Česká národní banka ponechala stabilitu úrokových sazeb

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání již potřetí základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba zůstala na poměrně vysoké úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. V bankovní radě tedy stále převažuje názor dále neutahovat měnovou politiku. Naopak významné centrální banky jako ECB či FED v posledních dnech ke zvyšování sazeb přistoupily. Ty ale na rozdíl od ČNB se zpřísňováním začaly později a delší dobu nechávaly sazby na historicky nízkých hodnotách.

„V současné situaci zpomalování ekonomiky a dalších nejistot spojených zejména s vysokými cenami energie by další zvyšování nákladů firmám rozhodně nepomohlo. Již nyní jsou náklady na úvěrové financování podniků na nejvyšších hodnotách od roku 2004, což spolu s vysokými nejistotami brzdí úvěrovou a investiční aktivitu. Nyní navíc vidíme zpomalení spotřeby domácností, snižující se poptávku či ochlazení trhu s hypotékami. Indikátory pro další ekonomický výhled i bez zpřísňování měnové politiky naznačují ochlazení ekonomiky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavním ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ČNB do svého červnového zasedání před změnou bankovní rady reagovala výrazným zvyšováním úrokových sazeb na rekordní míru inflace za posledních 30 let. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen dosahuje již od letošního února dvouciferných čísel a za září dosáhla 18 %. Tempo zdražování představuje vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky v posledních šetřeních Svazu průmyslu opakovaně považují růst cen materiálů či surovin a rovněž ceny energie na nejzávažnější bariéru dosahující rekordní míry naléhavosti. Dle aktuálního průzkumu SP ČR pak vyplývá, že zejména drahé energie na firmy teprve dopadnou v příštím roce a mohou pro ně představovat vážné ekonomické problémy.

Vysoké ceny energie patří mezi hlavní příčiny přetrvávajících inflačních tlaků a také rychlejšího tempa zdražování vstupů firem, což je patrné mj. z posledního říjnového Indexu nákupních manažerů. Současná energetická krize a její další vývoj bude nyní záležet především na národním i evropském řešení této otázky. V tuto chvíli nadále není k dispozici opatření či jistota pro velké firmy a další firmy, které nespadají pod zastropování, ohledně vývoje cen energie pro příští rok.

V souvislosti s inflačními tlaky však nelze vyloučit možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb na příštích zasedáních ČNB. Bankovní rada také v minulosti avizovala, že vyhodnotí dosavadní data a rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní nebo se zvýší.

Signály zpomalování ekonomiky a snižování spotřeby, resp. poptávkových inflačních tlaků, jsou však patrné z řady zdrojů od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, přes konjukturální průzkumy ČSÚ, propady maloobchodních tržeb nebo např. Indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl. Zmíněný Index mimo jiné deklaruje nejpomalejší tempo růstu prodejních cen za poslední rok a půl navzdory prudkému zdražení vstupů. Pro firmy je a bude stále obtížnější kvůli ochlazující poptávce plně promítnout stoupající náklady do svých výsledných produktů.