Odpovědné obchodní chování: nová praktická česká příručka podle zásad OECD
Odpovědné obchodní chování (Responsible Business Conduct – RBC) se stále více stává součástí běžného řízení firem. Nová praktická příručka Národního kontaktního místa ČR při Ministerstvu průmyslu a obchodu přibližuje firmám principy Směrnice OECD pro nadnárodní podniky a nabízí konkrétní postupy, jak je zavést do praxe.
Od dobrovolných aktivit k součásti řízení firmy
RBC představuje širší přístup než tradiční pojetí společenské odpovědnosti firem (CSR). Nejde pouze o dobrovolné aktivity, filantropii nebo sponzoring. Odpovědné obchodní chování má být integrováno do strategie a řízení rizik firmy a zaměřuje se na předcházení, zmírňování a nápravu negativních dopadů podnikatelské činnosti na lidi, společnost, životní prostředí i ekonomiku.
Základem je náležitá péče (due diligence). Ta není jednorázovým auditem ani administrativním „tick-box“ cvičením. Jde o průběžný proces, jehož cílem je identifikovat a řídit především rizika spojená s dopady činnosti firmy na její okolí a dodavatelský řetězec.
Šest kroků, jak RBC zavést do praxe
Praktická příručka Odpovědné obchodní chování je určena firmám, odborovým organizacím, neziskovým organizacím i státní správě a nabízí především praktický návod, jak principy RBC převést do každodenního fungování organizace. Představuje šestikrokový proces, který mohou firmy využít jako základ vlastního systému náležité péče:
- Zakotvit RBC do politik a systémů řízení – například prostřednictvím kodexu odpovědného obchodního chování.
- Identifikovat a posoudit rizika ve vlastním provozu i dodavatelském řetězci.
- Ukončit, předcházet nebo zmírnit negativní dopady a využít svůj vliv vůči dodavatelům.
- Sledovat účinnost přijatých opatření.
- Komunikovat výsledky a opatření vůči relevantním stakeholderům.
- Zajistit nebo podpořit nápravu, pokud firma negativní dopad způsobila nebo k němu přispěla.
Nejde jen o přímé dodavatele
Jednou z praktických výzev je sledování rizik v celém dodavatelském řetězci. Příručka upozorňuje na častou chybu, kdy firmy kontrolují pouze své přímé dodavatele (Tier 1), přestože závažná rizika mohou vznikat až u dalších článků řetězce. Součástí efektivního systému by proto mělo být také mapování dodavatelů, hodnocení rizik podle zemí původu a komodit nebo sběr relevantních dat od dodavatelů.
Praktická roadmapa pro firmy
Příručka nabízí také 12měsíční plán implementace, který rozděluje zavádění RBC do čtyř fází. Firmy mohou začít závazkem vedení k RBC, jmenováním odpovědné osoby a revizí interních pravidel. Následně mohou zmapovat dodavatelský řetězec a hlavní rizika, zavést příslušná smluvní ustanovení a oznamovací mechanismy a v další fázi vyhodnocovat účinnost přijatých opatření a výsledky komunikovat.
Pro malé a střední podniky příručka obsahuje také zjednodušenou variantu, která pracuje například s přehledem hlavních rizik, odpovědnou osobou, základními RBC ustanoveními ve smlouvách, oznamovacím mechanismem a pravidelným vyhodnocením přijatých opatření. Firmy s omezenými kapacitami nemusí řešit všechna rizika najednou – mají se nejprve zaměřit na nejzávažnější dopady, zejména podle jejich rozsahu, závažnosti a nenapravitelnosti.
OECD standard a české Národní kontaktní místo
Příručka vychází ze Směrnice OECD pro nadnárodní podniky o odpovědném obchodním chování, která byla naposledy aktualizována v roce 2023. Směrnice není sama o sobě právně závazným předpisem pro podniky, její principy se však stále více promítají do evropské legislativy a očekávání obchodních partnerů.
V České republice působí od roku 2013 Národní kontaktní místo (NKM) jako stálá pracovní skupina při MPO. Je součástí mezinárodní sítě národních kontaktních míst OECD a má zastoupení státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a neziskového sektoru. Svaz průmyslu a dopravy ČR je zástupcem zaměstnavatelů.
NKM zároveň poskytuje prostor pro mimosoudní řešení sporů a dobrovolný dialog mezi stranami. Nemá pravomoc udělovat pokuty ani sankce a jeho úlohou není nahrazovat soudní nebo správní řízení.
O Národním kontaktním místě v ČR
Národní kontaktní místo (NKM) v České republice vzniklo s cílem implementovat Směrnici OECD pro nadnárodní podniky. NKM bylo zřízeno usnesením vlády ze dne 16. října 2013 č. 779 jako stálá pracovní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu. NKM má kvadripartitní strukturu, která je tvořena zástupci státní správy (ministerstva, Česká národní banka), zaměstnavatelů (Svaz průmyslu a dopravy ČR – český zástupce v Business at OECD, BIAC), zaměstnanců (Českomoravská konfederace odborových svazů – český zástupce v TUAC) a neziskového sektoru (Frank Bold – český zástupce v OECD-Watch).