Evropská rada se zásadní agendou

Tématy Evropské rady 20. – 21. 10. 2022 v Bruselu bude:

• Ukrajina, reakce na ruskou eskalaci, podpora EU Ukrajině

Počátkem září EK předložila návrh na poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině v objemu 5 miliard euro. Od začátku ruské agrese EU schválila pomoc Ukrajině v objemu 9,5 miliard EUR, a to na celkovou hospodářskou, sociální a finanční odolnost Ukrajiny ve formě humanitární pomoci, materiálních příspěvků a vojenské podpory přes Evropský mírový nástroj (EPF). Od února EU přijala proti RU osm sankčních balíků. Evropská rada 23. června 2022 byl Ukrajině udělen kandidátský status.

• Energetika, nařízení Rady o nouzových opatřeních

EK v zájmu řešení negativních dopadů krize vysokých cen energií již zveřejnila několik opatření. První byl takzvaný „toolbox“ z října 2021, následovalo sdělení REPowerEU z března 2022 a v květnu plán REPowerEU. Konkrétní opatření jsou v návrhu nařízení Rady seskupena do dvou stěžejních oblastí - opatření na trhu s elektřinou, které se věnuje snižování spotřeby elektřiny, zastropování zisků producentů elektřiny a jednorázový solidární příspěvek společností v sektoru ropy, uhlí a plynu.

• Hospodářský vývoj v EU, inflace, revise fiskálních pravidel

Dle srpnové makroekonomické predikce MFČR lze očekávat, že se HDP EU v letošním roce zvýší o 3,2 %, růst eurozóny by mohl dosáhnout 3,0 %. V příštím roce by hospodářský růst měl zpomalit na 1,4 % v EU, resp. 1,2 % v eurozóně. Další hospodářský vývoj bude nicméně zatížen řadou negativních faktorů, např. utlumenou poptávkou, nepříznivým vývojem v průmyslu a ztrátou růstové dynamiky v sektoru služeb, vysokou inflací, a s tím souvisejícím poklesem podnikatelské i spotřebitelské důvěry, obavami z energetické krize či zpřísňováním měnové a fiskální politiky. Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 9,1 % (a na 10,1 % v EU), což je nové maximum za celou dobu existence měnové unie.
V říjnu 2021 Komise obnovila veřejné konzultace k přezkumu rámce řízení hospodářských záležitostí a zejména společných fiskálních pravidel EU. EK vidí potenciál v jednodušších fiskálních pravidlech využívajících pozorovatelných ukazatelů. EK navrhuje výraznější zapojení nezávislých fiskálních institucí a posílení vnitrostátních fiskálních rámců. EK podporuje střednědobé a zelené rozpočtování, řízení veřejných investic a větší zohlednění rizik klimatických změn v rozpočtovém plánování.

• COP-27 (klima)

27. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 27) a 4. zasedání smluvních stran Pařížské dohody (CMA-4) se uskuteční ve dnech 6. - 18. listopadu 2022 v Šarm aš-Šajch. Na programu zasedání COP-27, CMP-17 a CMA-4 bude široký okruh otázek spojených s prováděním všech tří klimatických smluv a k nim přijatých rozhodnutí. Půjde zejména o financování opatření na ochranu klimatu, které zahrne řadu dílčích otázek, především diskusi o novém kolektivním finančním cíli pro období po roce 2025 na podporu klimatických opatření v rozvojových státech.

Poselství Evropského byznysu: Je třeba okamžitě jednat

Podniky všech velikostí po celé Evropě čelí vyhlídce na extrémně náročnou zimu. Ekonomika rostla relativně silně v prvních 6 měsících po dalším znovuotevření sektoru služeb. Nálada podnikatelů i spotřebitelů však během léta dramaticky poklesla, protože podniky stále více nejsou schopny dále absorbovat vysoké náklady na energie a suroviny. Tvůrci politik musí použít všechny páky, které mají k dispozici, aby bojovali s inflací a vyhnuli se hluboké recesi a zbytečným ztrátám pracovních míst.
BusinessEurope vyzývá Evropskou radu, aby spojila síly s Komisí a Evropským parlamentem a usilovala o moratorium na novou zátěž a zbytečné revize právních předpisů Evropské unie s cílem vyslat pozitivní signály podnikům v tomto velmi obtížném období, zlepšit růst a vyhlídky na zaměstnanost v Evropě.