Vyšší deficit lze obhájit pouze prorůstovými investicemi. Rozpočet ale plní strategické priority jen zčásti

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 389 miliard korun. Takový deficit lze podle Svazu průmyslu a dopravy ČR obhájit pouze v případě, že financuje investice posilující budoucí konkurenceschopnost země. Právě tyto priority ale rozpočet naplňuje jen částečně a zaostává za očekáváním firem. Překročení schodku nad 3 % HDP navíc může vzbuzovat obavy z dalšího vývoje veřejných financí.

Doprava a export míří správným směrem, obrana nenaplňuje budoucí závazky

Návrh lze pozitivně hodnotit z pohledu financování dopravy. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 180 miliard korun představuje nezbytný základ, který by měl umožnit pokračování klíčových infrastrukturních projektů a podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky.

Stejně tak firmy oceňují pokrytí výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) ze státního rozpočtu, díky čemuž jsou poplatky pro odběratele i nadále nulové s pozitivním dopadem na konečné ceny elektřiny.

Svaz podporuje také posílení proexportního financování, zejména plánované navýšení maximální státní záruky pro Českou exportní banku o 4 mld. Kč na celkových 27 mld. Kč či zachování maximální pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti ve výši 200 mld. Kč. Krok správným směrem je i zvýšení prostředků na humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, navzdory zrušení programu zaměřeného na naplňování cílů ČR v Africe.

V oblasti obrany návrh počítá s výdaji ve výši 195 miliard korun, což odpovídá vládou deklarovanému cíli na úrovni alespoň 2 % HDP. Z pohledu Svazu je však výsledná alokace pod požadovanou dlouhodobou trajektorií, která by České republice umožnila splnit nové závazky vůči NATO ve výši 5 % HDP do roku 2035 (3,5 % HDP čistě obranných výdajů + 1,5 % HDP výdajů souvisejících s obranou).

Obecně vítáme posílení národních investic v rozpočtu, které alespoň částečně kompenzují úbytek evropských fondů v souvislosti s ukončením Národního plánu obnovy. Na druhou stranu návrh rozpočtu zatím nepočítá s podporou firemních investic v podobě zrychlených odpisů nebo snížení korporátní daně, ke kterým se vláda přihlásila v programovém prohlášení i Hospodářské strategii.

„Dlouhodobě zdůrazňujeme, že výraznější nárůst deficitu v době slušného hospodářského růstu může být obhajitelný pouze za podmínky, že je podložen dostatečně silným investičním příběhem a doprovázen věrohodnou víceletou trajektorií fiskální konsolidace. Tyto podmínky návrh rozpočtu na rok 2027 naplňuje jen zčásti,“ konstatuje Jan Rafaj, prezident SP ČR. „Návrh rozpočtu sice přináší potřebné prostředky na infrastrukturu, ale strategické investice do obrany, výzkumu a vývoje či adaptace pracovního trhu stále nejsou zohledněny v rozsahu, který by odpovídal budoucím potřebám české ekonomiky.“ 

Slabým místem zůstává podpora výzkumu a inovací a adaptace trhu práce

Největší výhrady firem směřují do oblastí, které rozhodnou o tom, zda si česká ekonomika dokáže v příštích letech udržet konkurenceschopnost a růst produktivity.

Zejména oblast výzkumu a vývoje je dlouhodobě podfinancovaná. Celková částka ve výši 45 mld. Kč na příští rok, navýšená oproti letošnímu roku o pouhé 2 mld. Kč, se nepřibližuje cílům samotné vlády dle Hospodářské strategie a je i výrazně pod doporučenou alokací ze strany Rady pro výzkum, vývoj a inovace (navýšení o 4 mld. Kč).

Obavy vzbuzuje rovněž střednědobý výhled na roky 2028 a 2029, kde se počítá se stejnou částkou 45,6 mld. Bez výrazného navýšení se v těchto letech nemůže vyhlásit řada soutěží, ani se nepodaří přiblížit cíli Hospodářské strategie (2 % HDP v roce 2027 a 2,4 % HDP v roce 2030). Apelujeme proto, aby se plánované výdaje na výzkum a vývoj v letech 2028 a 2029 blížily návrhu RVVI, tedy k částkám 51,4 mld. Kč a 52,9 mld. Kč.

Podobně problematická je i oblast aktivní politiky zaměstnanosti (např. rekvalifikace). Na povinných odvodech zaměstnavatelů a OSVČ na politiku zaměstnanosti bylo za loňský rok vybráno téměř 30 mld. Kč. Národní výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši pouhé půl miliardy korun jsou však pouhým zlomkem prostředků vybraných od firem a neodpovídají ani rozsahu strukturálních změn, které český pracovní trh v následujících letech čekají. Svaz proto požaduje transparentní využití prostředků vybraných od firem na aktivní politiku zaměstnanosti a podotýká, že i s ohledem na očekávaný úbytek financí z evropských zdrojů je třeba zajistit stabilní alokaci národních zdrojů ve výši alespoň jednotek miliard Kč.

Horší trajektorie veřejných financí vyvolává obavy

Svaz upozorňuje také na zhoršující se trajektorii veřejných financí, a to v době velmi slušného hospodářského růstu. Deficit sektoru vládních institucí dle interpretace Ministerstva financí se přibližuje maastrichtskému limitu 3 % HDP a bez využití evropské únikové doložky pro obranné výdaje dosahuje dokonce 3,5 % HDP.

Současně rostou náklady na obsluhu státního dluhu (meziročně ze 110 na 130 miliard korun) a podíl dluhové služby na výdajích státního rozpočtu má v roce 2027 vzrůst na 5 % oproti přibližně 3 % v roce 2023. Tato trajektorie sama o sobě vzbuzuje obavy, neboť ji mohou finanční trhy vnímat jako rizikové. Fiskální uvolnění by mohlo mít negativní dopad v podobě vyšších úrokových sazeb, dražšího financování pro podniky a vytlačování soukromých investic.

Výrazné navýšení deficitu není ani doprovázeno robustní konsolidační trajektorií. Střednědobý výhled na 2028 a 2029 představený vládou, který počítá s meziročním snížením deficitu o 110 mld. Kč v roce 2029, nepovažujeme za zcela realistický.

Svaz dlouhodobě zdůrazňuje, že případné vyšší zadlužení lze akceptovat pouze krátkodobě a za podmínky, že je podloženo dostatečně silným investičním příběhem. Návrh rozpočtu sice přináší potřebné prostředky na infrastrukturu, ale strategické investice do obrany, výzkumu a vývoje či adaptace pracovního trhu stále nejsou zohledněny v rozsahu, který by odpovídal budoucím potřebám české ekonomiky.

Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy