Aktivity SP ČR v oblasti digitální ekonomiky v roce 2022

Svaz průmyslu uspořádal i během roku 2022 řadu konferencí a seminářů, na nichž prezentoval představy byznysu o digitální Evropě. U příležitosti českého předsednictví v Radě EU navíc uspořádal i několik akcí přímo v Bruselu.

Klíčové setkání digitálně vyspělých zemí v Praze

Během setkání ministerských delegací digitálně vyspělých zemí D9+ pořádaného Českou republikou 29. března se uskutečnilo také historicky první společné jednání se zástupci klíčových podnikatelských svazů ze zemí D9+. Svaz průmyslu a dopravy při organizaci tohoto společného setkání úzce spolupracoval s Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Zástupci průmyslu ve společném stanovisku vyzvali zejména ke snížení překážek digitálních inovací a transatlantické spolupráci. V rámci stále intenzivnější spolupráce se na tuto úspěšnou akci podařilo navázat dalším společným jednáním, které se uskutečnilo v prosinci na Kanárských ostrovech. Další společné aktivity budou pokračovat v roce 2023.

Kyberbezpečnost už není pouze technickou a právní záležitostí

Před začátkem českého předsednictví Svaz průmyslu uspořádal mezinárodní online akci k tématu kybernetické bezpečnosti, která už už není pouze technickou a právní záležitostí. Zahraniční politika a kybernetická diplomacie jsou důležitými prvky jakéhokoli rámce kybernetické bezpečnosti. Všechny tyto aspekty se snoubí v politikách a předpisech, které vlády přijímají, aby jejich občané a podniky byli zabezpečení a odolnější vůči kybernetickým útokům.

Jakékoli regulační zásahy mají komplexní dopady. Mohou mít za následek omezení dostupných technologií a omezení výběru zákazníků, opožděnou digitální transformaci, potlačení inovací, narušení hospodářské soutěže a nepřiměřenou administrativní zátěž. Účastníci se v rámci diskuze shodli, že transatlantická spolupráce, strategická partnerství, harmonizace norem a zamezení izolace Evropy jsou klíčové strategické cíle. Čekají nás i výzvy, jestli například přístup založený na pravidlech, tzv. rules-based approach, je ten správný. Další podrobnosti naleznete ve shrnutí hlavních sdělení a doporučení.

Digitální témata během českého předsednictví

Česká vláda si před začátkem předsednictví v Radě Evropské unie stanovila priority, kterými se chtěla do konce loňského roku zabývat. Učinila tak průřezově ve všech oblastech, včetně digitální ekonomiky a technologií, které detailně sleduje také Svaz průmyslu a jeho členové.

Pod vedením české vlády rezonovaly evropským digitálním prostorem tak zásadní témata, jako je dosažení dohody mezi členskými státy EU u Aktu o umělé inteligenci či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě (eID). Během českého předsednictví pokročily také práce na Aktu o datech a iniciativách v oblasti kybernetické bezpečnosti produktů (Cyber Resilience Act) či snižování nákladů na budování telekomunikačních sítí. České předsednictví v Radě EU se zaměřilo také na témata související s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, jako je ochrana dat v online prostoru či boj s dezinformacemi.

Svaz průmyslu se těmto tématům dlouhodobě věnuje a pokračoval v tom i během českého předsednictví. Účastnil se mnoha intenzivních jednání na národní i evropské úrovni. Zástupci Svazu byli pozváni na řadu mezinárodních akcí, aby sdíleli svou expertízu a zkušenosti. Viceprezidentka Milena Jabůrková se zúčastnila debaty EURACTIV v Bruselu a zaměřila se na to, jak může EU posílit svou konkurenceschopnost a zároveň si zachovat odolnost. „Musíme posílit naše partnerství s demokratickými spojenci a se společnostmi, abychom pomohli udržet naši infrastrukturu bezpečnou a odolnou," uvedla Milena Jabůrková, jejíž projev si můžete poslechnout níže (začíná ve 29. minutě záznamu).

Ředitel útvaru digitální ekonomiky a technologií Ondřej Ferdus vystoupil na Konferenci Slush v Helsinkách. Akce se zúčastnilo 4 600 zakladatelů a provozovatelů startupů, které doprovázelo 2 600 investorů. Startupy jsou často vynechány z politické diskuse, a proto jsou rozhodnutí přijímána bez pochopení dopadu legislativy na evropské inovace a růst startupů. Na toto téma během Startup policy track diskutoval Ondřej Ferdus se zástupci dalších byznysových asociací a evropskými politiky.

V prosinci Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) uspořádal seminář k připravovanému návrhu zákona, který bude obsahovat mechanismus pro prověřování dodavatelů informačních a komunikačních technologií. To je velmi diskutované téma i na evropské úrovni.  I když hlavním cílem je omezit strategickou závislost České republiky, nezbytným předpokladem pro fungování takového mechanismu je spolupráce i se zástupci soukromého sektoru, na které tato regulace dopadne. Na akci byla pozvána i manažerka pro digitální ekonomiku Kateřina Kalužová, která v rámci svého vystoupení zdůraznila, že pro členy Svazu průmyslu jsou ve vztahu k připravované regulaci zásadní 3 aspekty - právní jistota, předvídatelnost prostředí a dostatek času nejen pro přizpůsobení se novým požadavkům, ale také pro respektování investičních a technologických cyklů. Zástupci NÚKIB potvrdili, že jsou připraveni se zástupci soukromého sektoru spolupracovat a předpokládají, že veřejná konzultace ke konkrétnímu návrhu zákona bude zahájena v lednu 2023.

Data jako komodita

Svaz průmyslu u příležitosti českého předsednictví uspořádal v oblasti digitální ekonomiky v Bruselu sérii akcí, na nichž ukázal směr, kterým by se digitální Evropa mohla v budoucnu vydat. Díky dlouhodobé spolupráci se Stálým zastoupením ČR v Bruselu, Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu se Svazu průmyslu podařilo pro tyto akce získat jejich záštitu.

První na programu byla zářijová akce s názvem "The Future of the Data Economy". Mezi pozvanými řečníky byli například náměstek ministra průmyslu České republiky Petr Očko, Szymon Lewandowski, který je součástí lucemburského týmu podílejícího se na vytvoření návrhu Aktu o datech nebo Yann Padova, bývalý generální tajemník francouzské agentury pro ochranu údajů. Debatovali o otázkách zásadního charakteru: Jak může Evropa podpořit svůj inovační růst a konkurenceschopnost? Jak mohou evropští politici pomoci prosadit digitální potenciál Evropy? Jak proměnit současný tlak na digitální protekcionismus ve společnou snahu o strategickou autonomii?

Během panelové diskuse se ukázalo, že všechny tyto otázky mají jednoho společného jmenovatele – data. Ta jsou základním zdrojem pro hospodářský růst, konkurenceschopnost, inovace, tvorbu pracovních míst a společenský pokrok. Z dat se stala cenná komodita budoucnosti, s níž se všichni musí naučit efektivně pracovat.

Zvýšit odolnost Evropy

V říjnu proběhla panelová diskuse Svazu průmyslu nazvaná The EU´s Economic Resilience: Lesson Learned for the Digital Economy. Na programu byla ekonomická odolnost Evropy. Všichni řečníci, mezi kterými byl například Hosuk Lee Makiyama, ředitel European Centre for International Political Economy, či zástupci evropských podnikových asociací našli shodu na tom, že jednou z lekcí, kterou se Evropa musí v digitální ekonomice naučit, je její ekonomická odolnost. Mezinárodní spolupráce v oblasti digitální politiky je nezbytná. Členské státy EU a firmy spoléhají na integraci s ostatními ekonomikami v přístupu k datům a dodávkám digitálních služeb.

Nedávné snahy posunout EU směrem k "technologické suverenitě“, a omezit tak spolupráci s partnery z jiných částí světa, by pro EU měly negativní důsledky. Důvěryhodné partnerství s demokratickými partnery, jako jsou USA, Kanada, Spojené království, Izrael nebo Japonsko v oblasti obchodu, technologií a investic má zásadní význam pro růst hospodářství, zajištění bezpečnosti, ale i pro ochranu a rozvoj společných demokratických hodnot.

Klíčové téma pro rok 2023: Kyberbezpečnost

Na začátku roku 2023 připravuje Svaz průmyslu akci k tématu kybernetické bezpečnosti cloudových služeb. V posledních letech v Evropě získal na popularitě koncept tzv. digitální suverenity. Stále častěji se setkáváme s tím, že se to odráží i v návrzích předložených na úrovni EU, včetně cloudu. Hlavním cílem EU je budovat vlastní kapacity a omezit využívání nových technologií od zahraničních aktérů. Měnící se politické a bezpečnostní prostředí však učinilo prosazování tohoto cíle mnohem náročnější. Může a měla by Evropa v tomto kontextu získat svou digitální nezávislost? To jsou otázky, kterými se budeme zabývat.