Ekonomika mezičtvrtletně stagnovala


Dle předběžného odhadu ČSÚ poklesl hrubý domácí produkt ČR očištěný o cenové vlivy meziročně o 0,2 %. Ačkoliv byl meziroční výsledek na začátku roku mírně záporný, mezičtvrletně česká ekonomika naopak drobně vzrostla o 0,1 %. Česko se tak zřejmě vyhnulo pokračování technické recese.

Dle ČSÚ byl meziroční i mezičtvrtletní vývoj HDP pozitivně ovlivněn především rostoucí zahraniční poptávkou. Naopak spotřeba domácností opět poklesla a negativní vliv měla i tvorba hrubého kapitálu, která se meziročně propadla po dvouletém období růstu.

„Během zimního období se naštěstí nekonaly žádné katastrofické scénáře, které předvídaly nedostatek zemního plynu či extrémní růst jeho ceny. Konec roku byl však poznamenán zpomalením výkonu a i když se ekonomika zřejmě vyhnula pokračování technické recese, hospodářství není v silné kondici. Svědčí o tom kromě slabé spotřeby také zaznamenaný pokles investic, byť zřejmě ovlivněný i rozpouštěním skladových zásob. Firmy se i v novém roce potýkají s dřívějšími překážkami od stále vysokého meziročního růstu inflace spojené s inflačními očekáváními, drahých cen energie ve srovnání s globální konkurencí až po nedostatek pracovníků a ochlazování poptávky. Další měsíce ale přináší určitou naději na zlepšení. Mírně se například zlepšily prognózy ekonomického růstu našich klíčových zahraničních partnerů a optimističtější oproti předchozímu čtvrtletí je i sentiment firem do budoucna včetně výhledu investic či zakázek. To je patrné např. z Indexu nákupních manažerů, ale také ze společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Přes dílčí dobré zprávy a příznivější ekonomické vyhlídky však následující měsíce nebudou jednoduché. V jarní predikci vývoje ekonomiky pro letošní a příští rok Svaz očekává, že se bude hospodářství během roku pohybovat na hraně stagnace a nepatrného růstu s rizikem poklesu. Ekonomika zůstává po předchozích krizových letech velmi citlivá na jakékoliv negativní výkyvy či zprávy – od zhoršení ekonomického výkonu v eurozóně, výraznější výkyv v cenách energie až po např. vážnější výpadek dodávek čipů či jiných komponentů, které mohou očekávané hospodářské výsledky dostat do záporných čísel. Nicméně ekonomický sentiment v závěru 1. čtvrtletí (z března a dubna) naznačuje zlepšení ekonomické nálady, byť ve vztahu k výchozí situaci v závěru roku.

kategorie Z hospodářské politiky
zpět