Předložený materiál Ministerstva financí (MF) a České národní banky (ČNB) vyhodnocuje nezbytné předpoklady pro přijetí společné měny. Stručným závěrem materiálu je, že ČR letos (reálně) nesplní kritérium cenové stability, zdraví veřejných financí a (formálně) kritérium stability měnového kurzu. Naopak bude pravděpodobně splněno kritérium konvergence úrokových sazeb.
Kritérium cenové stability ČR pravděpodobně nesplní z důvodů nadprůměrně vysoké inflace v rámci EU, kterou donedávně zintenzivňovaly silné nabídkové i poptávkové tlaky a zvýšená inflační očekávání.
Kritérium stavu veřejných financí sice ČR čistě formálně plní (z důvodu umožnění dočasné odchylky od společných fiskálních pravidel), nicméně na letošní rok se odhaduje deficit veřejných rozpočtů ve výši 3,6 % HDP, což je nad maximální referenční hodnotou ve výši 3 % HDP. Navzdory probíhající konsolidaci veřejných financí neproběhlo systémové dořešení veřejných rozpočtů a do budoucna přetrvává riziko vysokého strukturálního salda.
Kritérium stability měnového kurzu není plněno, neboť se Česká republika nezúčastní příslušného kurzového mechanismu.
Naopak kritérium konvergence úrokových sazeb, resp. úrokových sazeb státních dluhopisů se zbytkovou splatností 10 let, bude s největší pravděpodobností splněno. Ačkoliv v roce 2022 toto kritérium plněno nebylo z důvodu rozdílné měnové politiky ČNB a ECB, během letošního roku se úrokový diferenciál ECB vůči ČNB, odrážející se i do značného rozdílu úrokových sazeb státních dluhopisů, podstatně snížil.
Příznivou zprávou dle materiálu je, že v příštím roce by ČR již měla plnit jak kritérium cenové stability (z důvodu očekávaného snížení inflace), kritérium stavu veřejných financí (očekávaný deficit veřejných rozpočtů na úrovni 2,2 % pod referenční hodnotou 3 % HDP) a kritérium konvergence úrokových sazeb. Nesplní tak (formálně) pouze podmínku stability měnového kurzu prostřednictvím účasti v příslušných kurzových mechanismech.
Vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ukazuje, že se situace v některých situacích vyvíjí pro možnosti přijmout společnou měnu pozitivně, v jiných přetrvávají rizika. Česká ekonomika je dlouhodobě velmi těsně obchodně i vlastnicky propojená s eurozónou a velká míra její otevřenosti vytváří předpoklady pro přínosy ze zavedení eura a zároveň přispívá ke sladěnosti hospodářských cyklů. Tomu odpovídá mj. dlouhodobý růst objemu eurových úvěrů v Česku ze strany českých firem. V poslední době navíc dochází k tzv. spontánní eurizaci, kdy se podíl eurových úvěrů dostal mezi nefinančními podniky na hodnoty okolo 50 % a ve zpracovatelském průmyslu dokonce přes 60 %. Ve prospěch přijetí eura hovoří dále vysoké zapojení české populace na trhu práce a nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Odolný proti možným negativním šokům zůstává také český bankovní sektor (ziskovost, likvidita, kapitálová vybavenost).
Rizikovým naopak zůstává nedokončený proces ekonomické konvergence k eurozóně (cenová, mzdová), poměrně nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou spočívající v nadprůměrném podílu v tuzemském HDP, ale také strukturální nerovnováha českých veřejných financí – navzdory probíhající konsolidaci. V neposlední řadě dopady energetické krize zviditelnily ekonomickou různorodost eurozóny.
S určitou opatrností je nutno hodnotit také existenci institucionálních a finančních závazků při vstupu do eurozóny, jež se mohou průběžně vyvíjet (například vklad kapitálu do Evropského mechanismu stability a převod příspěvků bank do Jednotného fondu pro řešení krizí), neboť fiskální pozice většiny členských států zůstává nelichotivá. Je také nutno pokročit ve vlastní ekonomické připravenosti ČR na přijetí eura (mj. ekonomická úroveň ČR se mírně vzdálila od průměru eurozóny).
Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nadále vidí jako důležité pro českou ekonomiku a rozvoj investic v ČR potřebu přijetí eura a maximální úsilí ze strany vlády k dosažení tohoto cíle v nejbližším možném horizontu.
Na základě předloženého materiálu tedy nesouhlasíme s tím, že by ČR neměla prozatím stanovovat cílové datum vstupu do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů. Naopak politické stanovení jasného závazku a cílového data vstupu alespoň do tzv. mechanismu ERM II předcházejícímu vstupu do eurozóny a konkrétních kroků k naplnění těchto cílů by mělo být součástí aktivit ČR. Rozhodnutí může deklarovat cíl a závazek pro opatření, která pomohou jednotlivé prvky potřebné pro vstup do eurozóny stabilizovat.
Domníváme se, že faktory jako provázanost české ekonomiky s eurozónou je dlouhodobě vysoká, o čemž svědčí mj. dlouhodobý růst objemu eurových úvěrů ze strany firem. Aktivní diskuse nad zavedením eura by se měla celospolečensky dále vést napříč politickým spektrem, odbornou, ale i širokou veřejností.
Celé stanovisko zde.
