Co se opravdu stalo na Pyrenejském poloostrově a jak by se měla poučit ČR

Podobný blackout jako ve Španělsku a Portugalsku není v Česku pravděpodobný. Česká energetika si však musí dávat pozor na jiné aspekty. 

Atmosférický jev, který se v Česku nevyskytuje

Výpadek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku podle prozatím dostupných informací způsobil pravděpodobně vzácný atmosférický jev způsobující chvění vzduchu v důsledku velkých výkyvů teplot. Tím došlo k vibracím na vedení a následnému poškození/výboji. Dle našich informací není podobná situace v Česku pravděpodobná a nemělo by k ní dojít.

Propojení systémů je ve zbytku Evropy mnohem lepší

Dalším rozdílem mezi ČR a zmiňovanými zeměmi je povaha tamního systému, který není tak dobře propojený a zálohovaný, jako je standardem u nás ve střední Evropě. ČR je s okolními státy velice dobře propojena (máme napojení na vedení všech sousedních států). Pokud u nás vypadne jeden prvek soustavy, lze jej nahradit nějakou zálohou. Naproti tomu propojenost Španělska a Portugalska je s dalšími státy velmi omezená. Španělsko je propojeno pouze s Francií a Marokem, Portugalsko je zcela odkázané na propojení se Španělskem.

Ve střední Evropě došlo k havarijní situaci vloni na Balkáně (snížení frekvence). Díky mezinárodnímu propojení a masivnímu dovozu elektřiny to ale soustava utáhla.

Záložní zdroje nepomohly

Co je ale zarážející, a z toho by si měla ČR vzít příklad do budoucna, je, že v Portugalsku nedokázali výpadek nahradit alternativními zdroji např. plynovými nebo paroplynovými. Instalovaný výkon v Portugalsku tvoří téměř 87% obnovitelné zdroje energie. Nedostatek zdrojů s řiditelným výkonem zcela jistě prodloužil daný blackout.

ČR musí co nejrychleji splnit své domácí úkoly

Je proto stěžejní, i v kontextu aktuální analýzy zdrojové přiměřenosti ENTSO-E, která předpovídá v roce 2030 v Česku až 20 hodin nedostatku výkonu, hlavně v zimním období, aby stát v návaznosti na úpravu podmínek pro urychlení výstavby strategické infrastruktury, připravil také pravidla pro zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje s řiditelným výkonem. Dále je důležité také například dotáhnout podpis a samotnou realizaci jaderného tendru na EDU II či dále zkracovat povolovací procesy.

Ceny energie a zajištění bezpečnosti dodávek zůstávají pro průmysl jednou z klíčových priorit. Průmysl navíc prochází dekarbonizací, kdy bude výrazně růst poptávka po elektřině. Vláda skutečně musí udělat vše pro to, aby nebyla ohrožena energetická bezpečnost a provoz, potažmo konkurenceschopnost průmyslu. 

Tomáš Kupčiha, manažer SPČR pro energetiku

 

Blackout na Pyrenejském poloostrově V pondělí 28. dubna 2025 před polednem postihl většinu Španělska, část Portugalska a některé blízké francouzské regiony výpadek elektřiny dosud nevídaných rozměrů. Život na mnoha postižených místech se zcela zastavil. Nefungovaly semafory a telefonní sítě, nejezdily vlaky a metro, ochromena byla také letiště. Lidé zůstali uvízlí ve výtazích, nefungovaly bankomaty ani bankovnictví některých bank. Postižen byl také průmysl. Úřady vyzvaly obyvatele, aby raději nikam nejezdili a šetřili s vodou. Pro zachování pořádku byly do ulic vyslány desetitisíce policistů. Energetici obnovili velkou část dodávek až pozdě v noci.