Stanovisko k novele zákona o ochraně přírody a krajiny (2024, kácení)

Návrh novely zákona z dílny MŽP

Návrh ministerstva životního prostředí (MŽP) představuje poměrně rozsáhlou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která v sobě shrnuje zásadní změny ve dvou hlavních oblastech – v oblasti ochrany dřevin a v oblasti druhové, zejména zvláštní druhové ochrany.

Pokud jde o vlastní předmět předkládaného návrhu zákona, v oblasti ochrany dřevin je hlavním cílem zvýšení ochrany dřevin rostoucích v sídlech a zavedení poplatků za kácení dřevin.

Cílem návrhu je zajistit, aby při provádění stavebních záměrů, v jejichž souvislosti dochází ke kácení dřevin, byla uložena přiměřená náhradní výsadba, a pokud to není v daném místě možné, aby investor zaplatil za kácení dřevin poplatek do rozpočtu obce jako finanční ekvivalent neprovedené náhradní výsadby (§ 74a až 74n a příloha č. 6 návrhu). Se stanovením odvodů za kácení počítal zákon č. 114/1992 Sb. od doby svého přijetí (§ 9 odst. 3), tato úprava však dosud nebyla naplněna. Dále je v rámci předkládané novely navrhováno zpřísnit ochranu stromořadí rostoucích na veřejných prostranstvích v zastavěném území a zastavitelné ploše obcí prostřednictvím nového institutu „ochranných pásem stromořadí“. K záměrům, které zasáhnou do ochranného pásma stromořadí, nebo do stromořadí samotného, bude nově vyžadováno vyjádření obce v samostatné působnosti (§ 9a návrhu).

V souvislosti s ukládáním náhradní výsadby, resp. poplatků za kácení dřevin pro účely výstavby, se předpokládá navýšení administrativní zátěže obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o 1,59 mil. – 3,17 mil. Kč/rok. Administrativní zátěž v souvislosti s vydáním rozhodnutí o poplatku za kácení dřevin v samostatném řízení podle daňového řádu se u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností předpokládá ve výši cca 430 tis. – 2 mil. Kč/rok mil. Kč/rok pro území celé ČR.

V souvislosti se zavedením nového poplatku za kácení dřevin se předpokládá celkový dopad na subjekty kácející dřeviny ve výši cca 551 mil. Kč/rok. U soukromých vlastníků v případě výsadby dřevin svépomocí na vlastním pozemku se náklady odhadují na cca 3-5 tis. Kč/ks podle velikosti a druhu dřeviny, a dále náklady na následnou péči ve výši cca 1-2 tis. Kč/dřevinu po celou dobu následné péče (tj. 5 let). U investorů nových staveb se náklady na výsadbu předpokládají ve výši cca 15 - 20 tis. Kč/dřevinu a náklady na následnou péči po výsadbě cca 13 tis. Kč/dřevinu (za celých 5 let).

V souvislosti s novým vyjádřením obce k zásahu do ochranného pásma stromořadí se předpokládá navýšení administrativní zátěže subjektů podnikajících v oblasti správy zařízení veřejné technické infrastruktury o cca 46 - 92 mil. Kč/rok a dále vyšší náklady (cca o 20 %) na údržbu technických sítí.

Pokud jde o dopady na územně samosprávné celky, předpokládá se celkový příjem obcí z nových poplatků za kácení ve výši cca 551 mil. Kč/rok (s jejich účelovým využitím pro financování nových výsadeb, péče o dřeviny, či na výkup pozemků pro nové výsadby). Navýšení administrativní zátěže obcí na vydávání písemného vyjádření k zásahu do ochranného pásma stromořadí se předpokládá ve výši 21 - 42 mil. Kč/rok.

Druhou novelizovanou oblastí je druhová ochrana. Změny navrhované v systému druhové ochrany si kladou za cíl přispět k účinnější ochraně planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů postavené především na ochraně jejich prostředí, jejich biotopů. Současně se posiluje úloha nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy, prováděná jednotlivými orgány ochrany přírody. Doplňují se nové možnosti ochrany před světelným znečištěním a specifická ochrana opylovačů. V oblasti zvláštní druhové ochrany se navrhují výraznější změny v kategorizaci druhů a ni navázaném ochranném režimu.

Stanovisko SP ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) odmítá nové pojetí ochrany dřevin, které vyvolá významné finanční i časové náklady. Přičemž ochrana je nyní dostatečná, což dokazují statistiky. Zároveň upozorňujeme, že návrh neadekvátně zasahuje do problematiky stavebního zákona a dopravní a technické infrastruktury. Regulace navíc bude mít negativní dopad na rozvoj OZE i ochranu dopravní a technické infrastruktury. Bohužel do vyhodnocení dopadů nebyly zapojeny dotčené subjekty.

Stanovisko naleznete zde.