Hromadné řízení - co přináší podnikatelům?

Od 1. července 2024 je účinný zákon o hromadném občanském řízení soudním a novela zákona o ochraně spotřebitelů, kterým se do národní legislativy transponovala evropská Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů a spotřebitelů. Tímto předpisem se po 7letém procesu zavedly nové instituty hromadné žaloby a žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů podle OSŘ. Svazu průmyslu a dopravy České republiky se podařilo docílit toho, že transpozice evropské úpravy byla provedena v téměř minimalistické podobě.

Do českého právního řádu byla zástupná žaloba podle směrnice zavedena ve 2 podobách:
1. hromadná žaloba

• řízení probíhá podle zákona o hromadném občanském řízení soudním
• žaluje se splnění povinnosti nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je nebo není
• věcně příslušný Městský soud v Praze
• žalobce - neziskový subjekt, zapsaný v seznamu MPO nebo v evropském seznamu oprávněných osob vedeném Evropskou komisí.
• žalovaný - podníkatel
• 2 fáze:
  • přípustnost hromadné žaloby - to je jediná pojistka proti zneužití:
    • žalobce splňuje podmínky dle zákona
    • žalobce jedná v zájmu skupiny (alespoň 10 členů)
    • podobný skutkový nebo právní základ,
    • žaloba nebyla podána ve znevažujícím úmyslu,
    • nezávislost financování

• hromadné řízení ve věci samé - princip opt-in - přihláška účastníka do řízení (formulář)
• zpětvzetí hromadné žaloby, soudní smír, rozhodnutí (zkušenosti ze zahraničí - nedochází k soudnímu rozhodnutí, mimožalobní vyrovnání)
• rozhodnutí je zveřejněno, obsah soudního smíru není

2. žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů

• je upravena zákonem na ochranu spotřebitele a řízení podléhá občanskému soudnímu řádu
• žaluje se zdržení protiprávního jednání nebo určení, zda žalovaný porušil právní povinnost
• spotřebitelem není mikropodnikatel
• není nutná skupina konkrétních účastníků
• žalobce - subjekt zapsaný v seznamu vedeném MPO nebo v evropském seznamu oprávněných osob vedeném Evropskou komisí.

U obou typů žalob není podmínkou existence smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem. Rozhoduje se o nárocích neomezeného počtu osob, pokud spolu skutkově a právně souvisejí, např. sériově vyráběná věc vykazuje stejné vady, bankovní poplatky, nároky z pojistných smluv, spory z dodavatelských řetězců, spor o mzdy zaměstnanců, diskriminace skupiny zaměstnanců atd.

Detailní informace jsou jak na stránkách ministerstva spravedlnosti https://hromadnerizeni.justice.cz/, tak na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo.gov.cz/cz/ochrana-spotrebitele/hromadne-rizeni/.

Z pohledu podnikatelů (potencionálních žalovaných) jsme v přijaté úpravě identifikovali tyto problémy /úskalí:

• institut může být použit nejen ve spotřebitelských sporech, ale i pracovněprávních, ve věcech hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, dodavatelských řetězců, ESG
• do sporů budou vstupovat společnosti, které financují spory a to i zahraniční
• skupina - stačí jen 10 účastníků - netýká se tedy jen firem s masivní zákaznickou základnou
• účastníkem může být i mikropodnik (do 10 zaměstnanců a obratu do 50 mil. Kč ročně)
• závaznost rozhodnutí i smíru jen pro členy skupiny - může být tedy řada hromadných žalob v téže věci s jinými účastníky
• hrozí pokuta až 5 mil Kč za nezpřístupnění důkazů - ledaže prokážu, že už požadované důkazy nemám, - mohl jsem už skartovat dle interních skartačních lhůt
• přeshraniční prvek - žalobce může využít úspěchu žaloby v zahraničí pro získání členů skupiny (tzv copy paste žaloby)
• lze žalovat zpětně - spory, které vznikly po 21.11.2020
• individuální řízení zahájená před 25.6.2023 se dokončí podle dosavadních předpisů