ČNB se opět přiklonila ke stabilitě úrokových sazeb

Česká národní banka nechala v souladu s tržními i našimi očekáváními na čtvrtečním zasedání již popáté za sebou základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Někteří členové bankovní rady ČNB již dříve avizovali, že se na únorovém zasedání bude rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb.

 „Uvědomujeme si potřebu stabilizace cenové hladiny, kde vysoká míra inflace zůstává vzdálená od cílového inflačního pásma bohužel i v letošním roce, což stabilitě ekonomiky či růstu investic nepomáhá. Zároveň, přestože úrokové sazby nadále nejsou hlavní bariérou růstu a investic, vzrostl od roku 2021 dle našich šetření mezi firmami význam tohoto kritéria a jeho vnímání jako dalšího nárůstu nákladů v době rostoucích cen energie a dalších vstupních surovin. Náklady na úvěrové financování podniků v české měně jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004, což s dalšími nejistotami nepřispívá úvěrové a investiční aktivitě. Část firem na tuto situaci reagovala a vzrostl podíl „výhodnějších“ úvěrů v eurech, některé však tuto možnost nemají. Česká ekonomika navíc vstoupila koncem roku do technické recese a řada indikátorů od konjukturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb nebo výhledu zakázek ve společném šetření SP ČR a ČNB dokládá postupné ochlazování ekonomiky spojené s útlumem domácí poptávky, jejíž vývoj bankovní rada zohledňuje ve svých měnových rozhodnutích jako jeden z (proti)inflačních faktorů“, říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.  

Česká ekonomika se nyní potýká s vysokými hodnotami spotřebitelské inflace, která za loňský rok dosáhla průměrné výše 15,1 %. Podniky se musí vypořádat s rychlým růstem cen svých vstupů, především pak s vysokými cenami energie. Situace se liší dle konkrétní firmy či odvětví, s ochlazující poptávkou je ale pro podniky stále těžší promítnout stoupající náklady do cen svých konečných produktů. Obtížnou situaci potvrzuje předběžný odhad HDP od Českého statistického úřadu, dle kterého je české hospodářství v technické recesi. V řadě případů tak může docházet ke snižování jejich marží s negativním dopadem na ziskovost či investice. Dle výsledků aktuálního šetření je mezi podniky znát opatrnost při plánování aktivity na letošní rok.

Míra inflace zůstává stále vzdálena inflačnímu cíli ČNB. Pozitivní zprávou je, že se v minulých měsících nenaplnily obavy, které se týkaly dalšího výrazného nárůstu cen energie nebo dokonce nedostatku zemního plynu. Aktuálně naopak dochází k poklesu velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu, který je ovlivněn relativně příznivým počasím, významnými úsporami energie firem a domácností nebo naplněnými zásobníky plynu. Také další indicie, jako např. pokles cen některých průmyslových kovů či námořní dopravy, mohou svědčit o možném oslabování inflačních tlaků, byť ve spojení se slabší poptávkou. Protiinflačním faktorem je kromě trvajících vyšších úrokových sazeb také posílení české koruny z pohledu dovozu vstupů, což ale na druhé straně příliš nepomáhá exportérům. K výkyvu kurzu naší měny nicméně může dojít kdykoliv s ohledem na její pozici menší měny.