Zpráva o stavu Unie 2026: Pakt proti goldplatingu, zásoby surovin a nové obchodní nástroje

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přednesla 16. září ve Štrasburku výroční zprávu o stavu Unie. Nastartování evropské ekonomiky označila za prioritu číslo jedna a věnovala mu první část projevu. Nových návrhů nicméně zaznělo v projevu méně než v minulých letech. Řada iniciativ, které se firem dotknou nejvíc, je uvedena jen v písemném Prohlášení o záměru, které Komise zveřejnila týž den.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá zaměření letošní zprávy o stavu Unie na zkvalitnění vnitřního trhu EU v oblastech, po kterých evropský byznys dlouhodobě volá, jako jsou regulatorní simplifikace, strukturální snížení cen energií, urychlení povolovacích procesů či aktivní bránění goldplatingu – bez nich není podle našeho názoru možné globálně posílit evropskou konkurenceschopnost.

Za slibný považujeme rovněž realistický a aktivní přístup k aktuálním možnostem snižování jednostranných závislostí, posilování partnerství a rozvoji vlastních evropských obranných iniciativ v souladu se systémy NATO a ve spolupráci s Ukrajinou.

Níže přinášíme několik postřehů k představeným plánům Komise, které jsou z pohledu firem nejrelevantnější.

SIMPLIFIKACE

Dvanáct dosud představených omnibusových balíčků snižuje podle Komise administrativní zátěž zhruba o 17 mld. EUR ročně. Nově zazněla výzva členským státům k vytvoření tzv. paktu proti goldplatingu. V oblasti simplifikace pak dopis o záměru přidává tyto návrhy:

• Urychlení povolovacích řízení
• Balíček zjednodušení v dopravě
• Balíček ke konkurenceschopnosti a zjednodušení bankovního sektoru
• Řešení neodůvodněných územních omezení dodávek na jednotném trhu

Posledně jmenovaný návrh může obchodníkům usnadnit nákup zboží přes hranice a dodavatelům přinést nové povinnosti v distribuci. Všechny nové návrhy mají vznikat podle principu „simplicity by design“, tedy tak, aby nevytvářely neodůvodněné administrativní překážky.

ENERGIE

EU loni instalovala přes 80 GW obnovitelných zdrojů, na připojení k síti ale stále čeká šestkrát větší kapacita. Komise proto apeluje na zrychlené přijetí balíčku k sítím. Cílem přitom je zdvojnásobit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie ze stávajících 23 % na 46 % do roku 2040.

Jádro zůstává součástí řešení vedle obnovitelných zdrojů. Vysoké ceny energie projev stejně jako loni spojuje hlavně s dovozem fosilních paliv. Od začátku krize v Hormuzském průlivu přitom EU zaplatila za dovezená fosilní paliva o 90 mld. EUR více. Kvůli růstu cen od začátku války s Íránem je Komise v případě potřeby připravena předložit mimořádná opatření.

OBCHOD A SUROVINY

Obchodní deficit s Čínou označila předsedkyně Komise za bod zlomu. „Druhý čínský šok“ podle ní už dnes vede k deindustrializaci průmyslových regionů. Dialog mezi EU a Pekingem má přinést výsledky. V opačném případě je Komise připravena využít všechny dostupné možnosti, včetně nových nástrojů na ochranu obchodu. Chystá také diverzifikační balíček DiversifyEU.

Snížit závislost na čínských kritických surovinách má také nová Evropská korporace pro kritické suroviny. Ta má obstarávat a skladovat suroviny pro výrobu elektromobilů, čipů a baterií, čistých technologií i pro obranný průmysl.

V rámci strategie Global Gateway letos Komise ohlásila Střední koridor přes jižní Kavkaz a Střední Asii. Počítá s investicemi až 12 mld. EUR a s cílem ztrojnásobit obchodní toky do roku 2030.

KANADA

Předsedkyně Komise v přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho navrhla otevřít Kanadě cestu k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU. Takový status zatím nemá právní formu. Zazněl návrh posunout vztah EU-Kanada od dohody CETA k Alianci pro budoucnost, která má zahrnovat integraci obranně-průmyslových základen, technologickou alianci a spolupráci na kritických surovinách a bateriích. Další krok má přinést summit EU-Kanada na konci října.

OBRANA

Von der Leyen také navrhla vytvořit tzv. Nouzový bezpečnostní protokol, jako evropskou obdobu Článku 4 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Posílení obranných schopností má přinést nový Evropský nástroj pro strategické podpůrné schopnosti, který se zaměří na protivzdušnou a protiraketovou obranu, strategickou přepravu, tankování za letu, vesmír a kybernetiku.

Pro průmysl je nejkonkrétnější pasáž o protiraketové obraně. EU chce s Ukrajinou vyvíjet cenově dostupný modulární systém postavený na projektu Freyja. Ze zbylých prostředků nástroje SAFE má vzniknout program společných projektů s ukrajinskými firmami.

AUTOMOTIVE

Automobilový průmysl v projevu výslovně nezazněl. Objevil se jen nepřímo přes elektromobily, baterie, čipy a autonomní řízení. Dopis o záměru ale mezi nové iniciativy řadí revizi emisních norem CO2 pro těžká užitková vozidla. Pro výrobce nákladních vozidel a autobusů i jejich dodavatele jde o jednu z nejdůležitějších položek plánu na příští rok.

UMĚLÁ INTELIGENCE

U umělé inteligence se Komise zaměří na pět odvětví: zdravotnictví, dopravu, agropotravinářství, pokročilou výrobu a obranný a kosmický průmysl. Iniciativy ohlásí v listopadu a k zapojení výslovně zve i průmysl. Posílit chce také evropskou výpočetní kapacitu.

TRH PRÁCE

Akt o kvalitních pracovních místech hodlá Komise předložit do konce roku. Dopis o záměru slibuje modernizaci schengenského vízového rámce a Evropu otevřenou talentům. Projev zmiňuje nové kanceláře pro legální migraci (Gateway Offices) v partnerských zemích.

Pavlína Žáková, Filip Křenek, Olga Rozsívalová

Foto: © European Union, 2026, licensed under CC BY 4.0