ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 %

ČNB naplnila svá vyjádření ze začátku roku a opět dle všeobecných očekávání zvýšila základní dvou týdenní (2T) Repo sazbu, tentokrát o 0,75 p. b. na celkových 4,5 %. Od května 2021 tak 2T Repo sazba vzrostl již o 4,25 % a sazba je tak nejvýše od začátku roku 2002.


ČNB opakujícím se výrazným navyšováním úrokových sazeb reaguje na raketově rostoucí inflaci, která v prosinci dle ČSÚ dosáhla 6,6 %, přičemž ještě v červnu byla na 2,8 %. Pro letošní rok očekáváme další růst jejího tempa. V cenách výrobců pozorujeme ještě vyšší hodnoty, například index cen průmyslových výrobců rostl v prosinci o více než 13 %, stejně tak očekávání firem z našeho posledního šetření pro první měsíce roku ukázal na dvouciferný nárůst cen řady vstupů i výstupů. ČNB se tak snaží zmírnit budoucí inflaci a korigovat rostoucí inflační očekávání, která výrazně zatěžují ekonomiku. Rozumíme politice ČNB a její reakci na rostoucí inflaci, byť její vliv je omezený a řada faktorů působících na inflaci a ekonomiku je mimo její vliv.

Již na konci loňského roku průměrné úrokové sazby bank nefinančním podnikům z nových korunových úvěrů právě v návaznosti na politiku ČNB významně rostly až na průměrných 4,43 % a tak bylo pro firmy financování nejdražší od konce roku 2008. Situace ve firmách je ale velmi individuální. Přestože se financování již loni firmám zdražovalo, což rozhodně investicím nepomáhá v době, kdy naopak investovat potřebujeme, nešlo dle našich průzkumů ani během druhého pololetí 2021 o klíčovou bariéru investičního rozhodování podnikatelů a růstu ekonomiky. Bariér v ekonomice je více a výrazněji působí například právě vysoká míra růstu cen řady klíčových vstupů, celková cenová nejistota, nedostatek pracovníků a zpoždění v dodávkách či přetrvávající nedostatek některých vstupů. Důležité je si také uvědomit, že i přes vyšší nominální sazby jsou reálné úrokové sazby ve skutečnosti nižší právě díky velmi vysoké inflaci.

Jan Šebesta
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět