Jak lépe chránit průmysl před nekalými praktikami? Firmy navrhují Komisi opatření

Evropský průmysl čelí rostoucímu tlaku nekalých obchodních praktik třetích zemí, včetně dumpingu, státních subvencí a obcházení zavedených ochranných opatření. Svaz průmyslu a dopravy ČR se proto společně s evropskou zaměstnavatelskou konfederací BusinessEurope zasazuje o zefektivnění nástrojů obchodní obrany EU. 

Nový poziční dokument BusinessEurope, na jehož přípravě se Svaz podílel, přináší konkrétní návrhy, jak urychlit reakci na narušování hospodářské soutěže, posílit účinnost ochranných opatření a současně zohlednit zájmy evropských firem napříč dodavatelskými řetězci.

Rychlejší reakce na nekalé obchodní praktiky

V pozičním dokumentu ze 14. října 2026 (v sekci Ke stažení ⇣⇣⇣) společně upozorňujeme na rostoucí rozdíl mezi rychlostí, s jakou dochází k narušování trhu, a schopností evropských institucí na tyto změny reagovat. Současný systém obchodní obrany EU čelí stále složitějším praktikám, které zahrnují státem podporované vývozní strategie, deformace cen vstupních surovin nebo obcházení antidumpingových a antisubvenčních opatření.

Prosazujeme proto aktivnější přístup Evropské komise k obchodní obraně, který umožní identifikovat rizika ještě předtím, než způsobí evropským výrobcům významnou újmu.

Důležitou součástí tohoto přístupu má být systematické monitorování dovozních toků, cen, změn země původu nebo přesouvání výroby mezi třetími zeměmi. V případech, kdy se objeví známky nekalých praktik, by Komise měla být schopna zahájit šetření z vlastní iniciativy a včas spolupracovat s dotčenými podniky.

Posílení kapacit Evropské komise a efektivnější využívání stávajících nástrojů

Jedním z hlavních problémů současného systému obchodní obrany EU je rostoucí nepoměr mezi počtem nově zahajovaných šetření a kapacitami Evropské komise, která je má vyšetřovat. Podle nejnovější výroční zprávy Komise bylo v roce 2024 zahájeno rekordních 33 nových šetření a v roce 2025 dalších 32. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem přibližně 12 nových šetření ročně jde o téměř trojnásobný nárůst.

Personální a analytické kapacity útvarů odpovědných za obchodní obranu přitom zůstávají omezené. Rostoucí počet případů a jejich stále větší složitost vytvářejí značný tlak na administrativní procesy, rychlost zahajování šetření i schopnost Komise včas reagovat na nové formy narušování trhu. Také české firmy se na Svaz obracejí se zkušenostmi s dlouhým čekáním na zpětnou vazbu od příslušných útvarů DG TRADE a žádají o doporučení dalšího postupu.

Zdlouhavá komunikace a administrativní postupy představují významný problém zejména v situacích, kdy firmy již čelí přímým hospodářským dopadům nekalé konkurence. Zpoždění při zahajování šetření nebo přijímání ochranných opatření může jejich negativní důsledky dále prohlubovat.

Společně proto požadujeme bezodkladné posílení personálních a odborných kapacit Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod (DG TRADE), které by umožnilo rychlejší zahajování a vedení šetření, souběžné řešení většího počtu případů a aktivnější monitoring dovozních toků. Současně prosazujeme efektivnější využívání již existujících nástrojů obchodní obrany, včetně důslednějšího postupu při nedostatečné spolupráci vyšetřovaných vývozců a zohledňování deformací výrobních nákladů způsobených státními zásahy.

Cílem je vytvořit účinnější systém obchodní obrany, který dokáže reagovat na nekalé obchodní praktiky včas, nikoli až ve chvíli, kdy evropským výrobcům vzniknou závažné hospodářské škody. Zrychlení postupů přitom musí zachovat kvalitu šetření a procesní práva všech dotčených podniků.

Ochrana celých dodavatelských řetězců

Významnou součástí našich návrhů je požadavek na komplexnější posuzování dopadů nekalých obchodních praktik na evropské hodnotové řetězce.

Narušení hospodářské soutěže se totiž nemusí dotýkat pouze výrobců základních surovin nebo polotovarů. Prostřednictvím navazující výroby se může přenášet také na producenty finálních výrobků, kteří následně čelí dovozní konkurenci využívající uměle snížené ceny vstupů.

Navrhujeme proto v odůvodněných případech koordinovat šetření na různých úrovních dodavatelského řetězce a zvážit širší vymezení dotčených výrobků.

Současně zdůrazňujeme, že obchodní obrana musí zohledňovat také zájmy evropských odběratelů, dovozců a navazujících průmyslových odvětví. Zavedení ochranných opatření může mít dopady na dostupnost vstupních materiálů, výrobní náklady a mezinárodní konkurenceschopnost evropských podniků.

Při rozhodování o opatřeních je proto nezbytné zajistit včasné zapojení všech dotčených částí průmyslu a důsledné posouzení celkového zájmu EU.

Jednodušší přístup k obchodní obraně pro malé a střední podniky

Zvláštní pozornost věnujeme malým a středním podnikům, pro které jsou současná antidumpingová a antisubvenční řízení často administrativně, finančně i odborně mimořádně náročná.

Samotné podání podnětu je totiž pouze prvním krokem. Podniky musí následně s Komisí úzce spolupracovat, předkládat rozsáhlé statistické údaje, dokládat vývoj cen a výroby, srovnání s předchozími obdobími a prokazovat negativní dopady nekalých obchodních praktik na příslušné průmyslové odvětví. Celý proces vyžaduje značné personální kapacity a odborné znalosti, které zejména menší firmy často nemají k dispozici. Tyto požadavky tak mohou podniky od podávání podnětů zcela odrazovat.

Prosazujeme proto výrazné zjednodušení administrativních postupů a posílení praktické podpory podnikům. Konkrétně navrhujeme standardizovat jednotlivé fáze šetření, zjednodušit požadované dotazníky, zpřístupnit srozumitelné metodické pokyny a zajistit odbornou asistenci při přípravě podnětů a shromažďování potřebných údajů.

Jednou z možností je také vytvoření kontaktních míst na národní úrovni, která by podnikům pomáhala s orientací v systému obchodní obrany EU.

Důslednější postup proti obcházení ochranných opatření

Další společnou prioritou je účinnější řešení případů, kdy vývozci ze třetích zemí obcházejí zavedená antidumpingová nebo antisubvenční cla.

K tomu může docházet například přesouváním části výroby do jiných zemí nebo prováděním pouze omezených výrobních operací, jejichž hlavním účelem je vyhnout se platným opatřením.

Upozorňujeme také na situace, kdy se obchodní toky přesouvají od výrobků podléhajících ochranným opatřením k jejich bezprostředně navazujícím produktům. Tím se negativní dopady nekalých praktik mohou přenášet na další části evropského průmyslu.

Požadujeme proto důslednější monitorování změn obchodních toků a účinnější prověřování nových forem obcházení opatření, aby ochrana evropského průmyslu neztrácela svůj zamýšlený účinek.

Případné legislativní změny a nové nástroje až v další fázi

V krátkodobém horizontu upřednostňujeme především efektivnější využívání stávajících nástrojů obchodní obrany. Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu však poziční dokument otevírá také diskusi o možných změnách evropské legislativy, a to se zapojením hlasu průmyslu.

Mezi zvažované návrhy patří úprava fungování ochranných opatření při náhlém nárůstu dovozu (safeguards), včetně možnosti přímého podávání podnětů evropským průmyslem, nebo přehodnocení pravidla nižšího cla (lesser duty rule), které v určitých případech omezuje výši antidumpingových cel.

Tyto návrhy představují náměty pro další odbornou diskusi, nikoli již schválené změny evropských pravidel.

Účinná obchodní obrana musí zohledňovat konkurenceschopnost průmyslu

Pro český průmysl, který je úzce zapojen do evropských a globálních dodavatelských řetězců, je důležité nejen účinně postupovat proti nekalým obchodním praktikám, ale také předcházet nepřiměřeným negativním dopadům ochranných opatření na navazující výrobní odvětví.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se aktivně podílel na přípravě pozičního dokumentu BusinessEurope a podporuje jeho hlavní požadavky na zrychlení šetření, posílení kapacit Evropské komise, zjednodušení administrativních postupů a důslednější postup proti obcházení ochranných opatření.

Naším cílem je účinná, předvídatelná a vyvážená obchodní obrana EU, která chrání evropské podniky před nekalou konkurencí, aniž by nepřiměřeně zatěžovala navazující průmyslová odvětví nebo oslabovala konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Poziční dokument BusinessEurope: Proposals for a more effective trade defence toolbox, 14. října 2026. ⇣⇣⇣