Jak dál ve vztazích EU a Číny? Evropské firmy představují priority

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope zveřejnila nové stanovisko k budoucnosti obchodních a ekonomických vztahů Evropské unie s Čínou. 

Na přípravě dokumentu se podílel také Svaz průmyslu. Vyzýváme v něm k důslednějšímu prosazování evropských zájmů, omezení strategických závislostí a účinnější ochraně před nekalou konkurencí. Současně však zdůrazňujeme, že Čína zůstává významným obchodním a investičním partnerem EU a evropská politika musí zachovat prostor pro dialog, spolupráci a vzájemně výhodné obchodní a investiční vztahy.

Hlavní sdělení BusinessEurope

• Důrazný postup tam, kde je to nutné, otevřenost tam, kde je to možné. EU má důsledněji snižovat kritické závislosti, bránit se narušování hospodářské soutěže a zároveň rozvíjet spolupráci v oblastech společného zájmu.
• Rozlišovat bezpečnostní rizika od konkurenčních výzev. V dialogu s podniky stanovit jasná kritéria a odpovídajícím způsobem využívat nástroje hospodářské bezpečnosti a obchodní politiky. Před vytvářením nových nástrojů plně využít a podle potřeby posílit stávající.
• Transparentně vyhodnocovat náklady evropských opatření. Náklady přináší nečinnost i případná čínská odveta. Opatření mají být cílená, přiměřená, v souladu s WTO a doprovázená posilováním evropské konkurenceschopnosti.

Ekonomické vztahy mezi EU a Čínou procházejí zásadní proměnou. Čína zůstává druhým největším obchodním partnerem EU v obchodu se zbožím, významným odbytištěm evropských výrobků, důležitou investiční destinací a centrem inovací. Současně však stále intenzivněji konkuruje evropským podnikům v technologicky vyspělých odvětvích, často za nerovných podmínek.

Podle BusinessEurope se prohlubují strukturální nerovnováhy, přetrvávají překážky přístupu na čínský trh a rostou rizika spojená se závislostí na čínských dodávkách strategických surovin a technologií. Na překážky přístupu na čínský trh a komplikace v podnikatelském prostředí pravidelně upozorňují také české firmy. Obchodní deficit EU s Čínou dosáhl v roce 2025 přibližně 360 miliard eur. Evropské podniky zároveň čelí důsledkům rozsáhlé státní podpory čínského průmyslu, která narušuje podmínky hospodářské soutěže.

Proměna vztahů EU a Číny: důraznost i otevřenost

BusinessEurope proto prosazuje dvoukolejný přístup k Číně: postupovat důrazně tam, kde je to nezbytné, a zůstat otevřený spolupráci tam, kde je to možné.

Evropská unie by měla důsledněji naplňovat strategii snižování rizik (de-risking), zejména prostřednictvím posilování vlastní konkurenceschopnosti, diverzifikace dodavatelských řetězců a účinného využívání nástrojů obchodní politiky. Cílem však nemá být plošné omezování ekonomických vztahů s Čínou, ale snižování konkrétních a prokazatelných zranitelností.

Oddělení bezpečnostních rizik od konkurenčních výzev

Zásadní je přitom rozlišovat mezi skutečnými bezpečnostními riziky a běžnými obchodními či konkurenčními výzvami. Ne všechny obchodní vztahy s Čínou představují stejnou míru rizika. Evropská komise by proto měla ve spolupráci s podnikatelským sektorem stanovit transparentní kritéria pro identifikaci strategicky citlivých oblastí.

Nástroje EU: účinnost a priority

BusinessEurope zdůrazňuje, že EU již disponuje řadou nástrojů, které mohou přispět k ochraně evropských podniků a zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže. Patří mezi ně zejména:

• Nástroje na ochranu obchodu (TDI) – především antidumpingová a antisubvenční opatření proti nekalým obchodním praktikám.
• Nařízení o zahraničních subvencích (FSR) – umožňuje řešit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU způsobené su
• Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) – jeho cílem je prosazovat vzájemný přístup na trhy veřejných zakázek.
• Nástroje hospodářské bezpečnosti – včetně prověřování zahraničních investic, kontrol vývozu a nástroje proti ekonomickému nátlaku.

Samostatnou pozornost věnuje BusinessEurope také kybernetické bezpečnosti, zejména navrhované revizi evropského aktu o kybernetické bezpečnosti. Upozorňuje, že případná omezení či zákazy dodavatelů klíčových ICT aktiv označených za vysoce rizikové musí být výjimečné, přiměřené a uplatňované až jako krajní řešení. Přednost by měla dostat méně invazivní, technicky a právně proveditelná opatření ke zmírnění rizik, která zohledňují specifika jednotlivých odvětví a nepřiměřeně nenarušují obchod, investice ani konkurenceschopnost evropských podniků.

Podle evropského byznysu je nutné především lépe využívat stávající nástroje, zajistit dostatečné kapacity pro jejich uplatňování a v případě potřeby posílit jejich účinnost. Zavádění nových opatření by mělo předcházet důkladné posouzení dopadů a konzultace s podniky.

Veškerá opatření musí být cílená, přiměřená a v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy

Samotná obchodní ochrana však podle BusinessEurope nestačí. Evropa musí současně řešit vlastní strukturální problémy, které oslabují její postavení v globální konkurenci.

Mezi hlavní priority patří snížení vysokých nákladů na energie, dokončení jednotného evropského trhu, omezení regulatorní zátěže a zlepšení přístupu podniků k financování.

Důležitou součástí strategie musí být také diverzifikace obchodních vztahů a rozvoj partnerství s dalšími zeměmi. K tomu mohou významně přispět nové obchodní dohody EU, které evropským firmám otevřou alternativní trhy a pomohou snížit nadměrnou závislost na jednotlivých dodavatelích.

Náklady evropského postupu a zachování dialogu

BusinessEurope současně upozorňuje, že důslednější postup vůči Číně může vyvolat odvetná opatření, která negativně zasáhnou evropské podniky, včetně těch, které působí v odvětvích nepředstavujících bezpečnostní riziko.

Také diverzifikace dodavatelských řetězců a hledání alternativních dodavatelů mohou znamenat vyšší náklady a potřebu nových investic. Evropská unie proto musí transparentně vyhodnocovat ekonomické dopady svých rozhodnutí a zajistit, aby náklady společného postupu nedopadaly nepřiměřeně na jednotlivé členské státy, odvětví či podniky.

Případné nové mechanismy na podporu diverzifikace nebo pomoc sektorům zasaženým odvetnými opatřeními vyžadují podle BusinessEurope další odborné posouzení a konzultace s podnikatelskou sférou.

Základním cílem evropské politiky vůči Číně tak musí být silnější, konkurenceschopnější a hospodářsky odolnější evropská ekonomika, která dokáže účinně hájit své ekonomické a bezpečnostní zájmy, aniž by rezignovala na otevřený mezinárodní obchod a konstruktivní dialog.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope a podílel se na přípravě společné evropské pozice.

Dokumenty v sekci Ke stažení ⇣⇣⇣