Česká ekonomika mezičtvrtletně mírně poklesla

Český statistický úřad zpřesnil údaje o HDP za 3. čtvrtletí letošního roku. Celkový růst v tomto kvartále dosáhl meziročně 1,7 %, v mezičtvrtletním srovnání HDP poklesl o 0,2 %. K meziročnímu vývoji HDP pozitivně přispěly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, které vzrostly o 4,6 % a také zahraniční poptávka. Vývoz vzrostl o 10,5 %, čímž převýšil dynamiku dovozu (růst o 6,5 %). Výsledky však negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností (pokles o 5,9 %) a vládních institucí (pokles o 1,2 %). V mezičtvrtletním srovnání se k poklesům výdajů domácností přidává i stagnace investic a potvrzuje zpomalování ekonomiky v důsledku vysoké míry inflace a zejména pak zdražování cen energie, rostoucích nejistot či nepříznivého ekonomického trendu v zahraničí. Aktuální podzimní predikce zaměstnavatelských svazů v rámci BusinessEurope odhaduje růst HDP EU letos ve výši 2,8 % a pro příští rok ve výši 0,6 %.

„Ekonomické výsledky v tomto roce nakonec budou mírně lepší než korigovaná očekávání v průběhu roku v důsledku války a vysokých nejistot. Je to však na úkor zejména příštího roku, kdy se naplno projeví dosavadní překážky a česká i evropská ekonomika by měla zpomalit. Ochlazování ekonomiky bohužel již začalo a vzhledem k mezičtvrletnímu propadu nám hrozí již v závěru tohoto roku technická recese. V roce 2023 očekáváme další zpomalení růstu na 0,9 % a níže,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výsledky HDP byly dosud ovlivněné i pozitivními fenomény v podobě např. odložené poptávky domácností, některých odložených investic nebo efektem nízké srovnávací základny v loňském roce, která se mj.  pozitivně projevila na solidních meziročních výsledcích průmyslu za srpen a za září. Firmy se nadále potýkají s vysokými cenami energie, kde je pro řadu podniků s ohledem na ochlazující poptávku stále obtížnější promítnout náklady do cen svých produktů. Samozřejmě existují velké rozdíly mezi sektory i firmami.

Trend zpomalení ekonomiky je patrný z řady měkkých i tvrdých dat od výhledu zakázek u nákladní dopravy přes společné šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky až po očekávání stagnace růstu v eurozóně. Dá se očekávat negativní dopad na výši investic a navzdory dosavadním poměrně dobrým výsledkům i na celkový obrat exportu. Pesimističtější výhled lze pozorovat například u aktuálního Indexu nákupních manažerů za listopad. Index hlásí pokles objemu produkce již šestý měsíc v řadě a nejprudší redukci od května 2020. Pokles nových zakázek se zmírnil, ale stále je jeden z nejvyšších v historii průzkumů. Výrazně však klesl exportní obchod a to třetím nejvyšším tempem od března 2009. Poptávku za hranicemi, a zejména napříč Evropou, tlumí ekonomická nejistota. Tempo růstu cen vstupů se snížilo, ale stále zůstalo prudké vlivem vyšších nákladů na energii a přepravu.

 „Významným faktorem na konci letošního, ale zejména příštího roku, bude otázka dořešení opatření k cenám energie. Je třeba, aby vláda zajistila zastropování cen i pro velké podniky s cílem poskytnout naší ekonomice alespoň určitou kotvu pro plánování investic a zakázek,“ dodává Bohuslav Čížek.