Česko je na euro připravené, zhodnotila Evropská komise

Po dvou letech zveřejnila Evropská komise pravidelnou Konvergenční zprávu, která hodnotí připravenost členských států Evropské unie mimo eurozónu na přijetí společné měny. Pro Českou republiku přináší zajímavý poznatek: Z ekonomického pohledu již splňuje prakticky vše, co se od budoucího člena eurozóny očekává. Zbývají pouze kroky, které závisejí na politickém rozhodnutí. 

Po letošním vstupu Bulharska do eurozóny se dnes už eurem platí v 21 zemích Evropské unie. Dvanáct zemí přijalo euro již před rokem 2004, od té doby se do klubu společné měny přidalo dalších devět států. Dánsko si ze závazku přijmout euro vyjednalo výjimku. Konvergenční zpráva se tak týká už jen pěti zemí – České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. 

Česko mezi premianty

Evropská komise konstatuje, že Česká republika plní tři ze čtyř ekonomických konvergenčních kritérií. 

• Inflace se po několika letech vrátila pod požadovanou hranici (roční klouzavý průměr klesl v květnu na 1,9 %, tedy pod referenční hodnotu ve výši 2,7 %) a podle prognózy Komise by tam měla zůstat až do roku 2027.
• Česko je hodnoceno pozitivně i z pohledu veřejných financí. V roce 2025 dosáhl deficit 2,1 % HDP a dluh veřejného sektoru 44,3 % HDP, obojí pod úrovní maastrichtských kritérií.  
• Dlouhodobé úrokové sazby rovněž odpovídají požadavkům pro vstup do eurozóny: V květnu dosáhl roční klouzavý průměr 4,5 %, což je pod referenční hodnotou ve výši 5,1 %. 

Vedle Česka splňuje tato ekonomická kritéria pouze Švédsko. Naopak Polsko, Maďarsko a Rumunsko podle zprávy neplní ani jedno z nich. 

Pro českou ekonomiku jde o významný posun. Naposledy jsme tato  ekonomická kritéria plnili v roce 2016, od té doby jsme se potýkali zejména s vyšší inflací. Současná Konvergenční zpráva potvrzuje, že se podařilo cenovou stabilitu obnovit a vrátit se mezi ekonomicky nejstabilnější země Evropské unie.

Plnění konvergenčních kritérií pro přijetí eura

Chybí pouze politické rozhodnutí

Pokud Česko přesto není hodnoceno jako země připravená k okamžitému vstupu do eurozóny, důvod není ekonomický. Evropská komise upozorňuje na dva nesplněné požadavky: česká legislativa není plně sladěna s pravidly eurozóny (k tomu většinou dochází až krátce před samotným přijetím eura) a Česká republika nevstoupila do mechanismu směnných kurzů ERM II, nemohla tak prokázat kritérium kurzové stability.

Právě členství v ERM II je předstupněm přijetí eura. Země musí nejméně dva roky prokázat stabilitu své měny v rámci předem stanoveného kurzového pásma. Bez rozhodnutí vlády a České národní banky však tento proces nemůže začít. Zpráva Národní ekonomické rady vlády z podzimu 2024 doporučila, ať případný vstup do ERM II zváží nová vláda na začátku svého funkčního období, aby se celková příprava na přijetí eura odehrála během jednoho mandátu vlády. Jinými slovy: nejde již o otázku ekonomické připravenosti, ale o otázku politické vůle.

Česká ekonomika je už dnes úzce propojená s eurozónou

Vedle nominálních konvergenčních kritérií hodnotí zpráva i míru hospodářského propojení s eurozónou. Česká ekonomika je mimořádně otevřená a její výkonnost je úzce spojena s vývojem v zemích platících eurem. 

Přibližně dvě třetiny českého zahraničního obchodu směřují do eurozóny. Více než tři čtvrtiny  přímých zahraničních investic pochází právě od investorů ze zemí používajících euro. Česko je tak s eurozónou kapitálově více provázané než Polsko, Slovensko nebo Maďarsko (podíl zahraničních investic ze zemí eurozóny na HDP činí v případě Česka 57 %, kdežto u ostatních zemí V4 dosahuje je kolem 35–37 %). Český bankovní sektor je silně propojen s finančními skupinami ze západní Evropy.

Navíc v euru se odehrává stále rostoucí část ekonomické aktivity v Česku. Firemní sektor nečeká na rozhodnutí vlády a dělá, co je pro něj racionální. Zejména pobočky velkých mezinárodních firem a exportní firmy ve snaze vyhnout se kurzovému riziku postupně přecházejí na euro. Téměř polovina bankovních úvěrů pro firmy je nyní v euru a v evropské měně probíhá 10–20 % tuzemských transakcí mezi podniky. 

Míra integrace České republiky s eurozónou je tak vyšší, než byla u řady států v době jejich vstupu do měnové unie. To potvrzuje argument často používaný českými exportéry a průmyslovými podniky: česká ekonomika již v mnoha ohledech funguje jako součást eurozóny, aniž by využívala její společnou měnu. 

Pozitivní zprávou je i vysoký stupeň sblížení životní úrovně s ekonomikami eurozóny. Podle Konvergenční zprávy dosahuje český HDP na obyvatele již 88 % průměru eurozóny (92 % průměru EU) a cenová hladina dosáhla 85 % úrovně eurozóny. Právě dostatečná hospodářská konvergence bývala jedním z hlavních argumentů proti rychlému přijetí eura. Aktuální data ale naznačují, že tento rozdíl už je minimální. Kdyby Česko dnes vstoupilo do eurozóny, byli bychom spolu se Španělském dvanáctou její nejbohatší zemí. 

Ze zprávy Evropské komise:

Co si ze zprávy odnést?

Konvergenční zpráva 2026 poskytuje silný argument podložený daty, že česká ekonomika je na přijetí eura připravena. Česko dnes splňuje všechny klíčové ekonomické podmínky: Inflace je pod kontrolou, veřejné finance jsou zdravé, úrokové sazby odpovídají požadavkům měnové unie a česká ekonomika je s eurozónou mimořádně propojena. 

Firemní sektor po přijetí eura volá – podle dřívějších průzkumů Svazu průmyslu si zavedení eura přeje 77 % firem. Bohužel veřejná a politická diskuse o přijetí eura zůstává stále v pozadí.

Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky