Defence Tech Innovation: Česko má kapacity, potřebuje ale koordinaci a rychlost
Česko má know-how, firmy i výzkum schopný držet krok s rychle se měnícím světem obranných technologií. Jak ale ukázala konference Defence Tech Innovation 2026, klíčovou výzvou už není nedostatek kapacit, ale schopnost je propojit, zrychlit rozhodování a vytvořit srozumitelný systém podpory. Bez jasné koordinace, politického impulzu a efektivního zapojení do evropských a aliančních programů totiž hrozí, že dostupné příležitosti zůstanou nevyužité.
První ročník konference Defence Tech Innovation, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal společně s VŠB–Technickou univerzitou Ostrava, shromáždil 24. března v Ostravě zástupce průmyslu, armády, výzkumných institucí, státní správy a investorské komunity. Pět panelových diskuzí, tři keynote vystoupení a intenzivní debata ukázaly jedno jasně: Česko nemá deficit schopností. Má deficit koordinace a politického signálu.
„Bez silné průmyslové a výzkumné základny nemůže být silná ani bezpečnostní politika. Obrana dnes začíná v ekonomice,“ uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která konferencí provázela.
Nové paradigma: rychlost místo pětiletých plánů
Konference se konala v době, kdy Evropa bezprecedentně navyšuje investice do obrany. Evropský obranný fond směřuje k rozpočtu 10 miliard eur ročně, nový program AGILE nabízí 100 milionů eur pro malé a střední firmy se čtyřměsíčním procesem a NATO programy jako DIANA zaznamenávají rostoucí zájem českých firem. Otázka, která konferencí rezonovala, nebyla, zda peníze existují, ale zda se český průmysl dokáže zorganizovat dostatečně rychle, aby je využil.
Válka na Ukrajině zásadně změnila model obranných inovací. Inovační cyklus se zkrátil z let na měsíce, asymetrie nákladů mění ekonomiku války. Bohuslav Přikryl z Czechoslovak Group konstatoval, že průmysl již nemůže čekat na zadání od armády, ale musí predikovat a investovat dopředu. Martin Švík z IBM na příkladu cvičení NATO HEIMDALL v Norsku ukázal, že integrace dvaceti senzorových systémů v reálném čase je možná - pokud existuje jednotná datová platforma.
Bariéry: zákony, koordinace, kuchařka
Panelisté pojmenovali konkrétní překážky. Současný systém naráží na své limity, a v oblasti obrany je to vidět obzvlášť ostře. V praxi dnes pravidla veřejného zadávání blokují využití nástrojů, které by jinak umožnily rychle vyvíjet a zavádět nové technologie. Výsledkem je paradox: existují řešení i firmy, které je umí dodat, ale systém je nedokáže efektivně „propustit“.
Zkušenosti z praxe ukazují, že firmy se dokážou roky pohybovat v procesu bez jasného výsledku. Ne proto, že by chyběla technologie, ale protože chybí jednoznačný vlastník rozhodnutí a odpovědnost za posun vpřed. Místo akcelerace tak přichází zdržení, nejistota a ztráta příležitostí.
Do toho se přidává strukturální problém ve fungování výzkumu a vývoje, který není dostatečně napojený na reálné potřeby obrany. V kontextu evropských programů, které počítají s úzkým propojením vývoje a obranných kapacit, pak tento nesoulad komplikuje nejen přístup k financování, ale i schopnost zapojit se do klíčových projektů.
Příležitosti a silné stránky
Česko má čím argumentovat. V Ostravě stojí první český kvantový počítač, VŠB-TUO koordinuje celoevropské konsorcium LUMI-Q, v Praze funguje Quantum Innovation Centre propojující ČVUT, Univerzitu obrany, Akademii věd a IBM. České firmy dodávají technologie do NATO i na Ukrajinu. Leoš Mauer z CzechInvest Defence Hub uvedl, že počet českých firem v NATO DIANA roste, v roce 2024 se hlásilo 55 firem, v roce 2025 to bylo již 66, do konce roku je cílem dosáhnout 100 firem. Rektor Igor Ivan ukázal, že VŠB-TUO dokáže reagovat v řádu měsíců - projekt autonomního řízení s Tatra Trucks vznikne za šest měsíců.
Co brzdí obranné inovace? Konference Defence Tech Innovation definovala 3 požadavky
Z panelů vyplynuly tři klíčové požadavky:
- Vznik koordinátora obranného ekosystému, který propojí armádu, ministerstva, výzkum a firmy. Tuto roli Ministerstvo obrany ve spolupráci s Agenturou CzechInvest zadalo iniciativě DefenceHub, tak uvidíme, jak se jí bude tyto ambice plnit.
- Rozvoj směrem k české DARPA - obranné výzkumné agentuře, která by zadávala a financovala rizikové výzkumné projekty. Národní centrum kompetence obranného výzkumu, připravované Ministerstvem obrany ve spolupráci s TAČR, je první krok tímto směrem.
- Jedno místo, kde firmy najdou všechny informace - programy, postupy, registrace, kontakty. Dnes jsou firmy posílány mezi ministerstvy bez jasného návodu. Chybí kuchařka, která by zejména malým a středním firmám řekla: chceš do obranných programů EU nebo NATO? Tady začni, tady se registruj, tady najdeš partnera.
„Každá koruna investovaná do obranných technologií má sekundární efekt v civilní ekonomice - v inovacích, exportu i pracovních místech. Aktivní účast v evropských a aliančních programech není otázkou prestiže - je otázkou přežití v konkurenci, která je stále tvrdší,“ shrnul Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy ČR bude na základě závěrů konference jednat s vládou o konkrétních krocích, od legislativních změn přes koordinační struktury až po praktickou podporu firem při vstupu do evropských programů.