Sněmovna i Senát schválily vládní novelu stavebního zákona

Spolu s novelou stavebního zákona byl schválen i návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a související změnový zákon. SP ČR v rámci projednávání úspěšně usiloval o zkvalitnění návrhů, zjednodušení povolování a změnu příslušnosti některých staveb. SP ČR také žádal větší integraci řízení.

Sněmovna hlasovala o tiscích 328, 329 a 330 a schválila podstatné změny stavebního práva

Novela stavebního zákona a souvisejících zákonů prošla třetím čtením ve Sněmovně. Vláda se v ní snažila upravit rekodifikaci přijatou v předchozím volebním období. Poslanci k novele, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, načetli na tři desítky pozměňovacích návrhů.

Ačkoliv téměř každá novela stavebního zákona chce procesy zrychlit a zjednodušit, ne vždy tomu návrhy odpovídají. V Česku máme jedny z nejsložitějších a nejdelších povolovacích procesů, což hlavně v této složité době brzdí investice i ekonomický rozvoj.

Ani původní novela nebyla dokonalá a nepřinášela kýžené zjednodušení. I proto se Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) zapojil do Platformy pro zdravý stavební zákon, ve které jsme se spolu s ostatními organizacemi a odborníky snažili prosadit některé úpravy novely, které by měly přispět ke zrychlení a zjednodušení. Naštěstí si byla vláda některých nedostatků vědoma a na mnoha úpravách se SP ČR (a jeho členy) a Platformou spolupracovala.

U zcela klíčových pozměňovacích návrhů byla pozice Sněmovny stejná s doporučeními SP ČR, která jsme na gesční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj i na jednotlivé poslanecké kluby zasílali. Zde se ukázal význam politické dohody napříč Sněmovnou.

Prošly tak změny týkající se technické infrastruktury, energetiky včetně změny příslušnosti staveb, úpravy liniového zákona, odstranění některých zbytných požadavků či zavedení povinného koordinovaného závazného stanoviska včetně JES (pokud EIA není třeba, nebo byla provedena předem).

SP ČR tak bere novelu stavebního zákona jako politický kompromis, který by ale přesto oproti dnešnímu stavu měl povolování zrychlit.

Chybějící integrace, alespoň koordinace

Za SP ČR byla původní rekodifikace s nezávislou soustavou stavebních úřadů lepší – zajišťovala integraci všech řízení, nezávislost, jednotnost a odbornost rozhodování apod.

Politická reprezentace ale rozhodla o návratu stavebních úřadů na obce a kraje. Naštěstí bude zachován speciální úřad pro klíčové „vyhrazené“ stavby.

To, co stavby nejvíce zdržuje, je množství povolení, které musí stavebník oběhat a získat razítko. Od integrace samotných závazných stanovisek do stavebního řízení vláda ustoupila a návrh Platformy nepřijala. Naštěstí vláda vyslyšela kritiku SP ČR a Platformy a do finální verze zákona se dostala alespoň koordinace všech závazných stanovisek (s výjimkou procesu EIA) do jednoho. Ačkoliv jsme chtěli větší integraci podle původní rekodifikace stavebního zákona s jedním nezávislým stavebním úřadem a jedním razítkem, je výsledné znění stále významný pokrok.

Zároveň prošly dílčí návrhy zlepšující integraci, ať už pomocí možnosti přizvání stavebníka nebo speciální úpravou řízení u liniových staveb, která by měla napomoci řešení případných rozporů a chyb závazných stanovisek.

DESÚ a příslušnosti staveb

Nově bude klíčové (vyhrazené) stavby povolovat specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad DESÚ organizačně podřízený ministerstvu dopravy.
Smyslem je, aby u takto velkých a specifických staveb byl jeden speciální úřad, který bude stavby povolovat, bude mít dostatek odborníků, kteří se na takové stavby specializují a velmi dobře je znají. Proto by se už nemělo docházet k chybám a průtahům v řízení, což se stávalo kvůli neznalosti „obyčejných“ stavebních úřadů, které obvykle povolují například stavby rodinných domů, nemohou mít expertízu na povolování dálnic a mají proto někdy rozdílné požadavky na dokumentaci i vyjádření dotčených orgánů.

Odvolacími orgány DESÚ budou ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu dle svých gescí. Pro Svaz průmyslu je zásadní, aby tento speciální úřad opravdu naplno fungoval se všemi potřebnými odborníky již od 1. 1. 2024. Jeho start se totiž několikrát odložil.

Sněmovna také podpořila návrh, který mění příslušnost vybraných staveb, aby je povoloval vyšší úřad než dnes, ať už je to DESÚ (výrobny plynu od 1 MW, horkovody od DN 300) nebo krajský úřad (distribuční soustavy). U prioritních staveb by to mělo zajistit alespoň částečně větší odbornost, jednotnost rozhodování a snad i rychlost povolování.

Bohužel pod DESÚ, ani pod krajský úřad, nebude spadat povolování telekomunikačních sítí, které by dávalo také velký smysl. Jsou to stavby, které jsou téměř vždy skoro na chlup stejné a telekomunikační společnosti se pravidelně setkávají s tím, že různé stavební úřady mají v povolovacích řízeních různé požadavky a výklady.

Změny u technické infrastruktury

Technickou infrastrukturou se rozumí zejména infrastrukturní stavby dopravní, energetické, vodohospodářské či telekomunikační.

Byla doplněna definice technické infrastruktury dle vzoru Lex OZE I, tedy rozšířena o výrobny a zdroje energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecí stanice a zásobníky plynu a takové stavby budou nyní jasně deklarovány jako stavby ve veřejném zájmu.

Přípojky do 25 m k elektrickému a plynovému vedení se nově nebudou muset povolovat, což v některých případech výrazně urychlí celý proces instalace obnovitelných zdrojů.

Zároveň se umožnilo vedení optické sítě v obci za přísných podmínek. U mobilních sítí prošla i úprava zajišťující urychlení výstavby stanic podpořených z Národního plánu obnovy.

Prošlo také, že požadavky na umisťování staveb technické infrastruktury budou platné pro celou ČR, tedy bez možnosti odchylek v rámci městských stavebních předpisů.

Zjednodušují se také prosté výměny vedení či sítí technické infrastruktury. Zároveň se podařilo odstranit zbytnou administrativu u staveb technické infrastruktury, ať už formou nekonání závěrečných prohlídek u podzemních staveb TI či zrušením povinného dozoru projektanta u sítí TI.

Další změny

Byly přijaty i další pozitivní změny, které by měly vyjasnit případné povolování staveb jaderného zařízení či umožnění zkráceného postupu pořízení změny ÚP.

Prošla také např. úprava zajišťující koncentraci námitek i v odvolacím řízení v prvním stupni, což je důležité pro zamezení průtahům v povolování.

Zároveň prošel i pozměňovací návrh, jehož součástí může do budoucna být bohužel i povinnost geotechnického průzkumu.

Co bylo odmítnuto

Nebylo přijato zmocnění pro žádné nové městské stavební předpisy.

Sněmovna naštěstí odmítla pozměňovací návrhy, které zavádějí jako možnost posuzování nejasného rozsahu a z nejasného důvodu či ty, které rozšiřují účastenství tím způsobem, že by se účastníci mohli vyjadřovat i nad rámec svého zákonného zmocnění a tím v praxi výrazně komplikovat povolovací řízení obstrukcemi.

Bohužel ale byly také odmítnuty Svazem podporované návrhy týkající se dodržování lhůt týkající se vybraných staveb, koordinace veřejných zájmů, zkrácení lhůt přezkumu či návrh týkající se využitelnosti půd.

Seznam s jednotlivými pozměňujícími návrhy, jejich popisem a výsledkem hlasování naleznete zde.

Další postup

Schválené návrhy nyní poputují do Senátu, a pokud je schválí, půjdou k podpisu prezidenta. Jak se ale ve výsledku procesy zrychlí, ukáže až čas. Určitě se nevyhneme některým porodním bolestem.

Klíčové ale budou také prováděcí vyhlášky MMR, jejichž podobu zatím neznáme. Zde se ukáže, zda se bude například zjednodušovat dokumentace dle předchozích slibů ministerstev nebo zůstane ta dnešní, komplikovaná. Zároveň MMR chystá i další novelu stavebního zákona, která bude řešit územní plánování. S přijetím novely stavebního zákona tedy zdaleka práce nekončí, spíše naopak.

Aktualizace 12. května 2023

Senát také schválil novelu nového stavebního zákona a to bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů. Nyní tedy již nic nebrání tomu, aby po podpisu prezidenta zákon nabyl platnosti.

Zároveň se ale Senát vyzval MMR, aby včas připravilo včas prováděcí právní předpis, kterým stanoví počet obecních stavebních úřadů a zároveň při tom zachovalo současného pokrytí veřejné správy stavebními úřady.

Doufáme, že MMR zveřejní návrhy jednotlivých prováděcích předpisů co nejdříve, abychom se k jejich úpravám ovlivňujícím složitost i efektivitu stavebního práva jako největší zástupce zaměstnavatelů také mohli vyjádřit.