Průmysl zakončil léto mírným růstem, dynamika je ale slabá

Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla o 1,5 %, samotný zpracovatelský průmysl o 2,1 %. Za období leden až srpen ale sektor průmyslu celkově poklesl o 1,3 %.

„Průmyslová produkce v srpnu vzrostla, konečná čísla ale vylepšilo rozvržení dovolených zejména v sektoru automotive. Bez příspěvku tohoto sektoru by průmysl naopak klesl. V kumulaci za červenec a srpen celková produkce stagnovala a při pohledu na prvních 8 měsíců letošního roku průmysl jako celek poklesl o 1,3 %. To odráží i déletrvající útlum řady odvětví jako je výroba základních kovů, kovových konstrukcí či. strojírenství. Další měsíce výsledky průmyslové produkce může pomoci vylepšit loňská nižší srovnávací základna či oživující – byť pomalu - spotřeba domácností. Bohužel, stále celková dynamika průmyslu zůstává slabá a ekonomická nálada a očekávání firem pro nejbližší měsíce optimistická nejsou. Pokračuje tak efekt „odkládání naděje na výraznější oživení,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

„Český průmyslový sektor nadále čelí mnoha překážkám. Jeho výkon je limitován slabší než původně očekávanou ekonomickou dynamikou napříč Evropou, která se promítá i do nižší ochoty investovat a tím do souvisejících zakázek firem. To je zřejmé z mnoha ukazatelů – od společného šetření SP ČR a ČNB až po Index nákupních manažerů. Řada firem zejména z energeticky náročných sektorů se musí vypořádat se zhoršujícím se trendem výroby či zakázek, který u některých sektorů trvá přes dva roky a jejich pozitivní sentiment klesá. Situaci dále nepomáhají ani současné vyhlídky německé ekonomiky, našeho hlavního obchodního partnera, jehož letošní ekonomický růst se nakonec bude zřejmě pohybovat kolem nuly,“ přibližuje Bohuslav Čížek.

Na druhou stranu lze vnímat určité náznaky budoucího zlepšení podmínek, ačkoliv se pozitivnější vyhlídky doposud spíše posouvaly. Příští rok se očekává dílčí ekonomické oživení, které je již nyní doprovázeno vzestupem spotřeby domácností, maloobchodních tržeb, ale také například růstem firemních úvěrů, byť čistě zpracovatelský průmysl se zatím drží pozadu. Zakázky dle ČSÚ meziročně v srpnu vzrostly o 10,6 %. Tato hodnota je ale výrazně ovlivněna rozvržením dovolených v automobilovém sektoru. Nicméně i hodnota zakázek od ledna do srpna zůstala kladná ve výši 3,6 %. Vyšší zakázky má například výroba počítačů, elektrických zaŘízení či motorových vozidel. Naopak pokles dále vidíme u strojů a zařízení či základních kovů. „Ačkoliv je poptávka z pohledu firem slabá, pohybuje se letos hodnota zakázek dle ČSÚ v kladných číslech. Tomu pomáhá například zvyšování reálné mzdy či očekávaný mírně příznivější výhled české i evropské ekonomiky. Výkonu tuzemského průmyslu by v posledních měsících roku mohla pomoci také nižší srovnávací základna a výsledná letošní produkce by se mohla pohybovat kolem nuly. Bohužel dosavadní výsledky naznačují, že to bude spíše ze spodu – tedy s mínusem,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

🡪 Všechny výsledky průmyslu za srpen dle ČSŮ naleznete zde.
🡪 Komentář SP ČR k výsledkům průmyslu za červenec si můžete přečíst zde.

Vývoj v Německu našemu průmyslu nepomáhá

Situaci a výhledu českého průmyslu nepomáhají výsledky německé ekonomiky. Ta se v podstatě pohybuje na hraně poklesu a stagnace a bohužel se neliší ani nejbližší výhled, kdy i (nej)optimističtější makroekonomické predikce pro letošní rok počítají s růstem HDP v nízkých desetinách procenta (0,1 - 0,3 %) s dodatkem vysoké míry rizika poklesu. Ještě horší jsou výsledky německé průmyslové produkce a celková nálada v průmyslu. Německo je sice silná ekonomika, má tedy silnou ekonomickou základnu spojenou s vyšší přidanou hodnotou, ale v posledních dvou letech sledujeme ochlazení její dynamiky a vnímáme nejistoty ve výhledu. Ačkoliv je vývoj našeho exportu v letošním roce prozatím příznivý a držíme si svou pozici na zahraničních trzích včetně Německa (což není snadné), tak výsledky v Německu se logicky odráží do jisté míry na výsledcích našeho průmyslu. Český průmysl, ale i ekonomika celkově, je totiž velmi silně obchodně propojen s EU (kolem 80 % našeho exportu), kde jen do Německa míří přes 30 % našeho exportu.

kategorie Ekonomika v číslech
zpět