Ekonomický výhled BusinessEurope Evropa se vymaní ze stagnace, nelze ale čekat výraznější růst

Po krizovém období se EU postupně dostává z nejhoršího, ekonomický růst by se v letošním a příštím roce měl pohybovat mezi 1 – 2 %. Také inflace by se měla postupně stabilizovat směrem k hodnotě cíle 2 % v roce 2025. Celoevropské hospodářské oživení je ale pomalejší, než se původně předpokládalo, zejména z důvodu slabších investic či exportu.

BUSINESSEUROPE, konfederace evropských zaměstnavatelských organizací, zveřejnila svůj ekonomický výhled na letošní a příští rok s doporučením klíčových reforem. Na vypracování predikce se aktivně podíleli i experti Svazu průmyslu a dopravy ČR a údaje za Česko tak odpovídají predikci Svazu.

Evropská ekonomika v minulém roce zabředla do stagnace, její růst se v průměru pohyboval okolo 0,5 % a některé státy se dokonce hospodářsky propadly. Ekonomická vitalita byla tedy výrazně slabší v porovnání například oproti USA s loňským 2,5% růstem. V tomto roce se nicméně na evropském kontinentu očekává meziroční zvýšení HDP okolo 1,2 % a v příštím roce 1,8 %. Hlavním letošním hybatelem má být spotřeba domácností a vlády, v příštím roce pak obnovená dynamika investic a zahraničního obchodu.

Předpokládaný vývoj zatím potvrzují výsledky HDP za 1. čtvrtletí a positivnější sentiment firem vnímaný například v Indexu nákupních manažerů, nicméně dílčí oživení se rozhodně netýká všech sektorů. Zatímco službám se relativně daří, evropský průmysl se stále potýká například s vysokými cenami energie, které snižují jeho mezinárodní konkurenceschopnost. Nepředvídatelná zůstává také geopolitická situace, potenciální narušení dodavatelských řetězců může vyvolat opětovné cenové šoky. Firemním investicím nepomáhají ani vyšší úrokové sazby. Výkon celoevropského zpracovatelského průmyslu i proto stále přešlapuje na místě a de facto nebyl schopen překonat (v lednu 2024 vyšší pouze o cca 0,3 %) úroveň roku 2019.

Ekonomický výhled počítá i s postupným útlumem inflace, průměrný růst cenové hladiny by se měl letos již více přibližovat běžnějším hodnotám (2,9 % v EU) a v příštím roce by měl dále klesnout až k 2% cíli Evropské centrální banky. Právě cenová stabilita společně s očekávaným snížením úrokových sazeb od druhé poloviny letošního roku by měla postupně podpořit pozitivní spotřebitelský sentiment a investiční apetit.

Dále také platí, že se EU potýká s vážnými strukturálními problémy, kromě zmíněných cen energie například s narůstající regulační zátěží, což začíná již vážně ohrožovat konkurenceschopnost a prosperitu na kontinentu. Nová evropská politická reprezentace má před sebou důležitý cíl a to je obnovení dlouhodobého ekonomického růstu.

Podrobnější výsledky celoevropské ekonomické predikce si přečtěte zde.

kategorie Z hospodářské politiky
zpět