Dočasný krizový rámec dává možnost pomoci firmám mírnit problémy s vysokými cenami energie

Evropská komise zveřejnila 23. března tzv. Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (The Temporary Crisis Framework), který vládám umožňuje poskytovat podnikatelům podporu likvidity podnikům postiženým válkou na Ukrajině a pomoc na dodatečné náklady způsobené mimořádně vysokými cenami plynu a elektřiny. Je na jednotlivých státech, zda a jak rychle budou reagovat.

Dočasný krizový rámec umožňuje obecnou (plošnější) pomoc a dočasná opatření státní podpory.

Obecná pomoc (článek 1.4)

  1. Obecná opatření ve prospěch nekomerčních spotřebitelů energie (tedy včetně sociálních plateb ohroženým osobám či podpory na zlepšování energetické účinnosti), které uvádělo již říjnové sdělení Komise.
  2. Obecná opatření zaměřená na komerční spotřebitele energie (např. snížení daní či sazby na dodávky zemního plynu, elektřiny nebo dálkového vytápění), pokud splňují požadavky jiných předpisů (např. minimální výši zdanění energie apod.).
  3. Podpora určená k náhradě škod způsobených jinými mimořádnými událostmi (včetně ruské agrese a dopadu sankcí)
  4. Humanitární a další pomoc

Nárok na podporu nemají logicky ty subjekty, na něž se vztahují sankce přijaté EU.

Dočasná opatření státní podpory (kapitola 2)

  1. Podpora likvidity ve formě záruk (čl. 2.2)
  2. Podpora likvidity ve formě subvencovaných úvěrů (čl. 2.3)
  3. Podpora na dodatečné náklady v důsledku mimořádně prudkého zvýšení cen zemního plynu a elektřiny (čl. 2.4)

Podpora na dodatečné náklady v důsledku mimořádně prudkého zvýšení cen zemního plynu a elektřiny (článek 2.4)

EK uznává, že došlo k mimořádně prudkému zvýšení cen zemního plynu a elektřiny a že ne všechny podniky jsou schopny se mu v krátkém období dostatečně přizpůsobit. Pomoc, kromě podpory těchto podniků, navíc může snížit inflační tlaky vyvolané růstem cen energie.

Vybraná pravidla podpory dle čl. 2.4 a bodu 52:

  • Způsobilým obdobím pro podporu je únor až prosinec 2022
  • Způsobilými náklady jsou 100% nárůst měsíčních nákladů na plyn a elektřinu ve srovnání s referenčním obdobím od ledna 2021 do prosince 2021.
  • Podpora na jeden subjekt může činit max. 2 mil. eur.
  • Kromě toho mohou energeticky náročné podniky (tj. podniky, u kterých nákup energie včetně jiných energetických produktů než zemního plynu a elektřiny činí alespoň 3 % hodnoty produkce), kterým vzniknou provozní ztráty v důsledku vyšších cen energie, získat až 25 mil. eur a energeticky náročné podniky působící v odvětvích uvedených v příloze I (např. výroba hliníku, železa, oceli, mědi, neželezných kovů, skla, keramických dlaždic, papíru, chemických vláken, plastů, hnojiv, textilií, vodíku, vybraných anorganických a organických chemických látek apod.) až 50 mil. eur.

Tato podpora by mohla být na základě rozhodnutí členských států podmíněna tzv. zelenými podmínkami (bod 24) včetně např. snížení odběru zemního plynu, snížení spotřeby energie či investic do energetické účinnosti.

Pozice SP ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) vítá, že EK chce umožnit podporu podniků, jichž se válka na Ukrajině a vysoké ceny energií výrazněji dotýkají. Proto požaduje od MPO a vlády, aby tuto možnost ČR využila a firmám co nejdříve představila konkrétní funkční opatření.

Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí EU, proto rostoucí ceny energie mají na hospodaření tuzemských podniků výrazný vliv. Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu musí být pro stát také priorita dočasné podpory těmto zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu.

Že je situace kolem cen energie velmi vážná, ukazuje i náš dubnový průzkum mezi podniky. Data z průzkumu ukázala, že investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může zejména vysoká inflace. Právě kvůli vysoké inflaci tažené zejména rekordními nárůsty cen energie více než 60 % dotazovaných podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. 40 % firem dokonce čeká pokles zisku.

SP ČR nyní spolupracuje s MPO na získání konkrétních dat od firem tak, aby mohly být spočítány dopady možných opatření dle krizového rámce. Je ale třeba jednat rychle a MPO musí usilovat o konkrétní výsledky viditelné pro firmy zohledňující reálný stav ekonomiky.

V rámci obecné podpory SP ČR dlouhodobě prosazuje řadu opatření

Jedním z nich jsou kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Toto opatření vláda konečně přislíbila zavést. Dále je dle názoru SP ČR potřeba například snížení příspěvku na podporované zdroje energie, Tato dvě opatření ale mohou reagovat jen na ceny elektřiny.

Proto SP ČR žádá další opatření ve věci plynu, a to alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky. Průmysl je s podílem 39 % největším konečným spotřebitelem zemního plynu. Meziročně přitom průmyslovým výrobcům dle ČSÚ zdražil zemní plyn o 95 %. Jedná se o průměr všech výrobců, některým se navýšila cena i o stovky procent. Bez plynu se neobejde například výroba skla a keramiky, oceli, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale významným spotřebitelem je i potravinářský a nápojový průmysl.

Všechna tato opatření jsou v souladu s evropskými pravidly podpory i Dočasným krizovým rámcem.

V rámci dočasné státní podpory Dočasného krizového rámce by SP ČR uvítal flexibilnější pravidla.

Některé podmínky Dočasného krizového rámce EU pro odškodnění, jako je zvýšení o 100 %, strop 2 miliony EUR nebo doba trvání provozní ztráty, jsou tak přísné, že by na ně mohlo mít nárok jen velmi málo společností, čímž hrozí, že odškodnění nebudou odpovídat naléhavým potřebám řady společností.

Z tohoto důvodu by mělo dojít k další úpravě těchto pravidel včetně navýšení stropu či zmírnění podmínky nárůstu ceny energie.

Zároveň z našeho pohledu není vhodné podporu podmiňovat tzv. zelenými podmínkami či zavádět jinou obdobu ekologické podmíněnosti. Například případná dodatečná podmínka přechodu na jiné druhy energie je sice teoreticky splnitelná, ale tento přechod je technologicky i časově náročný a pro některé sektory v krátkém čase v podstatě i nemožný. To stejné platí pro případné podmínky investic do energetické účinnosti či snižování spotřeby energie. Do úspor energie chce letos investovat 62 % firem, pro necelou třetinu z nich je to dokonce investiční priorita, ale takové investice opět vyžadují čas a dostatečné prostředky.

Některé firmy však potřebují okamžitou pomoc, aby zmírnily mimořádně vysoké tržní ceny. Zavedení podmíněnosti by tak dle našeho názoru pouze zpřísnilo již tak omezené možnosti využití této podpory.

kategorie Z hospodářské politiky
zpět