Vydejte se do Brazílie: Investiční prioritu mají kritické suroviny a vodík
V Brazílii je pro rok 2026 umístěno devět projektů evropské investiční strategie Global Gateway. Není náhoda, že hned čtyři z nich spadají do prioritní oblasti Climate and Energy.
Evropské investiční aktivity v Brazílii se zaměřují především na oblast kritických a strategických surovin (CSM). V říjnu 2025 byl pod hlavičkou Global Gateway (GG) spuštěn projekt dánské poradenské firmy NTU International zaměřený právě na CSM.
Brazílie samotná má na druhé straně ambici stát se průkopníkem v oblasti výroby zeleného vodíku (zejména v severní a severovýchodní části země, kde je dostatek sluneční a vodní energie) a jeho exportu na ostatní kontinenty. Proto se jedním z vlajkových projektů GG v roce 2026 stal také Vale and Green Energy Park. Cílem je výstavba výrobny zeleného vodíku, která bude zásobovat budoucí rozvoj takzvaného Mega Hubu. Zároveň patři k iniciativě Brazilské zelené energetické parky na severovýchodě a zelené námořní koridory.
Zastoupení Evropské komise v Brazílii věnuje podpoře fungování GG maximální pozornost.
Klíčové akce 2026 pro investory:
24. března 2026 – 2. investiční fórum EU-Brazílie
Prvního ročníku fóra v roce 2025 se za ČR účastnila firma Energo-Pro.
20.–24. dubna 2026 – průmyslový veletrh v německém Hannoveru
Brazílie se pro letošní rok stala hlavní partnerskou zemí. Očekává se zde velmi početná brazilská delegace a pro české podniky by tak účast v Hannoveru (třeba i bez vlastního expozičního stánku) mohla být skvělou příležitostí k setkáni s brazilskými firmami bez nutnosti přesunu přes Atlantik.
24.–27. srpna 2026 – veletrh Exposibram v brazilském Belo Horizonte
Největší platforma pro rozvoj obchodních příležitostí v těžebním sektoru a v navazujících odvětvích v Brazílii. Je považován také za největší těžební veletrh a kongres v Latinské Americe.
KONTEXT:
Brazílie je považována za těžební velmoc – kromě vysoce kvalitní železné rudy dodává 9 % světové produkce hliníku a bauxitu, 7 % grafitu a 90 % niobu. Má značný potenciál rovněž pro těžbu mědi, lithia, niklu, fosfátů, draslíku, uranu a prvků vzácných zemin a začíná přitahovat pozornost globálních investorů. Ačkoli v oblasti kritických a strategických surovin byla donedávna její role spíše okrajová, s rostoucí důvěrou investorů a politiků se Brazílie stává významným hráčem i na poli kritických a strategických nerostných surovin (CSM). S dalšími podrobnostmi o brazilských CSM se můžete seznámit v přehledné studii nezávislého brazilského think tanku Igarapé z října 2023.
Růst poptávky po CSM kvůli zelené tranzici
Globální poptávka po CSM roste. Prvky vzácných zemin, lithium, grafit, kobalt, měď, nikl a desítky dalších jsou stále důležitější pro světovou ekonomiku v době, kdy řada zemí přechází na digitální a zelené technologie. Tento posun je částečně způsoben rychlým tempem technologického vývoje a zaváděním energetických technologií snižujících emise uhlíku, které často vyžadují více nerostných surovin k výrobě stejného množství energie než fosilní paliva.
S rostoucí výrobou těchto technologií roste i poptávka po mnohých z těchto nerostů. Například fotovoltaická energie vyžaduje až čtyřicetkrát více mědi než spalování fosilních paliv, větrná energie až čtrnáctkrát více železa. K výrobě jedné větrné turbíny jsou zapotřebí dvě tuny prvků vzácných zemin. V příštích 25 letech se očekává, že poptávka po mědi dosáhne 550 tun, což odpovídá množství vytěženému za posledních 5 000 let. Do roku 2050 by se poptávka po lithiu měla zvýšit o 965 %.
Současné závislosti
Podle projekcí Světové banky si samotné technologie zelené energie do roku 2050 vyžádají více než 3 miliardy tun kritických a strategických nerostných surovin. Současné globální dodavatelské řetězce jsou však závislé na několika málo vyvážejících zemích – zejména Čínské lidové republice, Demokratické republice Kongo, Chile a Jihoafrické republice. Geografická koncentrace dodavatelských řetězců je činí zranitelnými vůči tržním šokům, geopolitickým událostem a logistickým narušením. Tlak na trhy a nejistota dodávek výrazně roste od roku 2020, kdy Čína začala postupně omezovat tok kritických a strategických nerostných surovin do zahraničí.
Vzhledem k těmto geopolitickým složitostem se západní země snaží své jednostranné závislosti snížit. Odběratelé urychlují své úsilí prostřednictvím strategií „onshoringu“ a „friendshoringu“ s cílem vytvořit nové dodavatelské řetězce.
Kudy dál:
Děkujeme za spolupráci velvyslankyni ČR v Brazílii, Pavle Havrlíkové, která poskytla velké množství podnětů a zasvěcených informací pro tento dokument. S kolegou Filipem Vavřínkem, jsou připraveni poskytnout českým firmám se zájmem o investice v Brazílii maximální součinnost - kontakty zde.