Rada COMPET přijala obecný přístup k reportingu o udržitelnosti

Zasedání Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) se 24. února 2022 se v Bruselu věnovalo důležité agendě pro byznys.

V nelegislativní části proběhla politická rozprava na téma budoucnosti průmyslového ekosystému mobility v kontextu zelené transformace. FR PRES poskytlo aktuální informace k projednávanému návrhu o jednotné nabíječce a EK představilo návrh nařízení/aktu o čipech, který byl zveřejněn 8. 2. 2022, a návrh směrnice o udržitelném řízení korporací (due dilligence). EK informovala o unijní standardizační strategii a o situaci ohledně kritických nerostných surovin. Tématem pracovního oběda vedoucích delegací bylo posílení vnitřního trhu ve prospěch průmyslových a inovativních malých a středních podniků. Proběhla také politická rozprava na téma regulace zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh.

V rámci legislativní činnosti byl schválen obecný přístup k návrhu směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (tzv. návrh o nefinančním reportingu) a otevřela se cesta k trialogu s EP.

Evropský byznys nebyl a není přesvědčen o tom, že kompromisní text byl zralý na obecný přístup a do poslední chvíle usiloval o vylepšení textu, zejména pokud jde o závazných charakter standardů, přílišné nároky na detailnost podávaných informaci, administrativní náročnost a komplikovaná ustanovení o auditu. V Radě však byla politická shoda a dostatečná podpora pro přijetí kompromisního textu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR aktivně spolupracoval s gestorem návrhu MF ČR a společně se snažili prosadit požadavky byznysu, zejména dobrovolný přístup ke standardům, omezení administrativní náročnosti, zúžený rozsah směrnice a nezávazný audit. V Radě však nebyla dostatečná podpora, nicméně přetrvávající obavy CZ budou uvedeny v zápisu z COMPET.

Můžeme však konstatovat, že CZ delegace v Bruselu výrazně přispěla k vylepšení návrhu v mnoha bodech:

• Harmonizace s jinými standardy a doporučeními: Většina členských států včetně ČR požadovala větší harmonizaci se stávajícími globálními standardy a doporučeními v oblasti ESG. Do návrhu směrnice byl zapracován požadavek, aby při tvorbě standardů se vycházelo z těchto mezinárodních standardů a doporučení a byl neustále sledován vývoj v oblasti ESG na globální úrovni.
• Standardy pro kótované SMEs: V případě standardů pro kótované SME došlo k úpravě rozsahu, jaké informace mají být uváděny a zdůrazněno, že tyto standardy by měly být přiměřené a proporcionální k velikosti podniků.
• Konzultační proces: ČR prosazovala možnost vyššího zapojení členských států do konzultačního procesu, aby se členské státy mohly zasazovat o to, aby příslušné standardy obsahovaly konkrétní pokyny pro podniky v rámci zajištění jasných a porovnatelných informací. Jako jednu z možností navrhla realizovat toto zapojení prostřednictví stávajícího výboru EK, a to ARC (Accounting Regulatory Committee), což bylo přijato.
• Neuvádění citlivých informací: Návrh směrnice obsahuje tzv. safe harbour ustanovení, kdy ČS mohou povolit, aby byly informace týkající se strategie podniku, budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, ve výjimečných případech vynechány.
• Jednotný elektronický formát pro podávání zpráv: ČR prosazovala, aby byl formát ESEF použit pouze na udržitelné informace ve zprávě vedení pro všechny podniky spadající do působnosti směrnice, což je nyní v návrhu reflektováno.
• Transpozice: lhůty pro transpozici směrnice i lhůty pro použití standardů byly na základě připomínek ČR a dalších členských států upraveny tak, aby byla reflektována velikost podniků. Termín pro transpozici článků 1 – 3 návrhu směrnice CSRD byl prodloužen na 18 měsíců od data zveřejnění v Úředním věstníku (původní termín do 1. prosince 2022). První použití standardů pro udržitelný reporting je oproti původnímu návrhu odloženo o jeden rok a náběh na použití těchto standardů je rozfázován do dalších let:
  • a. od 1. ledna 2024 (původní termín 1. ledna 2023) – týká se velkých podniků, které jsou subjektem veřejného zájmu, nebo subjektu veřejného zájmu, který je mateřským podnikem velké skupiny podniků s průměrným počtem zaměstnanců převyšujícím 500 zaměstnanců na konsolidované bázi
  • b. od 1. ledna 2025 (tato možnost v původním návrhu nebyla) – ostatní velké podniky než výše uvedené a mateřské podniky velké skupiny podniků, než je uvedeno výše
  • c. od 1. ledna 2026 (toto datum je shodné s navrhovaným termínem pro SME) – týká se malých a středních podniků, které jsou emitenty cenných papírů.
• Hodnotový řetězec (value & supply chain): ČR prosazovala, aby podniky nebyly neúměrně zatěžovány shromažďováním informací o globálních dodavatelských řetězcích. Do návrhu směrnice se podařilo zapracovat, že standardy by měly zohlednit obtíže, s nimiž se mohou podniky setkat při shromažďování informací v celém hodnotovém řetězci.
• Sankce: ČR se podařilo do návrhu směrnice prosadit, aby byly sankce při porušení povinností při vykazování udržitelných informací shodné se sankcemi v případě povinností při vykazování finančních informací.

Tím však proces nekončí, mnohem důležitější bude projednávání standardů v rámci delegovaných aktů, protože ty rozhodnou o míře detailů v podávaných informací ze strany podniků. Velkou výzvou bude trialog s EP.