Stanovisko k revizi benchmarků pro bezplatné přidělování povolenek
Evropská komise v květnu zveřejnila návrh nařízení, kterým se stanoví revidované referenční hodnoty (benchmarky) pro bezplatné přidělování povolenek na emise na období let 2026 až 2030 podle článku 10a(2) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Tyto benchmarky jsou rozhodující pro výpočet bezplatné alokace povolenek pro období 2026-2030, a Komise k nim spustila k nim veřejnou konzultaci, do které se Svaz průmyslu a dopravy zapojil. Své stanovisko jsme zaslali i na Ministerstvo životního prostředí.
Svaz oceňuje možnost vyjádřit se k návrhu a chápe, že Komise musela dle platné legislativy přijít s návrhem nyní, nicméně:
- Komise přichází s finálním návrhem hodnot benchmarků s takřka půlročním zpožděním oproti předpokladu uvedenému ve směrnici. To je velice znepokojující, zejména vzhledem k předvídatelnosti podnikatelského prostředí a možnosti včas reagovat na případné odmítnutí návrhu tak, aby mohly být stále s rezervou dodrženy termíny přidělování a vyřazování povolenek.
- Domníváme se, že umělé a na nerealistických předpokladech založené zpřísňování benchmarků v řadě odvětví a zároveň usilování o zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu nejsou komplementární cíle, zvláště pak v kontextu aktuální krize evropského průmyslu a nenaplnění externích podmínek potřebných pro jeho dekarbonizaci.
Za zásadní problém vzhledem k aktuálnímu období ale i do budoucna považujeme zejména návrhy týkající se Heat benchmark a Fuel benchmark (obojí tzv. fall-back benchmarks), které jsou plošné a nereflektují realistické možnosti firem. V rámci produktových benchmarků v chemickém sektoru vidíme problém zejména v radikální redukci benchmarků pro výrobu kyseliny dusičné, styrenu, sazí (carbon black), fenolu a acetonu.
Dokud nebude přehodnocena metodika výpočtu benchmarků (viz připomínka 3), měly by být použity stávající benchmarky a to zejména u tzv. fallback benchmarks (paliva/teplo).
Odůvodnění:
V současné době je snižování alokace bezplatných povolenek kontraproduktivní a v konečném důsledku nepovede ke snížení emisí skleníkových plynů při současném zachování výroby, ale ke snížení emisí dojede spíše na úkor ukončení výroby (uzavření provozů).
V současnosti se průmysl EU potýká s vysokými cenami energií a související konkurencí výrobců mimo EU a nadále nejsou naplněny další externí podmínky nutné pro dekarbonizační investice. Dramatický úbytek bezplatné alokace tak již toliko nepůsobí jako motivační prvek k dekarbonizaci, ale jako prohlubující se past pro průmysl.
Navrhované hodnoty podle našeho názoru neodpovídají časové, technologické a ekonomické realitě a možnostem průmyslových provozů v období 2026–2030. V mnoha energeticky náročných procesech zůstává zemní plyn nadále nenahraditelný, protože dostupné nízkoemisní alternativy, jako je rozsáhlé využití zeleného vodíku nebo plná elektrifikace procesů, nejsou v průmyslovém měřítku technicky ani ekonomicky realizovatelné. Snížením hodnot benchmarků by ekonomický tlak na výrobce ještě více zesílil, což by dále limitovalo možnosti investic do dekarbonizace.
Celé stanovisko ke stažení níže. ⇣⇣⇣