Trump oznámil nová cla na ocel a hliník

nová cla na ocel a hliník bez výjimek

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% cel na veškerý dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Cla, která zvýší náklady na dovoz kovů do USA, přicházejí navzdory varování před odvetnými opatřeními ze strany politických představitelů Kanady (největšího amerického dodavatele těchto kovů), ale také EU a dalších zemí. Obavy vyjádřily i americké podniky závislé na dovozu. Cla mají vstoupit v platnost 12. března, stále je tak ještě měsíc prostor k vyjednávání. 

Tento krok navazuje na Trumpovu obchodní politiku z prvního funkčního období, kdy v roce 2018 zavedl obdobná cla, která byla později nahrazena tarifními kvótami. Spojené státy jsou pro Evropskou unii klíčovým obchodním partnerem. V roce 2023 exportovala EU do USA přibližně 2,23 milionu tun hotových ocelových výrobků, což činí USA po Turecku druhým největším trhem pro EU.

Zavedení nových cel by mohlo vést k narušení dodavatelských řetězců a zvýšení nákladů pro evropské výrobce. Evropská komise již dříve uvedla, že v případě zavedení dalších amerických cel je připravena přijmout odvetná opatření na ochranu svých ekonomických zájmů. Spojené státy byly v roce 2023 největším partnerem pro vývoz zboží z EU (19,7 %), v dovozu zboží do EU pak byly na druhém místě po Číně.

Podle vládních údajů a údajů American Iron and Steel Institute jsou největšími zdroji dovozu oceli do USA Kanada, Brazílie a Mexiko, následované Jižní Koreou a Vietnamem. Během prvního funkčního období Trump zavedl 25% cla na ocel a 10% na hliník, později však několika obchodním partnerům, včetně Kanady, Mexika a Brazílie, udělil bezcelní kvóty. Joe Biden tyto kvóty rozšířil na Británii, Japonsko a Evropskou unii. Dovoz hliníku a oceli do USA čítal v roce 2024 dohromady téměř 50 miliard dolarů.

Trump si dlouhodobě stěžuje na vyšší cla EU na dovoz automobilů (10 %) oproti 2,5% sazbě v USA. V rámci své obchodní politiky zvažuje zavedení Reciprocal Trade Act, který by umožnil USA uvalit cla rovnající se těm, která uplatňuje jakákoli země na jakékoli zboží vyvážené do USA. Tato politika by mohla vést k eskalaci obchodních sporů a další nejistotě na globálních trzích.

Reakce EU, Pekingu a trhů

Evropská komise uvedla, že bude reagovat, aby ochránila zájmy EU, ale vyčkává na podrobné objasnění opatření ze strany USA. EU by se mohla pokusit vyhovět Trumpovým požadavkům například snížením cel na automobily nebo nákupem více amerického plynu a zbraní. Situace zůstává napjatá a může se vyvíjet směrem k dalším obchodním bariérám mezi EU a USA. O možné reakci budou jednat ministři obchodu sedmadvacítky ve středu na videokonferenci.

Trumpovo zavedení cel bylo široce kritizováno a vyvolalo volatilní reakce na trhu. Peking podal stížnost u Světové obchodní organizace, ale jinak reagoval zdrženlivě. Zavedení nových cel přichází v době, kdy Čína oznámila odvetná cla na americkou energii (uhlí, plyn, ropa), zemědělské stroje a některá vozidla, což dále zvyšuje napětí v globálním obchodě.

Prohlášení EUROFER k americkým clům na ocel

Hlavní body z prohlášení Evropské ocelářské asociace 11. 2. 2025: 

• Pokud nyní dojde k odstranění všech výjimek a kvótového režimu, mohla by EU přijít až o 3,7 milionu tun exportů oceli do USA.
• Spojené státy jsou druhým největším exportním trhem pro evropské ocelářské producenty a představují 16 % celkového exportu oceli z EU v roce 2024. Ztráta významné části těchto vývozů nebude kompenzována exporty na jiné trhy.
• Tento krok zároveň vytváří riziko rozsáhlého přesměrování globálních obchodních toků. V roce 2024 dovezly USA přibližně 23 milionů tun ocelářských produktů z třetích zemí mimo EU. Tyto objemy mohou být nyní masivně přesměrovány na evropský trh.
• Pouze v roce 2024 musel evropský ocelářský průmysl uzavřít 9 milionů tun výrobní kapacity a oznámit více než 18 000 propouštění. Výkonný příkaz prezidenta Trumpa tuto situaci dále zhorší.
• Doporučená opatření na ochranu evropského ocelářství jsou k dispozici přímo na webových stránkách EUROFER.

Situace a možné dopady na ČR

Zavedení nových cel by mohlo mít důsledky pro český ocelářský průmysl. V roce 2018 bylo ekonomy odhadnuto, že podobná americká cla k poklesu českého exportu oceli do USA o téměř dvě miliardy korun, což představovalo 2,4 % celkového vývozu do USA. V roce 2022 dosáhla výroba surové oceli v Česku 4,2 milionu tun, což představuje meziroční pokles o 11 %, přičemž v roce 2023 byla výroba oceli v ČR nejnižší v historii, produkce klíčových dlouhých výrobků klesla o 25 %.

Zdroj grafů: web Ocelářské unie

Téma budeme i nadále sledovat a přinášet nové informace. Jsme v úzkém kontaktu s naším kolektivním členem, Ocelářskou unií, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a také s evropskou konfederací podnikání BusinessEurope.
Článek průběžně aktualizujeme s ohledem na vývoj situace.