Daňová novela: Změny jsou rozsáhlé, hrozí problémy a nejasnosti

Změnová legislativa k účetnictví, zejména pak daňová novela obsahuje návrhy na zásadní změny pro praxi. Ustanovení jsou často složitě formulovaná a nejasná. Termín účinnosti je velmi krátký a chybí i prováděcí předpisy, proto nelze komplexně vyhodnotit dopady. Svaz průmyslu a další představitelé odborné veřejnosti upozorňují na hrozící problémy v praxi, kterým je třeba předejít.

V souvislosti s novým zákonem o účetnictví byl vložen do připomínkového řízení také návrh změnových zákonů. Doprovodná legislativa obsahuje více než sto právních předpisů, významnou součástí je především novela zákona o dani z příjmů.

Daňová novela představuje poměrně zásadní úpravy v systému odpisování, v novém konceptu tzv. daňové hodnoty aktiva či u dodatečného technického zhodnocení apod. Obsaženy jsou například i pro firmy pozitivní záměry na navýšení hodnoty pro odpisování aktiva (nad 100 000 Kč) či úprava režimu pro poplatníky, jejichž měnou účetnictví bude euro, kdy budou základ daně i samotnou daň v rámci daňového přiznání uvádět přímo v eurech a v eurech ji také budou moci zaplatit.

„Zákony jsou ministerstvem financí interpretovány jako určité zjednodušení, nicméně i přes některé dobré záměry návrhy vzbuzují spíše řadu nejasností v praxi. Jednotlivá ustanovení jsou v mnohých případech nesrozumitelná. Návrh v této podobě nevidíme za vhodné dále posouvat v legislativním procesu, firmám by přinesl řadu problémů s implementací,“ shrnuje návrh Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

S tím souvisí nutnost zpracování podrobné dopadové studie z hlediska vlivu na státní rozpočet a na podnikání fyzických a právnických osob. Předložená dopadová studie je příliš obecná, neobsahuje přesné vyčíslení dopadů na veřejné rozpočty ani dopadů do běžné podnikatelské praxe.

Zároveň je termín účinnosti plánován na 1. 1. 2025. „To je s ohledem na rozsah změn, nutnost jejich zavedení ve firmách, příslušná školení a poradenství či úpravu systémů velmi krátká lhůta. Trvání na tak krátké implementaci by přineslo zvýšené náklady či komplikace a vedlo spíše k nestabilitě podnikání. Svaz průmyslu proto požaduje odložit účinnost, a to minimálně v délce 12 měsíců od schválení zákona a zajištění veškerých prováděcích předpisů,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu a dopravy k návrhu zveřejnil komplexní stanovisko, kde lze nalézt i připomínky ke konkrétním ustanovením - dostupné zde.

Vyjasnit je nutno například:

• Institut tzv. daňové hodnoty aktiva namísto dosavadní podrobnější specifikace výdajů u jednotlivých aktiv znamená podstatnou změnu pro podnikatele a není zřejmé, jak se bude pohlížet na řadu situací v praxi. Mezi jinými se jedná například o určení okamžiku uznání aktiva u poplatníka.
• Úprava odpisování vzbuzuje řadu otazníků a není například zcela jasné, jakým způsobem se bude měnit dosavadní již započaté odpisování či z jakého důvodu se ruší možnost zrychleného odpisování, které je považováno za určitou pobídku k podnikatelské aktivitě.