Komentář: Inflace v červnu na rekordních hodnotách

Index spotřebitelských cen v červnu podle dnes zveřejněných dat ČSÚ dosáhl dalšího rekordu, když meziročně vzrostla cenová hladina o 17,2 %, což bylo o 1,6 p. b. více než v květnu.

„Již pátý měsíc v řadě se pohybujeme v dvouciferné, navíc stále rostoucí úrovni. Tento index vychází ze spotřebitelského koše domácností, pro firmy je ale klíčový vývoj dlouhodobé relace cen vstupů a výstupů a jejich stabilita. To ovlivňuje jak možnosti marží, tak například i investiční plánování a uzavírání dlouhodobějších smluv. Stávající celkově vysoké inflační prostředí tak rozhodně růstu ekonomiky nepomáhá. Zejména rychlé tempo zdražování energie vnímají české firmy dle našich průzkumů jako velmi limitující pro svůj rozvoj, pro řadu z nich je to dokonce ohrožující pro jejich další fungování,“ komentuje výsledky inflace za červen Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na meziroční růst spotřebitelských cen měly největší vliv ceny bydlení, vody, energií a paliv, které vzrostly o 22,8 %. Náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) se z důvodu neustávajícího růstu cen nových bytů, ale také stavebních materiálů či stavebních prací zvýšily o 20,1 %. K tomu přispělo zvýšení cen elektřiny (o 31,6 %), tepla a teplé vody (o 18,1 %) či např. zemního plynu (o 57,8 %). Výrazný vliv na meziroční inflaci měly také ceny v oddíle potravin a nealkoholických nápojů, které stouply o 18 %. Vzrostla zejména cena mouky (o 69,6 %), másla (o 55,8 %) nebo ostatních jedlých olejů (o 58,7 %). Dále se pak zvýšily ceny v oddíle dopravy o 24 % (z toho např. automobily o 14,5 % a pohonné hmoty a oleje o 47,5 %) či v oddíle stravování a ubytování o 23,1 %.

Nárůsty cenové hladiny a nutnost firem zvyšovat ceny v důsledku rostoucích nákladů jsou dále patrné např. v Indexu cen průmyslových výrobců, který se v květnu meziročně zvýšil o 27,9 % nebo v Indexu cen zemědělských výrobců, jež za stejnou dobu vystoupal dokonce o 39,2 %.

„Dosavadní cenový nárůst může být v dalších měsících do určité míry limitován vývojem poptávky. Vysoká inflace a nejistý výhled mají nyní tendenci mírnit reálnou ekonomickou aktivitu ve spotřebě i v investicích, což se může odrazit na postupném ochlazování zakázek. Aktuální červnové výsledky Indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský sektor například naznačují pro letní a podzimní měsíce určité ochlazení poptávky. Zároveň se objevují dílčí indikace například v podobě vývoje cen některých významných kovů na světových trzích, že inflační tlaky způsobené náporem poptávky na omezenou nabídku již dosáhly vrcholu. Bohužel z pohledu vývoje cen jsou nadále ve hře dva faktory spojené s válkou – ceny energie a potravin. Pro stabilitu ekonomiky bude důležitý vývoj v dalších měsících a letech či míra odrazu stávající situace do inflačních očekávání. Vláda by proto měla vnímat ekonomickou realitu a nepodléhat populistickým tlakům na zvyšování platů ve státní sféře,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dle metodiky Eurostatu činila v ČR meziroční inflace za červen 16,6 %, zatímco předběžný odhad v zemích eurozóny činil 8,6% nárůst (v Estonsku dokonce 22% nárůst).