DISKUZE na Sněmu: Obranná strategie Česka musí prorůst i soukromou sférou
Jako součást Sněmu Svazu průmyslu, který se odehrál na začátku října v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu, nemohla chybět panelová diskuze o oblasti defence. Rozvoj evropské obrany se má v příštích letech stát jedním z nejdůležitějších pilířů ekonomiky EU.
Začátek ruské agrese na Ukrajině a dramatický obrat americké zahraniční politiky přiměl jednotlivé evropské armády vyhodnotit své kapacity a naplánovat jejich rozšíření. V nové evropské obranné strategii počítá Evropská komise s investicemi až 800 miliard eur v průběhu čtyř let.
| „EU byla navržena pro mírovou dobu a s ochranou USA v zádech. Navíc byla dlouho zvyklá přijímat levné suroviny z východu. Nyní se situace zásadně změnila. Český průmysl má v oblasti obrany bohatou tradici a hlubokou expertizu, proto může tuto krizi vnímat i jako příležitost.“ Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu pro obranu a digitální ekonomiku |
|---|
Domácí byrokracie v obranném sektoru ustoupila, ale...
Debata, kterou v Brně moderovala Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu pro obranu a digitální ekonomiku, začala možná až překvapivě v pozitivním duchu. Velké české zbrojařské firmy už podle všeho reálně pociťují snahu státu zjednodušit oborové regulace. „Výrazně ubyla byrokracie v oblasti povolovacích řízení a exportních povolení, značná je také podpora státu při exportu vojenského materiálu nejen na Ukrajinu. Celkově se zlepšilo vnímání našeho oboru ve společnosti a lépe nás vnímají i jako zaměstnavatele,“ vypočítal Jiří Staněk z CSG.
Jiné chronické problémy však podle Staňkových slov přetrvávají. Nedostatek kvalifikovaných lidí, vysoké ceny energií, komplikované financování na úrovni EU a udržitelnost byznysu jsou předmětem dlouhodobých diskuzí.
„Míra zapojení českých firem například v Evropském obranném fondu je jen kolem 1 %. Než projdete schvalovacím procesem – splníte všechny administrativní požadavky, které máte splnit, pokud vůbec máte schopnost je splnit – může se snadno stát, že to, na co jste ty zdroje potřebovali, je překonáno a už to není tak efektivní. Z tohoto se může stát strukturální problém,“ vysvětluje Jiří Staněk.
| „Za každým velkým výrobcem jsou stovky dodavatelů a zde je velký prostor k uplatnění celé řady českých firem. Okno příležitosti ale nebude otevřené věčně, stejně jako ochota politiků, vlád a Evropské komise k investicím. Za pomoci státu je třeba zjednodušit přístup k penězům na infrastrukturu pro co nejširší množství subjektů.“ Jiří Staněk z CSG |
|---|
České obranné inovace zatím stráží jiné
Zatímco ulevit od regulace tradičním firmám už se český stát učí, vytvořit podmínky pro propojení velkých zbrojařů a malých inovátorů mu pořád nejde. Startupisté přichází se svými inovacemi většinou bez kontaktů i vlastních zdrojů. Dostat se do obranného průmyslu je tak pro ně prakticky nemožné, pokud nenarazí na správné lidi a nemají trochu štěstí, zaznělo v diskuzi.
Lukáš Brchl vede startup, který vyvíjí dronové systémy. Česká firma má pobočky na Taiwanu a v USA, přičemž 90 procent jejího obratu vzniká právě ve Spojených státech. Ač to zní absurdně, Česká republika si reálně neumí její techniku pořídit. „Technologie a finanční zdroje tu jsou – problémy jsou procesy. Vyvinout něco konkrétního lze velmi rychle, projít však schválením a dodat ten systém je překážka. Na všechno existují veřejné zakázky, pravidla, certifikace a další. Na americkém trhu nás tyto věci nepenalizují, takže se soustředíme na něj,“ vysvětluje Lukáš Brchl, CEO Dronetag.
Nevědomky tak dává za pravdu Janu Rafajovi, prezidentovi Svazu průmyslu, který na úvod Sněmu ve svém projevu apeloval na to, aby Česká republika ustanovila defence koordinátora. Nemusí nutně vznikat na zelené louce, pravomoc by mohla získat například TAČR nebo jí podobní. Hlavní úlohou zmocněnce by bylo mimo jiné shromažďovat příležitosti, edukovat podnikatele, propojovat je s jinými firmami, i v Evropě, a přenášet potřeby české armády do výzkumu a vývoje.
| „Nechci nikoho strašit, ale jezdím prakticky každý měsíc na vojenská cvičení, kde ukazujeme naši technologii na detekci dronů, takže mám povědomí o tom, jak je kritická infrastruktura připravená na případné útoky. Kdybych vám to měl popsat, tak tady tak v klidu nesedíme. Útočník je roky napřed.“ Lukáš Brchl, CEO Dronetag |
|---|
Zemi musí chránit veřejný i soukromý sektor společně
Zásadním domácím úkolem pro novou vládu pak bude propojit v obranném sektoru veřejnou sféru s tou soukromou. Protože se mnoho kritických prvků bezpečnosti země nachází v soukromých rukou, musí s podnikateli vláda rozvíjet strategická partnerství tak, aby byla země schopná rychle přejít na krizovou výrobu, pokud by na to přišlo.
Kritickým tématem je evropská produkce oceli. Tu ohrožuje dovoz ze zemí, které vyrábí ocel za výrazně nižších enviromentálních standardů a pracovních podmínek, případně výrobu oceli podporuje místní vláda. Evropa potřebuje přibližně 150 milionů tun oceli ročně. Odhaduje se, že aktuálně vyrábí kolem 125 milionů tun, zbytek se levně dováží.
„Musíme se postarat o to, aby výroba oceli zůstala v EU a nebyli jsme závislí na dovozu. Už několik let dovážíme sochory a bramy z ruské produkce a dalších velmi komplikovaných destinací,“ varuje Tomáš Tóth, člen představenstva Svazu průmyslu. První z řady opatření, které mají zlepšit postavení evropských ocelářů vůči konkurenci, je takzvaný CBAM – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích u ocelových produktů. Platit bude od ledna 2026.
Vedle ocelářství je třeba připravit na možné krize strojírenství, chemický průmysl, IT, výzkum a další. „Potřebujeme zapojit AI, zrychlit legislativu, posílit strategické zásoby, hmotné rezervy, krizový štáb, krizovou infrastrukturu a schopnost mobility,“ vypočítává Tomáš Tóth.
Mobilita obranné techniky je budoucí horké téma. Množství vybavení armády narůstá, jednotlivé jeho kusy jsou čím dál těžší, a pokud by se měly někam rychle a bezpečně přesouvat, stávající železniční ani silniční infrastruktura na to není připravena. Strategický dialog státu s firmami v dopravě proto bude patřit mezi jeden z nejdůležitějších.