Při předsednictví v Radě EU musí sociální partneři táhnout za jeden provaz

Na začátku července přebrala Česká republika štafetu od Francie a po dobu půl roku vede Radu Evropské unie. „Vláda, odbory i zaměstnavatelé musí v těchto měsících táhnout za jeden provaz. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví zásadní událost,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Máte už za sebou více než půl roku jednání tripartity s novou vládou. Jak je zatím hodnotíte?
Jsem velice rád, že předseda vlády a jednotliví ministři pochopili význam sociálního dialogu a spustili tripartitu. Je to důležité i vzhledem k válečné situaci na Ukrajině. Musím říct, že jednání tripartity zatím fungují přesně podle jednacího řádu. Předseda vlády ví, jaké kdo má na tripartitě právo a jak dlouho může mluvit, takže zatím to funguje opravdu velmi dobře.

Na konci minulého roku jste říkal, že do jednání tripartity se musí vrátit řád. Podařilo se ho tedy znovu nastolit?
Na celostátní úrovni se neřád podařilo změnit v řád a tripartita funguje, jak má. Nejsem si ovšem úplně jistý, jestli stejně dobře funguje tripartita v krajích. Sám se účastním zasedání tripartity v Olomouckém kraji a tam funguje skvěle. Ale v některých regionech bude potřeba její jednání určitě pozvednout.

Jak těžká práce tripartitu v druhé polovině roku 2022 čeká?
Během předsednictví v Radě EU nás čeká nesmírně těžká práce. Budeme, doufám, všichni tahat za jeden provaz a hájit zájmy a postoje nás všech. Od vlády, přes odbory až po zaměstnavatele. Zároveň samotný dialog mezi námi, vládou a odbory musí být v těchto těžkých chvílích pravidelný a častější. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví v Radě EU zcela zásadní událost.

Velkým problémem je i inflace. Jak moc může v následujících měsících ohrožovat českou ekonomiku?
Řešení inflace je velká výzva. Pokud bychom se dostali do stagflace, bude to průšvih. Protože jestli neporoste ekonomika a inflace bude kolísat kolem 15 procent, mohlo by to znamenat i určitou sociální nespokojenost nebo sociální problémy. A to je to nejhorší, co by nás v době válečného konfliktu a předsednictví v Radě EU mohlo potkat. Vláda bude muset bedlivě sledovat vývoj i v jednotlivých odvětvích české ekonomiky. Jestli hospodářský růst spadne k nule nebo se dokonce dostane pod ní, tak to bude špatně a budu vládě vyčítat, že některé věci mohla udělat rychleji a důkladněji.

Na dubnové tripartitě se i s ohledem na rostoucí inflaci hodně probíralo slovní spojení sociální smír. Jak ho v současné situaci udržet i nadále?
Bude to hodně složité. Čeká nás všechny náročné období. Už před válkou na Ukrajině rostla inflace, ceny energií a surovin, samotný konflikt situaci ještě zhoršil. Speciálně v České republice se k tomu všemu přidávají různé dezinformace, které náladu ve společnosti ještě vyostřují. Udržení smíru mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládou je přitom pro fungování demokratické společnosti klíčové.

Můžou sociální partneři přispět k tomu, aby vliv dezinformací na českou společnost byl co nejmenší?
Určitě by tomu pomohla větší informovanost. Vláda by měla častěji informovat veřejnost o tom, jaké kroky a opatření vzhledem k aktuální situaci chystá. Vím, že kabinet Petra Fialy oproti předchozí vládě zvolil jinou strategii a nechce moc zveřejňovat dopředu něco, na čem se ještě neshodl. Jenže to na druhou stranu dává prostor různým spekulacím nebo dokonce dezinformacím. I z našich průzkumů víme, že firmy si dopadů dezinformací na své zaměstnance začínají všímat. Jako sociální partneři bychom tedy měli být otevřenější a s veřejností více a otevřeněji komunikovat. Část společnosti by to určitě mohlo uklidnit. Koneckonců, ve Svazu průmyslu od začátku války na Ukrajině firmám pravidelně přinášíme přehled všech dopadů a opatření, o kterých s vládou a úřady jednáme. A od firem víme, že takovou službu oceňují.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2022. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.