Priority evropského byznysu pro vztahy mezi EU a Čínou

Vztahy EU a Číny: Nastavení cesty vpřed – poziční dokument BusinessEurope

Vztahy mezi EU a Čínou prošly v posledních letech výraznými změnami, které přiměly EU k pečlivému zvažování dalšího vývoje této spolupráce. Čína zůstává zásadním trhem pro evropské firmy – jako významný odběratel evropských produktů, důležitá destinace pro investice i klíčový zdroj nezbytných vstupů. Kromě toho je Čína důležitým partnerem při řešení globálních výzev, a proto by EU měla pokračovat v angažmá a dialogu s Čínou v různých oblastech spolupráce.

Přestože podpora vzájemně výhodného vztahu mezi EU a Čínou by měla zůstat prioritou, rostoucí rizika a výzvy spojené s podnikáním v Číně nelze přehlížet. Firmy se musí vyrovnávat s náročným geopolitickým prostředím, rostoucí nerovnováhou a nedostatkem reciprocity na čínském trhu. Situaci dále komplikuje rostoucí politizace podnikatelského prostředí v Číně, kde jsou národní bezpečnost a soběstačnost nadřazovány ekonomice. Zároveň zůstává domácí poptávka v Číně slabá, a v některých sektorech se prohlubují tržní distorze a výsledek nadměrných výrobních kapacit, což vyvolává odpor nejen ze strany EU, ale i dalších ekonomik.

Tento dokument se zaměřuje na aktuální stav vztahů mezi EU a Čínou, identifikuje rostoucí rizika a výzvy a navrhuje cestu vpřed. Ekonomická nerovnováha ve vztazích mezi EU a ČLR již není přijatelná, zvláště když EU čelí pomalému hospodářskému růstu a riziku odlivu investic. Obchodní deficit dosáhl v roce 2022 téměř 400 miliard eur, v roce 2023 ale podle odhadů klesl na méně než 300 miliard eur. Klíčovou součástí této strategie je přístup EU zaměřený na „snižování rizik“ („de-risking“), který zdůrazňuje snižování zranitelností, ochranu konkurenceschopnosti a podporu diverzifikace prostřednictvím strategických obchodních vztahů. Pro efektivní řešení komplexních vztahů s Čínou a obranu svých zájmů musí EU jednat jednotně a v souladu.

Čína je klíčovým trhem pro evropské společnosti. Jako druhá největší ekonomika na světě a druhý největší obchodní partner EU by měla zůstat podpora vzájemně výhodného vztahu mezi EU a Čínou jedním z hlavních cílů. Nelze však přehlížet rostoucí rizika a výzvy spojené s podnikáním v Číně a s Čínou.

Strategie EU na „snižování rizik“ (de-risking) by se měla zaměřit na budování odolnosti prostřednictvím diverzifikace trhů, snižování zranitelností a řízení rizik, zejména v strategických sektorech, jako jsou kritické suroviny. Vyvážený přístup napříč třemi pilíři strategie ekonomické bezpečnosti EU – „podpora,“ „ochrana“ a „partnerství“ – je klíčový k zajištění konkurenceschopnosti. EU by měla zůstat otevřená, vyhýbat se protekcionismu a prosazovat ambiciózní, proaktivní obchodní agendu.

EU by měla bránit své zájmy využíváním posíleného rámce obchodní politiky k řešení tržních distorzí a ochraně konkurenceschopnosti svého průmyslu. Přijatá opatření by měla být vyvážená, v souladu s pravidly WTO a uplatňována obezřetně na základě důkladných vyšetřování. Udržování konstruktivního dialogu s Čínou je nezbytné, aby se předešlo eskalaci obchodních napětí.

EU by měla jednat jednotně. Pouze silná a sjednocená Evropa může mít dostatečnou ekonomickou a politickou váhu k tomu, aby účinně jednala a soutěžila s Čínou. Snahy členských států prosazovat individuální zájmy by neměly podrývat kolektivní zájmy EU ve vztahu k Číně.

EU by měla přijmout strategický a dlouhodobý přístup ke svým vztahům s Čínou a překročit rámec reaktivních, krátkodobých reakcí. Pokud bude tento přístup chybět, jiní aktéři určí směr geopolitického prostředí a přístup Evropy. Tato komplexní a dlouhodobá vize by měla jasně definovat, co Evropa od Číny očekává, a obchodní komunita by měla být zapojena do její tvorby.

EU by měla nadále spolupracovat s Čínou jako důležitým partnerem při řešení globálních výzev. Klíčovými oblastmi spolupráce jsou klimatická změna, reforma WTO a standardizace, spolu s oblastmi jako zdravotní péče, které všechny vyžadují vzájemnou politickou vůli a závazek.