EET se vrací v nové podobě. Má omezit šedou ekonomiku i byrokracii

Poslanecká sněmovna schválila nový model elektronické evidence tržeb (EET), který má přispět k větší transparentnosti podnikatelského prostředí a efektivnějšímu výběru daní. Oproti původnímu systému přináší řadu úprav zaměřených na snížení administrativní zátěže, zároveň je však součástí širšího balíčku opatření týkajících se zaměstnaneckých benefitů a podpory zdravotní prevence. 

Schválení nové elektronické evidence tržeb představuje jeden z nejvýznamnějších zásahů do systému daňové správy za poslední roky. Debata o EET se v českém prostředí vede dlouhodobě a tradičně vyvolává rozdílné reakce mezi podnikateli, odbornou veřejností i politickou reprezentací. 

Důraz na férové podnikatelské prostředí

Jedním z hlavních argumentů podporovatelů EET je snaha o posílení férového konkurenčního prostředí. Zavedení evidence tržeb může napomoci ke snížení prostoru pro daňové úniky a nelegální ekonomické aktivity, které znevýhodňují firmy a podnikatele dodržující pravidla.

Současně se očekává, že kvalitně nastavený systém může mít pozitivní dopad na výběr daní a celkovou transparentnost ekonomiky. Celkový pozitivní fiskální efekt se odhaduje až kolem 14 miliard korun ročně napříč DPH a přímými daněmi. Klíčové však bude nejen samotné legislativní nastavení, ale především praktická implementace, schopnost státu zajistit přiměřenou obsluhu systému a také uživatelská přívětivost. Právě kritici EET často poukazovali na administrativní zátěž a celkové náklady spojené s plněním nových povinností. 

Nově schválená podoba systému se snaží na některé z těchto výhrad reagovat snížením administrativní zátěže, a to zejména u menších subjektů. Ministerstvo financí již dříve avizovalo snahu o vyšší racionalizaci požadovaných dat či dohledu (kontroly nikoliv náhodné, ale jen při analýze výrazných nesrovnalostí), nebude také nutno automaticky vydávat účtenky a nejmenší podnikatelé budou mít dokonce výjimku z evidence. Tito podnikatelé nebudou muset tržby evidovat, pokud fungují v prvním pásmu paušální daně, kam se lze přihlásit už teď s ročními příjmy do jednoho milionu korun (paušální daň bude v těchto případech 1500 Kč měsíčně).

Jmenované kroky by při dobré vůli zákonodárce mohly přispět k jednoduššímu a uživatelsky přívětivějšímu provozu. Cílem je dosáhnout vyšší efektivity při současném omezení administrativních nároků na podnikatelskou sféru. 

Součást širšího balíčku změn

Součástí implementace systému mají být i doprovodná propodnikatelská opatření, jako je například daňová úleva na zavádění EET (jednorázová položka až 5 000 Kč pro OSVČ), osvobození dobrovolného stropitného od dani a pojistného. Svaz průmyslu zejména vítá snížení DPH na 12 % u nealkoholických nápojů nebo zrušení limitu daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů. Nedávné zavedení maximálního ročního limitu osvobozeného příjmu na straně zaměstnance u vyjmenovaných benefitů vedlo k minimálním daňovým výnosům státního rozpočtu (v řádu stovek milionů Kč), nicméně pro firmy představovalo další administrativní zátěž a nejistoty spojené s jejich uznáváním. 

Investice do zdraví zaměstnanců získávají větší podporu

Významnou součástí schváleného balíčku je ale také daňová podpora opatření firem zaměřená na zdravotní prevenci zaměstnavatelů. Nová legislativní úprava zařazuje mezi daňově uznatelné výdaje firem (ani ze strany zaměstnance nebude považováno za zdanitelný příjem) aktivity v oblasti nadstandardních preventivních prohlídek, onkologických screeningů, vyšetření kardiovaskulárního rizika, diabetického screeningu u rizikových skupin a očkování nehrazeného z veřejného zdravotního pojištění s výjimkou cestovní medicíny.

V kontextu stárnutí populace a rostoucího nedostatku pracovní síly získávají podobná opatření na významu a motivují firmy k výše uvedeným prospěšným aktivitám. Zdravější zaměstnanci znamenají nižší nemocnost, vyšší produktivitu práce a menší tlak na veřejné zdravotní systémy. Pro podniky se proto investice do prevence stále častěji stává součástí strategického řízení lidských zdrojů, nikoliv pouze zaměstnaneckým benefitem.

Klíčová bude praxe

Přestože novela prošla Poslaneckou sněmovnou, skutečný dopad nového systému bude možné vyhodnotit až po jeho zavedení do praxe. Rozhodující bude, zda se podaří naplnit dva hlavní cíle současně – efektivněji omezit daňové úniky a současně nezatížit podnikatele nadměrnou administrativou.

Debata o elektronické evidenci tržeb tak zdaleka nekončí. Naopak se přesouvá do další fáze, ve které bude stěžejní sledovat konkrétní ekonomické výsledky, reakce podnikatelské sféry i skutečný vliv na výběr veřejných příjmů. 

Milan Klempíř, ekonom-analytik Svazu průmyslu