Proběhla diskuse k digitálnímu zdanění

V rámci představení analýzy „Vývoj, přípravy a realizace návrhů digitální daně“ jsme na téma zavádění digitálních daní ve světě uspořádali 18. 1. 2022 on-line diskusi otevřenou i členům i nečlenům Svazu, laické i odborné veřejnosti.

Na úvod promluvil ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek, který uvedl, že mezinárodní daňový systém stále hledat cesty k úpravám dosavadních modelů zdanění, například snahou o precizaci systému samotného, prostřednictvím harmonizace některých oblastí v EU, snahou eliminovat například možnosti eroze daňového základu či různých řetězových rychlých podvodů. „Jednou z výzev je hledání globálního systému pro situace, kdy výrobce či prodejce vůbec nemusí v zemi realizace transakce sídlit, či být jakkoliv jinak právně přítomný. Dosavadní diskuse nabízely varianty z několika úrovní od návrhů OECD, přes EU po národní řešení. Nyní již máme na stole několik dohod a návrhů, které se blíží širší dohodě a Svaz vždy žádal právě co nejširší řešení. Musíme se ale nyní zaměřit na detaily tak, aby případné dopady pro investování v ČR či administrativu a předvídatelnost firem byly minimální“ uvedl Bohuslav Čížek.

Dlouhodobě se tématu digitálního zdanění a všech souvisejících témat věnujeme – tj. připomínkovali či jsme se zapojili do veřejných diskusí u digitální daně, pozdějšího návrhu tzv. Digital Levy, vyjádřili jsme názor k draftům obou pilířů OECD, dále k české-národní digitální dani a i nyní i prostřednictvím analýz zpracovaných pro Svaz průmyslu sledujeme a vyjadřujeme se k aktuálnímu vývoji hledání mezinárodního konsensu.

Samotnou analýzu prezentovali autoři Aleš Rod, Michal Fanta a Matěj Opatrný z Centra ekonomických a tržních analýz.

V následné diskuzi bylo tématem vyjednávání mezi ČR, Evropskou komisí a USA, kdy ČR byla například kvůli českému návrhu daně prošetřována ze strany USA a americká administrativa zvažovala protiopatření kvůli diskriminaci amerických firem. Diskutovalo se o potenciálním vývoji do doby zavedení konsensu, který vzniká na půdě OECD, či implementace konsensu OECD ze strany EU, kde je kvůli souladu s unijní legislativou nahrazován koncept „nadnárodních“ subjektů nahrazován domácími kvůli zásadě nediskriminace. Zmíněna byla i snaha OECD alespoň zčásti zahrnout výnos z přerozdělení dodanění při realizaci minimální sazby do jako nový zdroj do evropského rozpočtu.

Tématem se budeme zabývat i nadále dle toho, jak se budou projednávat konkretizovanější návrhy OECD či evropské implementace.

Prezentace je ke stažení zde. Analýzu naleznete na tomto odkazu.