2Q/2025: Ekonomika pokračuje v růstu, k pozitivním výsledkům významně přispěl průmysl
ČSÚ zveřejnil ve středu první odhad výsledku české ekonomiky za 2. čtvrtletí letošního roku. Reálný HDP za druhé tři měsíce meziročně vzrostl o 2,4 %, a to vlivem domácí poptávky, zejména díky výdajům na konečnou spotřebu domácností a tvorbě hrubého kapitálu.
V odvětvovém srovnání podpořily vývoj hrubé přidané hodnoty především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dle zprávy ČSÚ se dařilo naprosté většině odvětví národního hospodářství.
Dynamika mezičtvrtletního růstu HDP však oslabila na 0,2 % oproti růstu 0,7 % na počátku roku. Jedná se zatím pouze o předběžný odhad (odkaz ČSÚ zde), konečné výsledky budou později upřesněny.
„Vývoj během prvních letošních šesti měsíců do jisté míry koriguje negativnější očekávání z přelomu roku. Výsledky ekonomiky jako celku naznačují pokračující oživování, a to včetně průmyslu, který významně přispěl k pozitivnějším výsledkům. Stále ale vnímáme řadu nejistot. Dynamika HDP je tažena primárně spotřebou domácností. Investice, které vedou ke zvýšení produktivity a dlouhodobého růstu, chybí, a je to patrné i ve slabším mezikvartálním růstu. Průmysl sice navýšil v prvním pololetí svůj výkon a mírné zlepšení je patrné i u energeticky náročných sektorů, celkový výstup ale vychází ze slabší základny a některá klíčová odvětví, jako je např. automotive, se nyní potýkají naopak se snižováním produkce a nejistým výhledem do budoucna vlivem útlumu na evropském trhu,“ uvádí Milan Klempíř, ekonomický analytik Svazu průmyslu.
Částečně pozitivní zprávou je dojednání dohody s USA o clech, kdy se původně oznámené sazby snižují, nicméně stále se jedná o další trvalou bariéru.
„Evropské podniky se již nyní potýkají s mnohými překážkami od nadměrné regulační zátěže až po vysoké ceny energie ve srovnání s ostatními regiony. Nárůst obchodních bariér – byť v mírnější verzi oproti původním scénářům - jim určitě nepřidá. Ačkoliv je přímý dopad na ČR zanedbatelný, tuzemské firmy mohou pocítit nepřímé dopady prostřednictvím evropských obchodních řetězců, které zhruba z 20 % vyvážejí do USA,“ doplňuje Milan Klempíř.