá, že ekonomika EU bude v letech 2022 a 2023 dále růst. Přestože hospodářství EU zůstává odolné, ruská válečná agrese proti Ukrajině vytvořila nové prostředí, v němž se zhoršily překážky růstu, které již dříve existovaly, ale očekávalo se jejich zmírnění. Kromě toho vznikly pro hospodářství EU nové výzvy, které souvisejí se zabezpečením dodávek energie a závislostí na fosilních palivech z Ruska.

Propojení evropského semestru, Nástroje pro oživení a odolnost a iniciativy REPowerEU

Důvody pro snížení naší závislosti na fosilních palivech z Ruska nebyly nikdy jasnější. Iniciativa REPowerEU má snížit naši závislost na ruských fosilních palivech tím, že urychlí přechod na čistou energii a spojí naše síly pro dosažení odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie.

Národní zprávy a specifická doporučení

V doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru je uvedeno, jak by členské státy měly adekvátně reagovat na přetrvávající a nové výzvy a plnit společné klíčové politické cíle. Letošní doporučení se zabývají také snižováním závislosti na fosilních palivech prostřednictvím reforem a investic v souladu s prioritami iniciativy REPowerEU a se Zelenou dohodou pro Evropu.

Jak si vede Česko

Česká ekonomika před krizí silně rostla, dohánějíce průměr EU. Předkrizový růst byl tažen solidní domácí poptávkou a zahraničním obchodem. Průměrný meziroční růst HDP o 2,5 % mezi rokem 2010 a 2019 (ve srovnání s průměrem EU 1,6 %) zajistil národní konvergenci k průměru EU. Česko tedy vstoupilo do pandemie se solidním ekonomickým základem, s významným prostorem pro podpůrné politiky.

Česká ekonomika byla těžce zasažena pandemií, ale postupně se zotavuje. Pandemie COVID-19 vedla k náhlému poklesu HDP v roce 2020. Hospodářká důvěra klesla napříč všemi ekonomickými sektory a zahraniční poptávka klesla. Výsledkem je pokles reálného HDP o 5,8 % v 2020. Zatímco se ekonomika zotavovala z recese roku 2020, negativní dopad narušení dodavatelského řetězce nadále způsoboval české ekonomice problémy v roce v roce 2021. Navzdory tomu Česká ekonomika v roce 2021 vzrostla o 3,3 % a těží ze zmírnění omezení souvisejících s pandemií a silné soukromé spotřeby. Nový impuls se očekává v roce 2022 a ekonomika znovu nabere na síle v roce 2023. Tím by se ekonomika dostala na úroveň před pandemií a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1,9 %. a 2,7 % v roce 2023.

Výkon českého trhu práce zůstal silný po celou dobu krize, ale zaměstnatelnost a aktivace určité skupiny zůstávají výzvou. Česko prokázal silnou odolnost na trhu práce, s mírou nezaměstnanosti a zaměstnanosti na úrovni do konce roku 2021 blízko jejich úrovním před krizí a míra nezaměstnanosti patří k nejnižším v EU. Krátkodobý „Antivirus I a II“. pracovní schémata, oba podporované Evropský sociální fond a Evropský Nástroj pro dočasné zmírnění rizika nezaměstnanosti (SURE) se osvědčil.

Specifická doporučení pro Česko

  1. V roce 2023 zajistit, aby byl růst běžných výdajů financovaných z národních zdrojů v souladu s celkově neutrálním politickým postojem s ohledem na pokračující dočasnou a cílenou podporu domácnostem a firmám, které jsou nejvíce ohroženy zvyšováním cen energií a lidem prchajícím z Ukrajiny. Přizpůsobit současné výdaje vývoji situace. Zvýšit veřejné investice pro zelenou a digitální transformaci a pro energetickou bezpečnost, včetně využití RRF, RePowerEU a dalších EU finančních prostředků. Pro období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice. Přijmout opatření k zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnost veřejných financí, včetně udržitelnosti důchodového systému.
  2. Pokračovat v provádění svého plánu obnovy a odolnosti v souladu s milníky a cíli zahrnutými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 8 září 2021. Rychle dokončit jednání s Komisí o dohodě 2021–2027 programové dokumenty politiky soudržnosti s cílem zahájit jejich implementace.
  3. Posílit poskytování sociálního a dostupného bydlení, včetně přijetí a zvláštní legislativní rámec pro sociální bydlení a lepší koordinace mezi orgány veřejné orgány.
  4. Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a diverzifikovat dovoz fosilních paliv. Urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zefektivnění povolovacích postupů a zjednodušit zpřístupnění sítě. Zvýšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a budovy podněcováním k důkladným renovacím a obnovitelných zdrojů tepla.
kategorie Evropská komise
zpět