Závazek Evropské Komise na podporu sociálního dialogu v Evropě

Komise zveřejnila dlouho očekávaný balík opatření na podporu národního sociálního dialogu. Balík obsahuje dva dokumenty: 1) Sdělení o posílení sociálního dialogu v Evropské Unii: Využití jeho plného potenciálu pro spravedlivý přechod a 2)Doporučení o posílení sociálního dialogu v EU.

„ Abychom zajistili, že Evropa zůstane konkurenceschopná a inkluzivní, potřebujeme silný sociální dialog a silné sociální partnery.“ Nicolas Schmit, komisař pro pracovní místa a sociální práva

„ Balíček podpoří sociální dialog tak, aby z hospodářského a sociálního pokroku mohlo mít prospěch ještě více podniků a zaměstnanců v celé Evropské unii".
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí

V akčním plánu Evropského pilíře sociálních práv z března 2021 Komise oznámila, že po konzultacích se sociálními partnery předloží iniciativu na podporu národního a evropského sociálního dialogu. Iniciativa byla politicky ukotvena závazkem z Porta, který podepsalo portugalské předsednictví Rady EU, Evropský parlament, Evropská komise, sociální partneři a Sociální platforma. Iniciativa sociálního dialogu, zmiňovaná také ve sdělení Komise.
Sociální dialog je základním kamenem evropského sociálního modelu. Jedním z klíčových cílů EU je zlepšit životní a pracovní podmínky. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou základními způsoby, jak toho dosáhnout, které přispívají k vyšší produktivitě a zároveň zajišťují sociální spravedlnost, kvalitní pracovní prostředí a demokracii v práci. Silní sociální partneři jsou nezbytní pro efektivní a vyvážené řízení změn. Klimatické změny, digitalizace a demografické trendy rychle mění svět, včetně světa práce.


Národní sociální dialog

Opatření a procesy sociálního dialogu se v jednotlivých členských státech liší: pokud jde o kolektivní pracovní vztahy, úlohu kolektivního vyjednávání při určování pracovních podmínek, kapacitu organizací a členství, formální struktury pro zapojení sociálních partnerů do tvorby a provádění politik, např. i jejich politický význam. Systémy kolektivního vyjednávání členských států se také liší stupněm centralizace nebo decentralizace.
Zatímco podíl zaměstnavatelů, kteří jsou členy zaměstnavatelských organizací, zůstal relativně stabilní, u odborů se toto pokrytí (v průměru) ve všech členských státech snížila. Přesun hospodářské činnosti z výroby do služeb soukromého sektoru a měnící se svět práce ztěžují odborům a organizacím zaměstnavatelů nábor nových členů. Mnoho pracovníků aktivních ve většině novějších forem zaměstnání, včetně rostoucího počtu osob samostatně výdělečně činných, není zastoupeno.
Podíl pracovníků, na které se vztahují kolektivní smlouvy, za posledních 30 let výrazně poklesl. Snížil se z odhadovaného průměru EU přibližně 66 % v roce 2000 na přibližně 56 % v roce 2019, přičemž zvláště velké poklesy byly ve střední a východní Evropě. Ve všech členských státech byl pozorován široký posun směrem k decentralizaci vyjednávání směrem k podnikové úrovni.


Klíčová opatření:

  • Členské státy zajistí příznivé prostředí pro tripartitní a bipartitní sociální dialog, včetně kolektivního vyjednávání, které respektuje základní práva na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání; podporuje silné, nezávislé organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů, zahrnuje opatření k posílení jejich kapacity; zajišťuje přístup k relevantním informacím potřebným k účasti na sociálním dialogu; podporuje zapojení všech stran do sociálního dialogu; přizpůsobuje se digitálnímu věku, podporuje kolektivní vyjednávání v novém světě práce a spravedlivý a spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě; a zajišťuje odpovídající institucionální podporu.
  • Komisi vyzve Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu, aby organizovaly pravidelné tripartitní výměny o příslušných tématech za účasti evropských a národních sociálních partnerů.
  • V rámci schůzí Výboru pro sociální dialog a po dohodě se sociálními partnery organizovat o příslušných tématech (například o nedostatku pracovních sil a dovedností nebo o just transition) ad-hoc/mimořádné tripartitní diskuse zahrnující evropské a národní sociální partnery a zástupce členských


Sociální dialog na úrovni EU

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) plně uznává klíčovou úlohu sociálních partnerů v sociálně tržním hospodářství a uděluje jim zvláštní úlohu při tvorbě právních předpisů EU v oblasti sociální politiky. Možnost, kterou Smlouva poskytuje, uvést dohody sociálních partnerů do praxe v právu EU potvrzuje význam sociálního dialogu EU a zvláštní postavení reprezentativních sociálních partnerů. Při uplatňování těchto ustanovení je nezbytné respektovat autonomii a úlohu sociálních partnerů a institucí EU. Jejich role je uznávána také díky tripartitnímu charakteru tří agentur EU. V roce 2015 zahájila Komise společně s evropskými sociálními partnery Nový začátek sociálního dialogu.

Klíčová opatření:

  • Komise poskytne evropským sociálním partnerům na jejich žádost a během jednání o dohodách sociálních partnerů, jejichž provádění prostřednictvím práva EU se předpokládá, administrativní podporu a právní poradenství;
  • posílit důraz na projekty, které podporují provádění autonomních dohod se sociálními partnery v budoucích výzvách k předkládání návrhů projektů v rámci sociálního dialogu.
Evropští sociální partneři:
  • vyjednat a uzavřít více dohod se sociálními partnery;
  • zajistit, aby měli mandát od svých národních poboček, který jim umožňuje zahájit jednání o dohodách sociálních partnerů;
  • nadále zapojovat své příslušné členy do společných a samostatných akcí a projektů budování kapacit zaměřených na zajištění provádění jejich autonomních rámcových dohod ve všech členských státech.
  • poskytovat evropským sociálním partnerům na jejich žádost a během jednání o dohodách sociálních partnerů, jejichž provádění prostřednictvím práva EU se předpokládá, administrativní podporu a právní poradenství,
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/home/cs
kategorie EU infoservis
zpět