Stručná zpráva EK o strategických závislostech na Číně

Od roku 2020 Čína předstihla USA a stala se největším obchodním partnerem EU, pokud jde o výměnu zboží.

Tento intenzivní hospodářský vztah však není rovnocenný, ale znamená závislost Evropy, která se týká vývozního trhu a odchozích investic, ale především dodavatelských řetězců a kritických surovin. Evropská komise proto zveřejnila zprávu, jejímž cílem bylo identifikovat mezi těmito závislostmi ty, které lze považovat za strategické závislosti vzhledem k jejich vazbě na kritické sektory ekonomiky. EK sestavila seznam výrobků závislých na importu ze zahraničí, který zahrnuje 137 výrobků označených za vysoce závislé, jako jsou suroviny nebo chemikálie. Část dovážených materiálů, a to zejména z Číny, je totiž velmi důležitá pro konečné použití, ekologické a digitální cíle EU nebo evropské výrobní kapacity. Podle této zprávy dováží EU 52 % svých výrobků závislých na zahraničí z Číny. Tyto identifikované výrobky představují přibližně 6 % celkové hodnoty zboží dováženého do EU.

Kritické suroviny

Technologický pokrok, který bude rozhodovat o schopnosti EU dosáhnout ekologického a digitálního přechodu, souvisí s přístupem ke kritickým surovinám (CRM). V této oblasti se EU v současné době potýká s velkou závislostí na Číně, která je největším světovým producentem CRM.

Konkrétně se jedná o prvky vzácných zemin (REE), skupinu 17 speciálních kovů (zahrnující skandium, yttrium a 15 lanthanoidů), které jsou obzvláště důležité pro klíčové výrobky a technologie v široké škále oblastí od elektroniky přes výrobu energie, zdravotnictví, včetně vesmírného a obranného průmyslu. Používají se například k výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí elektromotorů. EU je v této oblasti zcela závislá na Číně, která představuje 98 % jejího dovozu REE a 86 % celosvětové produkce.

Účinné farmaceutické látky

Farmaceutický dodavatelský řetězec EU je silně ovlivněn koncentrací výroby generických aktivních farmaceutických složek (API) v Indii a Číně, které celkově kumulují 66 % celosvětové produkce. Čína se na celkovém objemu dovozu API podílí 53%..

Chemické látky

V této oblasti bylo identifikováno šest hlavních chemických látek, které převažují v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců pro ekologický, digitální a rezistentní přechod, včetně úložišť energie, výroby potravin, výroby jaderného materiálu, výroby polovodičů nebo výroby kosmických raket a raketových trysek.
Zde je Čína hlavním dodavatelem EU pro přibližně 25 % identifikovaných dovozů chemických výrobků.

Solární fotovoltaické panely a technologie

Podle Evropské komise znamená splnění cílů evropské Zelené dohody trojnásobný nárůst výroby solární energie do roku 2030 a téměř desetinásobný nárůst do roku 2050. Solární fotovoltaické (FV) technologie mají navíc zásadní význam s ohledem na kosmické a obranné zájmy EU. Na rozdíl od odvětví větrné energie, kde má průmysl EU silné postavení, je však fotovoltaický průmysl EU více závislý na mezinárodních dodavatelských a hodnotových řetězcích.
V této velmi důležité oblasti má Čína vedoucí postavení ve všech stupních hodnotového řetězce výroby fotovoltaických technologií a v roce 2019 představovala 63 % dovozu do EU , což vytváří zřejmou strategickou závislost, která by mohla ovlivnit budoucí zavádění solárních technologií v EU. Kromě toho se 54 % výroby polysilikonu (klíčová součást solárních modulů) nachází v oblasti Sin-ťiang, která je politicky citlivá kvůli podezření z nucené práce ujgurské menšiny.
V Číně v současné době probíhají strategické úvahy o omezení vývozu FV technologií. 

Technologie kybernetické bezpečnosti

Nedávný nárůst globálního napětí, včetně hrozeb souvisejících s kybernetickými útoky, vyvolal potřebu EU posílit svou odolnost v kybernetické oblasti. EU nicméně stále zaostává za USA a Čínou v oblasti inovací a investic do kybernetické bezpečnosti. To se týká i oblasti obrany, kde je většina hardwaru a softwaru vyvíjena v USA a vyráběna v Číně. Tyto nedostatky vyvolávají vážné obavy v klíčových oblastech, jako je správa osobních údajů nebo obranné technologie. To poukazuje na rizika, která pro EU představuje závislost na zahraničních dodavatelích nejmodernějších technologií v těchto citlivých oblastech.

Důsledky

Všechny tyto závislosti vystavují EU potenciálním vývozním omezením ze strany třetích zemí, nárůstu cen, narušení dodavatelského řetězce a také riziku nedostatku. Například závislost EU na Číně v celém hodnotovém řetězci vzácných zemin vede ke zdůraznění její zranitelnosti vůči schopnosti Číny určovat ceny.

Závěr

Ve světě rostoucího napětí musí EU posílit a diverzifikovat obchod s mezinárodními partnery, aby zvýšila svou schopnost jednat samostatně a snížila svou závislost na čínských strategických dovozech. Některé závislosti se projevily během krize covid-19 (hořčík, vzácné zeminy...), jiné byly méně viditelné (služby, technologie...), nicméně tento aktuální vztah představuje vážné riziko pro dlouhodobé strategické zájmy EU v konkrétních oblastech.

 

Svaz průmyslu je členem BusinessEurope, největší evropské podnikatelské konfederace. Díky našemu členství Vám pravidelně přinášíme aktuální informace z Bruselu. 

 

Mikuláš Nozar
/
kategorie Evropská unie
zpět