Stav a výhled zaměstnanosti v zemích OECD

OECD zveřejnilo dne 9. září 2022 svůj pravidelný Výhled zaměstnanosti v zemích OECD. Tyto výhledy poskytují každoroční hodnocení vývoje na trzích práce v členských zemích OECD. Každé vydání obsahuje také několik kapitol zaměřených na konkrétní aspekty fungování trhů práce a důsledky pro tvorbu politik s cílem podporovat vytváření více a lepších pracovních míst. OECD výhled zaměstnanosti na rok 2022 hodnotí klíčové výzvy trhu práce a sociální výzvy pro inkluzivnější zotavení po COVID-19, jakož i rizika na trhu práce, která přinesla ruská agresivní válka proti Ukrajině. Zabývá se také řadou dlouhodobých strukturálních problémů, které mají klíčový význam pro inkluzivitu trhu práce, jako je postavení a síla zaměstnavatelů na trzích a její důsledky na trh práce, role zaměstnavatelů v mzdové nerovnosti a vliv politik pracovní doby na blahobyt a hospodářské výsledky.

Celý dokument OECD Employment Outlook 2022 zde.

Poslední vývoj na trhu práce
Reálné disponibilní příjmy domácností již v posledním čtvrtletí roku 2021 i přes pokračující růst zaměstnanosti meziročně klesaly. Odhaduje se, že v mnoha zemích v prvních měsících roku 2022 pokles pokračoval kvůli růstu mezd, který zaostával za inflací. Ekonomika se z krize COVID-19 vzpamatovala rychleji, než se očekávalo. Oživení trhu práce je však napříč zeměmi a odvětvími nerovnoměrné a stále není dokončeno, přičemž jeho dlouhodobá životaschopnost je nejistá kvůli konfliktu na Ukrajině.

Je velmi důležité pečlivě sledovat rozdílný dopad inflace na úroveň příjmů domácností. Politiky, jejichž záměrem je využít plány obnovy k podpoře digitalizace a přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, pravděpodobně urychlí další strukturální transformace trhu práce. Vzhledem k tomu, že to může také přispět k rostoucímu nesouladu, je nadále zásadní sledovat vývoj poptávky po dovednostech a výsledků trhu práce u různých pracovníků.

Výkonnost firem a praxe stanovování mezd při mzdové nerovnosti
Zhruba jednu třetinu celkové mzdové nerovnosti lze vysvětlit spíše rozdíly ve stanovování mezd mezi firmami než v úrovni kvalifikace pracovníků. Rozdíly v odměňování mezi firmami naopak odrážejí rozdíly v produktivitě, ale také rozdíly v síle stanovování mezd. K řešení vysoké a v některých případech rostoucí mzdové nerovnosti je třeba, aby politiky zaměřené na pracovníky (vzdělávání, vzdělávání dospělých) doplňovaly politiky zaměřené na firmy. To zahrnuje zejména politiky, které pomáhají zaostávajícím firmám dohnat úroveň produktivity předních firem, podporují pracovní mobilitu mezi firmami a omezují monopsoní postavení zaměstnavatelů na trzích. Všechny tyto politiky by zvýšily mzdy a snížily mzdovou nerovnost bez nepříznivého dopadu na zaměstnanost a výrobu.

Politiky zaměřené na podniky by měly být zásadním prvkem komplexní strategie na podporu široce sdíleného hospodářského růstu. Zatímco politiky v oblasti dovedností zůstávají zásadní pro zajištění toho, aby poptávka po dovednostech a jejich nabídka zůstaly dobře sladěny, mnoho dalších politik může mít významný dopad na mzdovou nerovnost. Tyto je třeba vzít v úvahu při navrhování politik, které podporují růst podporující začlenění.

Produktivita a zaměstnanost
Pečlivě navržená a implementovaná politika týkající se pracovní doby může zlepšit pohodu pracovníků a zároveň zachovat zaměstnanost a produktivitu. Analýzy řady národních legislativních reforem a v pracovních smlouvách zakotvení snížení počtu hodin na úrovni firem naznačují, že zkrácení běžné pracovní doby (při zachování konstantní měsíční mzdy) by mohlo zachovat zaměstnanost a zlepšit blahobyt, pokud dopad na jednotkové náklady práce zůstane omezený (buď v důsledku vyvolaných zvýšení produktivity nebo veřejných dotací) nebo pokud k redukci dojde v situaci, kdy zaměstnavatelé požívají značné monopsonní moci. K příznivým účinkům pravděpodobně dojde, pokud budou mít sociální partneři volnost při jednání o pracovní době, mzdách a organizaci práce vůbec. Další podpora využívání flexibilní pracovní doby by mohla vést také k pozitivním dopadům na zdraví, spokojenost pracovníků a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Teleworking může také zlepšit spokojenost pracovníků, ale jeho účinky na pracovní rovnováhu a zdraví se mohou lišit.