Průmysl za 1. čtvrtletí vzrostl o 1,6 %, na čele jsou automotive a obrana

Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně stoupla o 0,9 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 1,7 %. 

K pozitivním výsledkům nejvíce přispěl kovodělný průmysl, výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků, ale také energeticky náročné sektory včetně chemického průmyslu. 

Nedařilo se naopak sektoru farmacie a především strojírenství. Nové zakázky meziročně vzrostly o 1,2 %, z toho zahraniční o 2,5 %.

Většina průmyslu za první čtvrtletí vzrostla, dobré výsledky obhájil automotive

„Po solidním závěru loňského roku je za letošní první čtvrtletí patrné určité zpomalení tempa růstu. Sektor si ale stále udržuje za první tři měsíce dynamiku meziročního růstu okolo 1,6 %. Je to zásluhou kovodělného průmyslu, podpořeného například zakázkami z energetiky či z obrany. Výraznější růst ale zaznamenala výroba motorových vozidel a navazující sektory, je podpořen příznivou srovnávací základnou, ale také rekordní výrobou automobilů za první čtvrtletí - včetně významného podílu elektromobilů,“ komentuje Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR.  

Tuzemský automotive se zdá oproti dřívějším krizím odolnější a prozatím si udržuje slušnou kondici, navzdory počínajícím překážkám v dodavatelských řetězcích v důsledku krize v Iránu. „Sektor se potýká se skokovým navýšením některých klíčových produktů jako například hliník či oleje a maziva. Dopady konfliktu se již promítají do nákladovosti a budou působit proti oživení hlavních evropských trhů,“ doplňuje Milan Klempíř. 

Růstovou tendenci si v posledních měsících udržely i energeticky náročné sektory jako hutnictví, výroba minerálních produktů či chemický průmysl. Tato odvětví těží z příznivé srovnávací základny z loňského roku, ale reagují i na celkové oživení ekonomiky včetně stavebnictví. 

Energeticky náročným sektorům pomohlo také snížení konečných cen elektřiny v důsledku odpuštění poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, tento efekt je však nyní s otazníkem v důsledku turbulencí na energetickém trhu. „Zejména chemický průmysl se již nyní potýká s hrozícím nedostatkem či zvýšením cen klíčových komodit, jako je ropa, zemní plyn, petrochemické meziprodukty nebo síra. Překážky se mohou stupňovat, pokud nedojde k rychlému otevření Hormuzského průlivu na Blízkém východě,“ upřesňuje Milan Klempíř. 

Překážky u strojírenství a farmacie

Za první čtvrtletí poklesla produkce u sektorů strojírenství a farmacie. Zejména strojírenství se nyní potýká s vysokými náklady na podnikání například v podobě cen klíčových vstupů jako ocel či cena kvalifikované práce. Limitem je ale útlum evropského trhu a prozatím určitá investiční zdrženlivost u našich hlavních obchodních partnerů. 

Vývoj produkce na hraně stagnace a poklesu je patrný i u farmacie. Odvětví přináší jednu z nejvyšších přidaných hodnot na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu a výrazně investuje do výzkumu a vývoje, potenciál dalšího rozvoje je tedy značný. Limitem ale zůstává utažené regulační prostředí umocněné přísnými normami.

Výhled průmyslu na celý letošní rok

Svaz průmyslu odhaduje ve své makroekonomické predikci růst průmyslové produkce zhruba ve výši 1,5 % v letošním roce. Trendu nasvědčuje poměrně silná dosavadní dynamika růstu klíčových odvětví, efekty zvýšených fiskálních investic v některých evropských zemích ve spojení s alespoň částečným oživením u našich hlavních obchodních partnerů. 

Kondici celého odvětví pomáhá také probíhající diverzifikace vývozu do jiných světových regionů. Odhad je však závislý na rychlém ukončení konfliktu na Blízkém východě. Prodloužení války a déletrvající uzavření Hormuzského průlivu by sebou přineslo výraznější a déletrvající inflační tlaky, překážky v dodavatelských řetězcích a obecné zpomalení růstu v EU. 

Bližší informace si přečtěte v jarní predikci Svazu průmyslu a dopravy ČR na roky 2026 a 2027.